Přehled jednání Ústavního soudu pro 5. týden roku 2014

24.01.2014

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
28.01.2014 15:45 - 28.01.2014 16:15
Spisová značka: IV.ÚS 512/13
Soudce zpravodaj: JUDr. Vlasta Formánková
Navrhovatelé: D.H.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 29 Co 617/2012-64 ze dne 3. prosince 2012 a proti usnesení Okresního soudu Praha – západ č. j. 3 C 694/2003-55 ze dne 12. listopadu 2012
Stručná charakteristika: porušení práva na spravedlivý proces a na soudní ochranu podle čl. 36 odst.1 a čl. 38 odst.2 Listiny základních práv a svobod
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Obchodní společnost (dále jen "původní žalobkyně") se žalobou domáhala na stěžovateli zaplacení částky 30.437,- Kč s příslušenstvím. Obvodní soud vydal platební rozkaz, který byl doručován na adresu stěžovatele uvedenou v žalobě. Zásilka nebyla stěžovateli doručena z důvodu, že adresát se odstěhoval bez udání adresy. Obvodní soud tedy učinil potřebné kroky ke zjištění místa pobytu stěžovatele, ovšem bez úspěchu doručení, zrušil proto platební rozkaz a ustanovil stěžovateli opatrovníka pro účel doručení písemnosti – následně byl spis postoupen Okresnímu soudu. Ten nařídil ústní jednání, v jehož rámci byl vynesen rozsudek ukládající stěžovateli zaplatit vedlejším účastníkem požadovanou částku a náklady řízení.

Následně byla usnesením ze dne 16. dubna 2012 byla nařízena exekuce. Stěžovatel proti rozsudku dne 28. června 2012 podal odvolání, které bylo okresním soudem odmítnuto, toto rozhodnutí následně potvrdil i krajský soud. Důvodem těchto rozhodnutí bylo, že stěžovatel podle obecných soudů podal odvolání opožděně, přičemž s odvoláním nespojil žádost o prominutí zmeškání lhůty. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že o existenci "pravomocného" rozsudku se dozvěděl až z usnesení okresního soudu ze dne 16. dubna 2012 o nařízení exekuce a rozsudek převzal právní zástupce stěžovatele dne 15. června 2012. Stěžovatel namítá, že odvolání proti rozsudku podal ve lhůtě pro podání odvolání a je názoru, že žádnou lhůtu nezmeškal, neboť lhůta počala běžet ode dne následujícího po převzetí rozsudku právním zástupcem stěžovatele. Stěžovatel je přesvědčen, že nebyla poskytnuta ochrana jeho právu na spravedlivý proces

 


III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
29.01.2014 09:45 -  29.01.2014 10:15
Spisová značka: III. ÚS 3837/11
Soudce zpravodaj: JUDr. Vladimír Kůrka
Navrhovatelé:  1/ Ing. K.M.  2/ R.M.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2011 sp. zn. 26 Cdo 5012/2009 a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2008 sp. zn. 20 Co 396/2008
Stručná charakteristika:  procesní důsledky porušení nedílného hmotného práva více účastníků; spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 
Obvodní soud pro Prahu 4 znovu zamítl žalobu vedlejšího účastníka řízení o vyklizení jedné místnosti o velikosti 32 m2 „napravo od bytu č. 1 v prvním podlaží v domě na Praze 4, a Městský soud v Praze tento rozsudek opětovně změnil tak, že žalobě o vyklizení proti oběma žalovaným stěžovatelům vyhověl. Následné dovolání stěžovatelů Nejvyšší soud zamítl.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti namítají, že předmětná místnost byla v minulosti v šedesátých letech „scelena“ se zbývající částí jejich bytu, což by podle jejich názoru nebylo možné, pokud by i tento prostor nebyl předem řádně změněn na bytový. Nedochovalo-li se příslušné správní rozhodnutí o změně určení těchto prostor, měly obecné soudy vzít v úvahu jejich reálné možnosti prokazovat existenci skutečností, ke kterým nutně muselo dojít v době před více než 40 lety, a poskytnout jim vyšší míru ochrany. Podstatou problémů je, že původní vlastník, kterým byl stát, k předmětným prostorám nevedl řádnou dokumentaci, a vedlejší účastník z tohoto nedostatku těží. Obecným soudům stěžovatelé vytýkají, že břemeno pochybení státu přenášejí na jejich stranu, přestože současný vlastník nabyl předmětné prostory právě od něj, a oni (resp. dříve jejich rodiče) sporné prostory nepřetržitě čtyřicet let v dobré víře užívali jako nájemci bytu.