Předseda Ústavního soudu zaslal předsedovi vlády konkrétní výhrady k připravovanému zákonu o volbě prezidenta

22.02.2012

Ústavní soud, Brno, 22. února 2012 (TZ 10/12)

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zaslal na počátku tohoto týdne předsedovi vlády a předsedkyni Legislativní rady vlády své konkrétní připomínky k připravovanému zákonu o volbě prezidenta, tj. zákonu, který má provádět nedávno přijatou novelu Ústavy ČR zavádějící přímou volbu prezidenta republiky.
 
Předseda Ústavního soudu tímto dopisem apeloval na vládu a všechny ústavní instituce, aby byla věnována odpovídající pozornost přípravě tohoto zákona, který musí být přijat v kvalitě garantující pokud možno hladký a bezproblémový průběh voleb. Pokud jde o současný návrh, upozornil předseda Ústavního soudu na celou řadu nedokonalostí a výkladových nejasností, ať už jde o podávání a registraci kandidátních listin či - a to zejména - o soudní přezkum volebního procesu, včetně přezkumu ze strany Ústavního soudu.
 
Předseda Ústavního soudu mimo jiné uvedl, že za deficitní považuje již absenci úpravy soudního přezkumu v samotné novele Ústavy. V této souvislosti odkázal na srovnání se zahraniční úpravou přímé volby prezidenta v zemích, v jejichž případě lze uvažovat o obdobném ústavním systému, popř. o obdobném postavení prezidenta jako v České republice. Z něj je zřejmé, že kompetence k soudnímu přezkumu volby prezidenta jsou stanoveny přímo v ústavách a svěřeny ústavním soudům [čl. 101 odst. 9 Ústavy Slovenské republiky, čl. 141 odst. 1 písm. a) Ústavy Rakouské republiky]. Taková úprava více reflektuje postavení a ústavní důležitost prezidenta v celém systému a navíc nevyvolává dodatečné otázky či problémy týkající se kompetencí ústavního soudu, neboť je zřejmé, že takové řízení je „jednoinstanční“ a končí rozhodnutím ústavního soudu.
 
Pokud však návrh prováděcího zákona svěřil soudní přezkum Nejvyššímu správnímu soudu, pak je zcela logické, že proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bude přípustná běžná ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy. To může podle předsedy Ústavního soudu značně komplikovat volby, a to jak ve fázi registrace kandidátek, kdy je možné, že na základě ústavní stížnosti bude Ústavní soud nucen k vydání předběžného opatření a oddálení voleb, tak konečně i ve fázi po proběhnuvším hlasování.
 
V této souvislosti předseda Ústavního soudu vyjádřil obavy z řady negativních důsledků, které příští rok mohou v ústavním systému hrozit. Několik měsíců po prezidentské volbě totiž dochází k uvolnění významného počtu mandátů soudců Ústavního soudu a může tak vzniknout situace, kdy bude na Ústavní soud podána řada ústavních stížností proti předcházejícím rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ve věci přezkumu prezidentské volby, avšak o těchto stížnostech nebude mít kdo rozhodnout, neboť plénum (lze předpokládat, že o ústavních stížnostech ve věci prezidentských voleb není vhodné rozhodování senátů Ústavního soudu, ale celého pléna) nebude usnášeníschopné. Je rovněž možné představit si situaci, kdy by zvolený prezident v průběhu takových řízení jmenoval nové soudce Ústavního soudu, tj. doplnil jejich počet, a tito soudci by teprve poté posuzovali samotnou volbu prezidenta, jímž byli nedlouho před tím nominováni.
 
Ivo Pospíšil, vedoucí analytického odboru