Přehled jednání Ústavního soudu pro 31. týden roku 2015

24.07.2015

V tomto týdnu je nařízeno jedno veřejné vyhlášení.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.07.2015 14:00 do: 28.07.2015 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2077/14
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 8. 3. 2013, č. j. 18 C 319/2007-256, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2013, č. j. 8 Co 563/2013-294, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, č. j. 25 Cdo 1106/2014-320.
Stručná charakteristika: spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  Ing. P. O. Ph.D.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka utrpěla koncem listopadu 2005 při přecházení namrzlé vozovky úraz s těžkými zdravotními následky. Žalobou se domáhala proti městu Frýdek-Místek náhrady škody. Okresní soud ve Frýdku-Místku jí nejprve náhradu škody ve výši 270.609 Kč přiznal, Krajský soud v Ostravě k odvolání žalovaného rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud ve věci znovu rozhodl tak, že stěžovatelce náhradu škody opět ve stejné výši přiznal. Na základě skutkových zjištění soud věc posoudil podle ustanovení § 27 odst. 3 a 4 zákona o pozemních komunikacích ve znění ke dni 23. 11. 2005, dále podle § 441, § 444 odst. 1 a § 446 (starého) občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žalovaný jako vlastník místní komunikace odpovídá za škodu, která vznikla stěžovatelce, neboť její příčinou byla závada ve schůdnosti. Následně krajský soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil a uložil žalovanému nahradit náklady řízení. Žalovaný proti tomuto rozhodnutí podal dovolání, kterému Nejvyšší soud vyhověl, obě rozhodnutí zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Jestliže v daném případě podle skutkových zjištění byla příčinou pádu stěžovatelky souvislá vrstva námrazy, aniž bylo zjištěno, že šlo o změnu ve schůdnosti, kterou stěžovatelka nemohla předvídat, pak tento stav komunikace neodpovídá pojmu závada ve schůdnosti. Okresní soud poté žalobu stěžovatelky zamítl a uložil jí zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 124.130 Kč, přičemž konstatoval, že v dané věci nebylo možno žalobě vyhovět, neboť žalobkyně neprokázala jednotlivé atributy nároku na náhradu škody, předně neprokázala porušení právní povinnosti žalovaným. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě tento rozsudek okresního soudu rozsudkem napadeným nyní projednávanou ústavní stížností potvrdil a uložil stěžovatelce povinnost zaplatit žalobci na nákladech nalézacího řízení částku 132.470 Kč a na nákladech odvolacího řízení částku 19.440 Kč. 10. O následném dovolání rozhodl Nejvyšší soud tak, že řízení o dovolání proti rozsudku okresního soudu zastavil a dovolání proti rozsudku krajského soudu odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stěžovatelka podle svého tvrzení nebyla úspěšná, jelikož soudy nesprávným výkladem došly k závěru, že si stěžovatelka způsobila škodu na zdraví sama a náhrada škody jí proto nebyla přiznána. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku, rozsudku Krajského soudu v Ostravě a usnesení Nejvyššího soudu, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno její právo na ochranu života a právo na ochranu zdraví.