Přehled jednání Ústavního soudu pro 13. týden roku 2015

19.03.2015

V tomto týdnu jsou nařízena dvě veřejná vyhlášení.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.03.2015 14:00 do: 24.03.2015 14:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2307/13
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 4 To 62/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. 11 Tvo 5/2013
Stručná charakteristika:  vydání věci v trestním řízení
Označení navrhovatelů:  A. T., zast. JUDr. Vlastimilem Vezdenkem, advokátem se sídlem Opava, Hauerova 3
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Usnesením předsedy senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 1. 2013 bylo v trestní věci odsouzených Š. M. a R. T., rozhodnuto o zajištěných nemovitostech ve vlastnictví stěžovatelky tak, že podle § 81a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, za použití § 80 odst. 1 trestního řádu, se zajištěné nemovitosti ve vlastnictví stěžovatelky, a to blíže specifikovaný rodinný dům a přilehlá zahrada, včetně hospodářských a jiných stavení nezapsaných v katastru nemovitostí, vydávají poškozené společnosti MARTEK ELEKTRONIK, s.r.o., neboť o jejím právu na tyto nemovitosti není pochyb. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2013 byla stížnost stěžovatelky podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodná zamítnuta, když se Nejvyšší soud v plném rozsahu ztotožnil se závěry Vrchního soudu v Olomouci.

Stěžovatelka je přesvědčena, že výše uvedenými rozhodnutími byla porušena její základní práva zaručená ústavním pořádkem, zejména právo na spravedlivý proces a ochranu majetku, a domáhá se prostřednictvím ústavní stížnosti jejich zrušení.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.03.2015 10:00 do: 25.03.2015 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1895/14
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 1615/2012-514 ze dne 12. 12. 2012, rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 508/2013-610 ze dne 15. 10. 2013 a usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 891/2014-640 ze dne 27. 3. 2014
Označení navrhovatelů:  J. R.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel a jeho manželka byli rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 6. 1981 odsouzeni pro trestný čin opuštění republiky a byl jim uložen i trest propadnutí majetku, a to včetně rodinného domu v k. ú Kohoutovice a přilehlých pozemků. Na základě zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, byl tento rozsudek zrušen a trestní stíhání zastaveno. Mezitím však stát (prostřednictvím Obvodního podniku bytového hospodářství Brno I) dům prodal rodičům vedlejší účastnice, která od nich později dům nabyla na základě darovací smlouvy. Stěžovatel se proto domáhal, aby mu vedlejší účastnice dům vydala jako povinná osoba dle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Od té doby vydaly soudy v této věci přes deset rozhodnutí. Ústavní soud rozhoduje o třetí ústavní stížnosti.

Podle stěžovatele se Nejvyšší soud svým rozsudkem odchýlil od dosavadní judikatury, aniž by věc předložil velkému senátu kolegia. Rovněž krajský soud se dle stěžovatele svým napadeným rozsudkem bezdůvodně odchýlil od ustálené judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu a nezabýval se námitkou ohledně protiprávního zvýhodnění nabyvatelů domu. Usnesení Nejvyššího soudu je podle stěžovatele nepřezkoumatelné, protože Nejvyšší soud nereagoval na jeho argumenty, s možným odchýlením od judikatury se vypořádal jen obecně a nesprávně dovodil, že k němu nedošlo. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Nejvyššího soudu mělo být porušeno stěžovatelovo právo na spravedlivý proces, zákonného soudce a pokojné užívání majetku, usnesením Nejvyššího soudu a rozsudkem Krajského soudu v Brně mělo být porušeno stěžovatelovo právo na spravedlivý proces.