Pokuta za vulgární kritiku soudkyně směřující do její soukromé a rodinné sféry

28.01.2016

I. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) zamítl ústavní stížnost stěžovatele, neboť napadeným usnesením Okresního soudu Plzeň-město ani usnesením Krajského soudu v Plzni, kterými byla stěžovateli uložena pořádková pokuta, nedošlo k porušení jeho ústavně zaručených práv.

Právní věty:

I. U výroků,  které v sobě kombinují skutkový základ i prvek hodnocení (tzv. hybridní výroky či hodnotové soudy se skutkovým základem) je nezbytné určit, do jaké míry mají tyto hybridní výroky skutkový základ a zda nejsou tyto výroky vzhledem k prokázanému skutkovému základu přehnané, přičemž je nezbytné vzít v úvahu jejich celkový tón i okolnosti případu (rozsudek ESLP ve věci Morice proti Francii ze dne 23. 4. 2015, stížnost č. 29369/10, § 126; rozsudek ESLP ve věci Brasilier proti Francii ze dne 11. 4. 2006, stížnost č. 71343/01, § 37).

II. V souvislosti s kritikou soudů a soudců je třeba při posuzování toho, zda nejsou dotčené výroky vzhledem k prokázanému skutkovému základu přehnané, vzít v úvahu rovněž následující faktory: (1) vůči komu kritika směřuje, (2) kdo kritizuje, (3) co, (4) kde a (5) jakou formou.

III. Ve výjimečných případech může špatné psychické zdraví negativně ovlivňovat práci soudce. Stejně tak deviantní chování soudce může být za určitých okolností neslučitelné s výkonem soudcovské funkce a může tak založit legitimní důvod pro kritiku dotčeného soudce. Taková kritika se ovšem musí zakládat na objektivních důvodech. Je tedy nezbytné, aby stěžovatel pro takové výroky předložil alespoň nějaké objektivní zdůvodnění; pokud tak neučiní, jeho výroky nemají dostatečný skutkový základ a nepožívají ochrany článku 17 Listiny a článku 10 Úmluvy.

IV. Pejorativní a vulgární výroky směřující vůči jednotlivým soudcům jsou chráněny pouze výjimečně – a to například tehdy, pokud jsou vyprovokovány podobně či stejně ostrými výroky ze strany soudce na adresu účastníka řízení či jeho právního zástupce [tzv. odvetná (counterattaack, Gegenschlag) funkce svobody projevu].
V. Přesvědčivé odůvodnění výroku, za nějž se ukládá pořádková pokuta za hrubě urážlivé podání podle § 53 odst. 1 o. s. ř., zpravidla vyžaduje, aby byl tento výrok v odůvodnění rozhodnutí uveden.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 750/15 je dostupný PDF zde (353 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu