Přehled jednání Ústavního soudu pro 24. týden roku 2016

03.06.2016

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 06.06.2016 15:00 do: 06.06.2016 15:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 13/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty: návrh na zrušení ustanovení § 114b odst. 5 a (v rozsahu označení "§114b odst. 5") ustanovení § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Označení navrhovatelů:  I. senát Ústavního soudu
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

I. senát Ústavního soudu usnesením ze dne 1. 6. 2015 rozhodl o přerušení řízení ve věci jím projednávané ústavní stížnosti a plénu Ústavního soudu navrhl zrušit ustanovení § 114b odst. 5 a (v rozsahu označení „§ 114b odst. 5“) ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. Předmětem řízení před obecnými soudy byla žaloba o zaplacení částky 2 500 000 Kč s příslušenstvím, podaná z titulu smlouvy o půjčce. Součástí platebního rozkazu, vydaného Obvodním soudem pro Prahu 7, byla výzva žalovanému (stěžovateli) k vyjádření se k žalobě ve lhůtě 30 dnů ode dne podání odporu. Stěžovatel podal odpor, promeškal však lhůtu pro vyjádření k žalobě. Následně neúspěšně požádal soud o prominutí zmeškání lhůty, kterou odůvodnil výraznými potížemi se zrakem. Obvodním soudem byl vydán rozsudek pro uznání, jímž uložil stěžovateli povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2 500 000 Kč s úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí potvrdil i Městský soud v Praze a Nejvyšší soud dovolání stěžovatele odmítl.

I. senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř., kterým byla do právního řádu zakotvena tzv. fikce uznání nároku pro nepodání vyjádření žalovaným k žalobě na kvalifikovanou výzvu soudu v rámci stanovené lhůty, je v rozporu s ústavním pořádkem. Protiústavnost návazně shledal i u ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř., kterým je upravena forma rozsudku pro účel fikce uznání nároku (tj. rozsudek pro uznání), a to v rozsahu označení „§ 114b odst. 5“. Tento rozpor s ústavním pořádkem je dle I. senátu dán tím, že zmíněná ustanovení nezaručují účastníkům řízení (ve sporech žalovaným) svobodu vůle podle čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy, ani spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Obě výše uvedená ustanovení byla aplikována v rozhodnutích, která byla napadena ústavní stížností.

Plénum - veřejné vyhlášení nález
od: 06.06.2016 15:30 do: 06.06.2016 16:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 29/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty:  Návrh na zrušení nařízení obce Štěpánovice č. 1/2015, tržní řád
Stručná charakteristika:  Nařízení obce - tržní řád - rozsah zákonného zmocnění
Označení navrhovatelů:  Krajský úřad Jihomoravského kraje, zast. ředitelkou KÚ JhmK
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Návrh na zrušení nařízení obce Štěpánovice č. 1/2015, tržní řád, podala ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje, neboť dle jejího názoru k jeho vydání mělo dojít v rozporu s § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 18 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona tržní řád vymezí, resp. musí vymezit místa pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb a současně rozdělení těchto míst s tím, že rozdělení míst je možno provést podle druhu prodávaného zboží či poskytované služby, podle jejich dočasnosti či stálosti, podle doby prodeje a poskytování služeb apod. Napadené nařízení však rozdělení míst ve smyslu § 18 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona neobsahuje. Jelikož se podle navrhovatelky jedná o povinnou (zákonnou) náležitost tržního řádu, kterou musí tržní řád vždy obsahovat, shledává proto napadené nařízení odporující zákonu. Taktéž kapacita předmětných míst musí být podle navrhovatelky vždy stanovena přímo v tržním řádu, a to výslovně a jednoznačně; vymezení stanovení kapacity je možno učinit např. buď počtem prodejních míst, nebo určením celkové plochy v metrech čtverečných. Napadené nařízení však kapacitu míst takovým, konkrétním a určitým, způsobem nestanoví a je tak i z tohoto důvodu v rozporu se zákonem.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 08.06.2016 09:00 do: 08.06.2016 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: III. ÚS 2065/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Musil CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. března 2015 č. j. 8 Tdo 125/2015-27, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. září 2014 č. j. 6 To 274/2014-404 a rozsudek Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 29. května 2014 č. j. 102 T 184/2013-374
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces; náležité zjištění a interpretace podmínek, za nichž lze kvalifikovat zavinění trestného činu, spáchaného řidičem motorového vozidla, jako vědomou nedbalost
Označení navrhovatelů:  M. S., právně zastoupen Mgr. Petrem Kaustou, advokátem, se sídlem v Ostravě, Československých legií 1719/5
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel se při couvání se svým osobním motorovým vozidlem v prostoru obytné zóny na parkovišti před obchodním domem střetl s nezletilým poškozeným, kterého zadním kolem přejel, čímž mu způsobil taková zranění, která bezprostředně vedla k jeho úmrtí. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné byl uznán vinným přečinem usmrcení z nedbalosti a byl odsouzen k podmíněnému trestu v trvání 1 roku s odkladem na zkušební dobu 18 měsíců a byl mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvacet jedna měsíců. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací zrušil rozsudek soudu I. stupně a nově rozhodl tak, že stěžovatele uznal vinným přečinem usmrcení z nedbalosti, přičemž nově konstatoval porušení důležitých zákonných povinností na straně obviněného, jakož i spoluzavinění matky nezletilého poškozeného. Trest uložil stejný jako soud I. stupně, pouze snížil dobu zákazu řízení na 16 měsíců. Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné.

Ústavní stížností stěžovatel brojí proti rozhodnutím obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Namítá, že skutková zjištění obecných soudů jsou v extrémním rozporu s důkazy, které byly v řízení provedeny. Současně poukazuje na to, že z těchto zjištění obecné soudy vyvodily nesprávné právní závěry. Stěžovatel nesouhlasí se závěrem dovolacího soudu, že jednal ve vědomé nedbalosti, neboť prý byl obeznámen s tím, že když začne couvat a dítě unikne z pozornosti matky a vběhne mu pod kola, tak ho neuvidí a může ho přejet, přesto však prý bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že k takovéto situaci nedojde. Stěžovatel tvrdí, že nelze akceptovat názor dovolacího soudu, podle nějž je v obydlené části města řidič povinen, jestliže se rozhodne couvat a nemá dostatečný rozhled za vozidlo, zajistit bezpečné couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 09.06.2016 09:00 do: 09.06.2016 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1014/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ing. Jiří Zemánek CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. ledna 2015, č. j. 19 Co 365/2014-293
Stručná charakteristika:  Porušení práva na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  KATA, a. s., zastoupena Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Krajský soud v Hradci Králové usnesením změnil k odvolání oprávněné – stěžovatelky usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu Přerov, jímž byl proveden rozvrh rozdělované podstaty získané zpeněžením majetku povinného, a to mj. tak, že pohledávka oprávněné (stěžovatelky) z přerušené exekuce bude uspokojena ve třetí skupině ve výši 378.460,16 Kč, když za důvodnou byla shledána ve výši 476.514,71 Kč (oproti oprávněným požadovaným 569.780,23 Kč). O nákladech odvolacího řízení pak nebylo rozhodnuto s odůvodněním, že exekuční řízení dosud neskončilo a rozhodnutí o nich přísluší soudnímu exekutorovi.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti brojí proti postupu Krajského soudu v Hradci Králové, který nerozhodl o nákladech odvolacího řízení, ačkoliv k tomu byl podle názoru stěžovatelky povinen. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení krajského soudu, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na ochranu majetku a právo na spravedlivý proces.