Přehled ústních jednání pro 31. týden roku 2013

26.07.2013

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 30.07.2013 14:00 do: 30.07.2013 14:30
sp. zn.: IV. ÚS 150/12
místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
soudce zpravodaj: JUDr. Vlasta Formánková
Navrhovatel:  Ing. Aleš Hodina, zastoupen Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Plzni, Lochotínská 18
návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 3753/2010-195 ze dne 27. září 2011, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 7 Cmo 395/2009-172 ze dne 19. března 2010 a proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 46 Cm 258/2005-127 ze dne 7. května 2009
stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

Stěžovatel navrhuje zrušení citovaných rozhodnutí s odkazem na porušení svého práva vlastnit majetek a práva na spravedlivý proces. Městský soud v Praze usnesením zamítl návrh na neplatnost usnesení valné hromady vedlejší účastnice, kterým bylo rozhodnuto o přechodu akcií vedlejší účastnice ve vlastnictví ostatních akcionářů na hlavního akcionáře podle ust. § 183i odst. 1 obchodního zákoníku. Stěžovateli bylo uloženo zaplatit vedlejší účastnici náklady řízení ve výši 12 792,50 Kč. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně potvrdil a uložil stěžovateli zaplatit vedlejší účastnici náklady odvolacího řízení ve výši 12 360,- Kč. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud usnesením odmítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že již před obecnými soudy namítal nesoulad v jeho případě aplikované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, stejně jako její rozpor s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, a to mimo jiné z důvodů absence obligatorního dohledu nezávislého orgánu (ČNB) nad procesem squeeze-out. Obecné soudy však těmto námitkám stěžovatele nevyhověly.


I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 31.07.2013 08:30 do: 31.07.2013 09:00
sp. zn.: I. ÚS 4183/12
místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
soudce zpravodaj: JUDr. Ivana Janů
navrhovatel:  Zdeněk Kvída, zast. advokátem JUDr. Tomášem Těmínem, Karlovo nám. 28, Praha 2
návrh na přezkoumávané akty:  Příkaz k prohlídce jiných prostor Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. 9. 2012 sp. zn. 40 Nt 2/2012 a proti zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v postupu Policie ČR
stručná charakteristika:  Příkaz k prohlídce - postup Policie ČR

Stěžovatel napadá příkaz k prohlídce jiných prostor Okresního soudu v Mělníku, kterým byla podle § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“) nařízena prohlídka jiných prostor a pozemků vztahujících se ke konkrétnímu pozemku. Zároveň napadá zásah orgánu veřejné moci spočívající v postupu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odbor Mělník, Obvodního oddělení Horní Počáply, při provádění prohlídky. Stěžovatel je přesvědčen, že došlo k porušení jeho ústavně garantovaných práv zakotvených v čl. 2 odst. 2 a čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a rovněž čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky. Navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadené rozhodnutí zrušil a také, aby konstatoval, že policie provedla prohlídku jiných prostor a pozemků na pozemcích stěžovatele v rozporu s jeho základními právy a svobodami a jejich další porušování policii zakázal. Stěžovatel rozporuje užití výrazu „vztahujících se“ ve výroku příkazu, který považuje za nejasný. Nedošlo v něm podle něj k jednoznačnému určení, jaké konkrétní pozemky mají být prohlídkou dotčeny. Stěžovatel také namítá, že policie v protokolu o provedení prohlídky uvádí, že byla provedena jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon, ale v příkazu k provedení prohlídky tento úkon jako neodkladný a neopakovatelný nebyl označen. Stěžovatel také vznáší námitky týkající se postupu policie navazujícího na vydaný příkaz.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.08.2013 08:00 do: 01.08.2013 08:30
sp. zn.: Pl. ÚS 13/12
místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
soudce zpravodaj: JUDr. Jiří Nykodým
navrhovatel:  Okresní soud v Liberci
návrh na přezkoumávané akty:  Návrh na zrušení ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.
Stručná charakteristika:  Návrh na zrušení ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (omamné a psychotropní látky)

Navrhovatel se domáhá zrušení ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a to pro rozpor s čl. 39 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel vede trestní stíhání proti obžalované pro přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 trestního zákoníku. Toho se podle obžaloby měla dopustit tím, že přechovávala určité množství pervitinu. V daném případě je množství psychotropní látky kritériem, které rozhoduje o trestnosti činu. Toto množství je soud povinen zjišťovat podle předmětného zákonného ustanovení z nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. Navrhovatel dospěl k závěru, že předmětné zákonné ustanovení, jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním pořádkem. Proto trestní stíhání přerušil a předložil věc Ústavnímu soudu.

Navrhovatel je toho názoru, že normou nižší právní síly, než je zákon, nelze stanovit mez, která zakládá trestnost činu. Pokud trestní zákoník zmocňuje vládu jako orgán moci výkonné k určení meze trestnosti podzákonnou normou, je takové ustanovení zákona v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege vyjádřenou v čl. 39 Listiny. Nic nebránilo podle navrhovatele zákonodárci, aby současně se stanovením okruhu omamných a psychotropních látek v zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovil i množství, které se považuje za větší než malé.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.08.2013 11:30 do: 01.08.2013 12:00
spisová značka: IV. ÚS 1630/11
místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
soudce zpravodaj: doc. JUDr. Michaela Židlická, Dr.
navrhovatel:  Ing. Aleš Hodina, zastoupený Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem AK Plzeň, Lochotínská 18
návrh na přezkoumávané akty:  usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.2.2011, č j . 29 Cko 4884/200-140, proti pravomocnému usnesení Vrchního soudu v Praze ze
dne 18 7 2009 č. j. 7 Cmo 529/2008 - 92 a proti pravomocnému usneseni Krajského soudu Plzni ze dne 11.4.2008, č.j. 47 Cm 4/2006 - 52
stručná charakteristika:  akcionářská práva a povinnosti - výkon

Stěžovatel se domnívá, že uvedenými pravomocnými rozhodnutími orgánů veřejné mocí bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv a svobod. Stěžovatel byl menšinovým akcionářem vedlejšího účastníka, který svolal valnou hromadu. Na pořadu jednání bylo rozhodnutí o přechodu akcií vedlejšího účastníka řízení na hlavního akcionáře ve smyslu § 183i a násl. ObchZ v tehdy platném znění. Stěžovatel má za to, že předmětné rozhodnutí valné hromady by mělo být prohlášeno za neplatné, neboť v daném případě byly podle něj porušeny normy obchodního zákoníku a normy komunitárního práva. Stěžovatel napadl v zákonné lhůtě platnost usnesení valné hromady před Krajským soudem v Plzni, který však jeho návrh na vyslovení neplatnosti usnesení předmětné valné hromady zamítl, když došel v rámci svého odůvodnění k závěru, že k porušení zákona nedošlo a dále akcentoval, že v daném případě nelze opomenout § 131 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku ve znění do 31. 12. 2011, podle něhož bylo povinností soudu nevyslovit neplatnost usnesení valné hromady, jestliže byl pravomocně povolen zápis fúze do obchodního rejstříku, a to přestože by soud shledal návrh důvodným. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně potvrdil, když se podle stěžovatele zcela ztotožnil jak s rozsahem dokazování soudu první instance, tak s jeho skutkovými a právními závěry. Následné dovolání stěžovatele pak bylo podle jeho tvrzení odmítnuto.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.08.2013 13:30 do: 01.08.2013 14:00
sp. zn.: II. ÚS 200/13
místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
soudce zpravodaj: JUDr. Dagmar Lastovecká
navrhovatel:  Imrich Ferenc
návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2012 sp. zn. 11 To 403/2012
stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces

Stěžovatel se domáhá zrušení citovaných usnesení, jimiž byl ponechán ve vazbě dle § 72 odst. 1 tr. řádu,  nebyl přijat slib obviněného dle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby dle § 71a) tr. řádu. Stěžovatel je trestně stíhán pro podezření ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 3 písm. c) tr, zákoníku. Stěžovatel byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Hradci Králové dle ust. § 67 písm. a), b) a c) tr. řádu. Při vzetí do vazby bylo shledáno naplnění důvodů útěkové vazby, neboť stěžovatel je stíhán pro trestný čin, za který je možné uložit trest odnětí svobody v délce přesahující dobu osmi let, a důvodu koluzní vazby, neboť stěžovatel by mohl ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědky.

Vazba stěžovatele byla opakovaně prodloužena, a to nejprve usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 12. 7. 2012, kdy odpadl vazební důvod dle ust. § 67 písm. b) tr. řádu z důvodu uplynutí zákonné lhůty, a následně usnesením stejného soudu ze dne 18. 10. 2012 (napadené rozhodnutí soudu prvního stupně). Stížnosti stěžovatele podané proti těmto rozhodnutím byly zamítnuty jako nedůvodné. Rozhodnutím napadeným ústavní stížností stěžovatel vytýká nedostatečné odůvodnění dalšího trvání vazebních důvodů. Stěžovatel je toho názoru, že v rozporu s principy spravedlivého procesu je už samotný fakt, že Krajský soud v Hradci Králové rozhodl o blanketní stížnosti, ačkoli bylo avizováno, že stížnost bude ve lhůtě několika dní odůvodněna. Dle stěžovatele je v takovém případě na místě, aby soud buď vyčkal doručení avizovaného podání, nebo vyzval obviněného k podání v kratší lhůtě. Úplným minimem je alespoň ověření, zda avizované podání bylo doručeno, či nikoli.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.08.2013 13:30 do: 01.08.2013 13:45
sp. zn.: I. ÚS 4365/12
místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
soudce zpravodaj: JUDr. Vojen Güttler
navrhovatel:  Ing. Jan Čuba
návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. 69 Co 455/2009, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2197/2010
stručná charakteristika:  určení vlastnictví

Obecné soudy nevyhověly žalobě stěžovatele, kterou chtěl dokázat, že je výlučným vlastníkem konkrétních nemovitostí a rozhodly, že byly v uvedeném případě naplněny podmínky vydržení. Stěžovatel je přesvědčen, že těmito výroky byla porušena jeho základní práva obsažená v Ústavě a Listině základních práv a svobod. Vydržení je podle stěžovatele mimořádným prostředkem a podmínky vydržení musí být posuzovány velmi přísně a podle něj obecné soudy svá rozhodnutí dostatečně argumentačně nezdůvodnily.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.08.2013 13:45 do: 01.08.2013 14:00
sp. zn.: I. ÚS 2906/12
místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
soudce zpravodaj: JUDr. Vojen Güttler
navrhovatel:  Agentura MM Praha, s. r. o., IČ: 271 45 123 se sídlem Sportovní 122, Řitka
návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2012, č. j. 28 Cdo 449/2012–144, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2011, č. j. 55 Co 302/2011–133, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 3. 2011, č. j. 21 C 169/2009–100
stručná charakteristika:  soupis movitých věcí

Stěžovatelka je přesvědčena, že citovanými rozhodnutími soudů byl porušen čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1, odst. 4, čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, stejně jako čl. 3 Ústavy České republiky, a současně také čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 4 a čl. 4 Ústavy.  Stěžovatelka trvá na tom, že i v případě, že je vůči někomu vedena exekuce, tato skutečnost neznamená, že povinný a zejména osoby, u nichž se zdržuje, či které mají v takovém místě sídlo podnikání, jsou zbaveni svých práv a jejich práva není nutno respektovat a šetřit, to vše ve prospěch oprávněného. V takovém případě jsou práva a zájmy oprávněného nepřípustným způsobem zvýhodněny a postaveny nad zájmy těchto třetích osob, které jsou zcela bez možnosti ochrany v daném okamžiku, což je diskriminací. Obecné soudy zde přihlédly pouze k právům oprávněného, aniž by vzaly v potaz také práva stěžovatelky. Proti stěžovatelce byla nařízena exekuce. Exekuční příkazy k postižení obchodních podílů povinného či k prodeji movitých věcí byly stěžovateli doručeny do místa, kde se zdržoval, ale neměl tam trvalý pobyt. Jednalo se o nemovitosti, které naležely do majetku manželky povinného. V průběhu exekuce učinila manželka prohlášení, že veškeré movité věci jsou v jejím vlastnictví. Kromě soukromých věcí byla zabavena rovněž vozidla, které sloužila nejen pro soukromé účely, ale rovněž pro podnikatelskou činnost. Stěžovatelka je přesvědčena, že obecné soudy při posuzování situace pochybily a žádá Ústavní soud o zrušení jejich rozhodnutí.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.08.2013 14:00 do: 01.08.2013 14:30
sp. zn.: II. ÚS 2335/12
místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
soudce zpravodaj: JUDr. Dagmar Lastovecká
navrhovatel:  Město Frýdlant nad Ostravicí
návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti České republice - Ministerstvu financí
stručná charakteristika:  porušení práva na samosprávu

Komunální ústavní stížností se stěžovatel - město Frýdlant nad Ostravicí, domáhá ochrany proti zásahu Ministerstva financí do ústavně garantovaného práva na samosprávu ve smyslu čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR. Navrhuje, aby Ústavní soud přijal nález, jímž Ministerstvu financí zakáže pokračovat v zásahu do práva stěžovatele na územní samosprávu a přikáže mu zahájit přezkumná řízení dle § 43 odst. 1 zákona o loteriích, jejichž předmětem budou všechna povolení vydaná Ministerstvem financí dle § 50 odst. 3 zákona o loteriích v rozsahu schválení stálého umístění tzv. jiných technických herních zařízení obdobných výherním hracím přístrojům nebo jejich koncových zařízení (zejména interaktivních videoloterijních terminálů) na území obce Frýdlant nad Ostravicí.

Zastupitelstvo města Frýdlantu nad Ostravicí na svém 8. zasedání schválilo dne 15. 12. 2011 obecně závaznou vyhlášku města Frýdlantu nad Ostravicí č. 3/2011, kterou na celém území města zakazuje provozování vybraných loterií a jiných podobných her, zejména výherních hracích přístrojů, interaktivních videoloterijních terminálů a dalších přístrojů podobných výherním hracím přístrojům ve smyslu § 2 písm. e), g), i), 1), m) a n) a loterií a jiných podobných her podle § 2 písm. j) a § 50 odst. 3 zákona o loteriích. Vyhláška nabyla účinnosti ke dni 1. 1. 2012. Zmíněný právní předpis města byl zaslán Ministerstvu financí ČR, následně zaslalo zastupitelstvo  Ministerstvu financí podnět k zahájení přezkumných řízení podle § 43 odst. 1 zákona o loteriích, jejichž provozování bylo povoleno na území města Frýdlantu nad Ostravicí Ministerstvem financí. Následně obdrželo město Frýdlant nad Ostravicí sdělení Ministerstva financí, odboru státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi, sdělení, že přezkumná řízení nehodlá zahajovat s ohledem na přechodné ustanovení dle čl. II bod 4 zákona č.300/2011 Sb., podle něhož platí, že na povolení vydaná podle § 50 odst. 3 zákona o loteriích ve znění účinném přede dnem 1. 1. 2012 se nevztahují obecně závazné vyhlášky do 31. 12. 2014. Stěžovatel namítá, že nečinnost Ministerstva financí ve věci rušení předmětných povolení je nezákonným zásahem do jeho práva na územní samosprávu a práva stěžovatele na projednání věci bez zbytečných průtahů.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.08.2013 14:00 do: 01.08.2013 14:30
Sp. zn.: I. ÚS 1794/10
místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
soudce zpravodaj: JUDr. Vojen Güttler
navrhovatelé:  Ing. Kamil Bahbouh a RNDr. Pavel Wurst
návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2010, sp. zn. 29 Cdo 1899/2008, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2007, sp. zn. 69 Co 340/2007, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. března 2007, sp. zn. 13 C 289/2005
stručná charakteristika:  poplatek za rozhodčí řízení

Stěžovatelé se domnívají, že obecné soudy nedostály své povinnosti vyplývající z článku 4 Ústavy ČR, tj. poskytovat ochranu základním právům a svobodám, a zasáhly do jejich práva na spravedlivý proces garantovaného jim v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z toho důvodu navrhují zrušení rozsudků obecných soudů. Soud prvního stupně zamítl žalobu stěžovatelů z toho důvodu, že nemůže zrušit usnesení uvedené ve výroku tohoto rozsudku, protože jde o rozhodnutí procesní povahy se zdůvodněním, že není žádné právní normy, na jejímž základě by soud mohl zrušit usnesení Rozhodčího soudu. Odvolací soud žalobu stěžovatelů zamítl, dovolací instance odmítla. Stěžovatelé zaplatili poplatek za rozhodčí řízení ve výši 1 000 000 korun, ale následně bylo řízení proti jednomu z žalovaných vedlejších účastníků zastaveno, protože zanikl bez právního nástupce. Podle stěžovatelů si vedlejší účastník ponechal poplatek za rozhodčí řízení, ale zároveň dospěl k závěru, že nemá ve věci pravomoc.