Přehled ústních jednání pro 12. týden roku 2011

18.03.2011

V tomto týdnu se konají 4 jednání.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
22. 3. 2011 14:00
- 22. 3. 2011 14:30
Sp. zn.: I. ÚS 3654/10
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: L. P.
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu v

Prostějově ze dne 16. 8. 2010, č. j. 1 T 225/2004-312, a proti usnesení

Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 4 To 394/2010
(změna formy ochranného léčení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatelka

navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená usnesení, neboť se

domnívá, že jimi došlo k porušení jejího základní práva dle čl. 4 odst.

1, čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově byla stěžovatelka v celém rozsahu

zproštěna obžaloby pro dvojnásobný trestný čin výtržnictví dle § 202

odst. 1 tr. z., a to se závěrem, že je pro nepříčetnost trestně

neodpovědná, a dále pro dílčí útok pokračujícího trestného činu

výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. z., neboť nebylo prokázáno, že se

skutek stal. Současně okresní soud uložil stěžovatelce

ochranné psychiatrické léčení ve formě ambulantní. Následně bylo

usnesením Okresního soudu v Prostějov ochranné léčení ve formě

ambulantní změno na formu ústavní. Toto usnesení bylo odůvodněno tak, že

stěžovatelka mařila výkon ochranné léčby tím, že se na plánované

kontroly nedostavovala a přestala užívat léky. Usnesením Krajského soudu

v Brně byla stížnost stěžovatelky proti citovanému usnesení okresního

soudu zamítnuta. Podle názoru stěžovatelky z napadených rozhodnutí

obecných soudů není zřejmé, na základě jakých poznatků dospěly soudy k

závěru, že je dána vysoká pravděpodobnost, že stěžovatelka spáchá znovu

závažnější útok na zájmy chráněné trestním zákonem, resp. z napadených

rozhodnutí není patrné, že by se obecné soudy touto otázkou zabývaly.

 

 

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
23. 3. 2011 8:00
- 23. 3. 2011 8:30
Sp. zn.: IV. ÚS 2228/09
Soudce zpravodaj: Pavel Rychetský
Navrhovatelé: České spořitelní družstvo, se sídlem Přílepská 1692, 252 63 Roztoky
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti postupu Policie České

republiky, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Služby

kriminální policie a vyšetřování, Odboru daní a praní peněz, 2. oddělení
(Státní moc; Ochrana soukromého a rodinného života; Právo vlastnit majetek, nabývání majetku; Domovní prohlídka )
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Policie

ČR provedla u stěžovatele prohlídku kancelářských prostor podle

ustanovení § 82 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním

(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, aniž by stěžovatel byl

osobou uvedenou v příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, u níž se

má prohlídka konat. Příkaz k prohlídce nebyl podle stěžovatele

dostatečně odůvodněn a nebyl mu řádně doručen, neboť mu jako právnické

osobě nebyl příkaz doručen coby členu statutárního orgánu právnické

osoby, nýbrž jen jejímu zaměstnanci; při prohlídce měly být stěžovateli

rovněž protiprávně odňaty blíže specifikované věci. Dle stěžovatele má

jít o pochybení takové intenzity, které činí prohlídku nezákonnou.

Stěžovatel je přesvědčen, že došlo k porušení čl. 2 odst. 2, čl. 10

odst. 2, čl. 11 odst. 1a 4, a čl. 12 odst. 2 věty druhé Listiny

základních práv a svobod.

 

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
24. 3. 2011 8:30
- 24. 3. 2011 9:30
Sp. zn.: IV. ÚS 3193/10
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: K. M.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 57 Co 225/2010 ze dne 31. 8. 2010.
(Náhrada škody)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

Stěžovatel

je přesvědčen, že byla rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě byla

porušena práva garantovaná čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 3 Listiny

základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR. Okresní soud ve

Frýdku-Místku vydal rozsudek, jímž bylo vyhověno žalobě stěžovatele na

náhradu škody proti státu pro zaplacení částky 23.255,- Kč,

představující náklady obhajoby stěžovatele v trestním řízení proti němu

vedeném, které pravomocně skončilo zprošťujícím rozsudkem. Okresní soud

vycházel ze zjištěného a stranami nezpochybňovaného skutkového stavu, že

proti stěžovateli bylo zahájeno trestní stíhání pro dva trestné činy

podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zákona. Vytýkané jednání stěžovatel

nepopíral, tvrdil však, že není trestným činem, proti usnesení o

zahájení trestního stíhání nepodal stěžovatel řádný opravný prostředek,

v průběhu trestního řízení po vydání trestního příkazu si zvolil obhájce

a trestní řízení bylo skončeno rozsudkem, jímž byl zproštěn obžaloby,

neboť skutek v obžalobě označený nebyl trestným činem.

 

Rozsudek

soudu I. stupně byl napadeným rozsudkem odvolacího soudu k odvolání

vedlejšího účastníka tohoto řízení změněn tak, že se žaloba stěžovatele

zamítá. Jak uvedl v odůvodnění svého rozsudku, přiznání náhrady škody

není podmíněno úspěšností podaného opravného prostředku proti

rozhodnutí, jež se posléze stalo nezákonným. Při splnění ostatních

zákonných předpokladů zákon podmiňuje nárok poškozeného na náhradu škody

využitím opravného prostředku bez ohledu na to, jak o něm bylo

rozhodnuto. Odvolací soud podle stěžovatele porušil jeho shora označená

základní práva, pokud na rozdíl od soudu I. stupně nezohlednil, že

podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání by v jeho

věci bylo pouhým formalismem.

 

 

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
24. 3. 2011 10:00
- 24. 3. 2011 10:30
Sp. zn.: I. ÚS 2166/10
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: J. L., zastoupený JUDr. Pavlem Švábem, advokátem, se sídlem Slezská 13, 120 00 Praha 5
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze

dne 1. 6. 2010 sp. zn. 22 Cdo 1654/2009, rozsudku Městského soudu v

Praze ze dne 17. 1. 2008 sp. zn. 64 Co 378/2007 a rozsudku Obvodního

soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 5. 2007 sp. zn. 20 C 202/2005
(ochrana vlastnického práva)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

Stěžovatel

je vlastníkem staveb zapsaných i nezapsaných v katastru nemovitostí,

které oprávněně vznikly nebo byly umístěny na cizím pozemku. Vedlejší

účastník – Pozemkový fond ČR – je zapsán jako vlastník pozemků, na nichž

se nachází stavby žalobce. Vztahy mezi oběma vlastníky nejsou nijak

upraveny. Vzhledem k tomu, že se jedná o pozemky dotčené blokačním

ustanovením zákona o půdě (§ 29 zák.č. 229/1991 Sb.) tvrdil vedlejší

účastník, že nemůže na základě dohody se stěžovatelem provést jím

požadovanou úpravu, sám nenavrhl žádnou jinou možnost řešení a následně v

průběhu celého řízení pouze odmítal návrhy stěžovatele. Stěžovatel se

tedy obrátil na soud se žalobou, již se domáhal uspořádání poměrů mezi

vlastníkem oprávněné stavby a vlastníkem pozemku, na němž lato stavba

stojí. Vzhledem k lomu, že se jedná o stavby fungující zahradnické

provozovny, byl stěžovatel toho názoru, že případné zřízení věcného

břemene práva cesty, nemůže potřebám využití staveb pro zahradnickou

výrobu vyhovovat a proto se domáhá! přikázání pozemku do svého

vlastnictví. Soudy všech stupňů pak při rozhodování konstatovaly

nedostatek právní úpravy, který jim brání ve vydání rozhodnutí. Tím

rezignovaly podle stěžovatele na povinnost chránit jeho majetek

Stěžovatel je přesvědčen, ze všechny soudy svým postupem porušily jeho

základní právo na spravedlivý proces a právo na pokojné užívání majetku.