Přehled ústních jednání pro 38. týden roku 2010

16.09.2010

V tomto týdnu se koná 6 jednání.

 II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
21. 9. 2010 9:30
- 21. 9. 2010 10:00
Sp. zn.: II. ÚS 2193/10
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová

Navrhovatelé: RS residence s. r. o., IČ 27175658, se sídlem Olšanská

2643/1a, Praha 3, zast. Mgr. Pavlem Halounem, advokátem, se sídlem

Španělská 2, Praha 2
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 5. 2010 č. j. Ncp 1102/2010-77
(spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Stěžovatelka

spatřuje porušení svých základních práv v tom, že Vrchní soud rozhodl o

jí podané námitce věcné nepříslušnosti krajského soudu v rozporu se

zákonem, když se sice ztotožnil s jejím tvrzením, že postoupení

pohledávky nemá na věcnou příslušnost vliv, nicméně dospěl k závěru, že

předmětná pohledávka vznikla mezi podnikateli při jejich podnikatelské

činnosti. Tento závěr je dle stěžovatelky chybný a neodpovídá

skutečnosti ani žádným doloženým důkazům a podkladům. Dle stěžovatelky

byly obě smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy uzavřeny v režimu

občanského zákoníku osobou., která není a ani nikdy netvrdila, že by

byla podnikatelem. Proto, s ohledem na výše uvedené, stěžovatelka

navrhuje, aby Ústavní soud v záhlaví citované rozhodnutí Vrchního soudu v

Praze svým nálezem zrušil.

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
21. 9. 2010 14:00
- 21. 9. 2010 14:30
Sp. zn.: I. ÚS 1357/10
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Karel Kuś
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2010, č. j. 9 Co 118/2010-38
(doručení exekučního titulu)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Na

majetek stěžovatele byla z rozhodnutí okresního soudu uvalena exekuce.

Stěžovatel neuspěl ani u soudu odvolacího, přičemž uvádí, že se na

odvolací soud obrátil s popřením správnosti doručení exekučního titulu,

poněvadž se v době jeho doručování nezdržoval na doručovací adrese, ale

byl na letní dovolené. Stěžovatel také poukázal na to, že se platbou

k rukám exekutora nezbavil práva odvolat se proti usnesení o nařízení

exekuce; platbu provedl s výhradou a jen z toho důvodu, aby omezil

účinky nařízení exekuce. Odvolací soud přesto usnesení o nařízení

exekuce jako věcně správné potvrdil, aniž by – podle stěžovatele

-provedl jakékoli šetření o pravdivosti odvolacích námitek či aniž by

provedl dokazování dle stěžovatelem navržených důkazů. Stěžovatel tvrdí,

že tímto rozhodnutím a řízením, které mu předcházelo, bylo porušeno

jeho právo na soudní ochranu a na spravedlivé projednání věci.

 

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
21. 9. 2010 14:30
- 21. 9. 2010 15:30
Sp. zn.: Pl.ÚS 22/09
Soudce zpravodaj: Vlasta Formánková
Navrhovatelé: Nejvyšší soud ČR, Burešova 20, Brno
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Přezkoumávané akty: návrh Nejvyššího soudu České republiky na zrušení

ustanovení § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech,

soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších

zákonů (zákon o soudech a soudcích), v textu: "nesmí zastupovat

účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo

zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného

zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka

řízení, v němž je účastníkem i sám soudce"
(návrh kárného senátu

Nejvyššího soudu ČR na zrušení ustanovení § 80 odst. 5 písm. b) zákona

č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o

změně některých dalších zákonů ( zákon o soudech a soudcích))
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Rozhodnutím

kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci bylo rozhodnuto v kárném

řízení proti soudci, JUDr. M. N. tak, že kárně obviněný je vinen tím, že

v rozporu s ustanovením § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve

znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 6/2002 Sb.) přijal zmocnění

k nahlížení do soudních spisů a následně do těchto spisů i nahlížel,

čímž zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru v nezávislé,

nestranné a spravedlivé rozhodování. Za to mu bylo uloženo podle § 88

odst. 1 písm. a) zák. č. 6/2002 Sb. kárné opatření - důtka. Proti tomuto

rozhodnutí podal kárně obviněný v zákonné lhůtě odvolání. Kárný senát

Nejvyššího soudu České republiky projednal tuto věc při ústním jednání

konaném dne 27. května 2009 a rozhodl tak, že se kárné řízení přerušuje a

věc se předkládá Ústavnímu soudu, neboť má Kárný senát za to, že

ustanovení § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. v části textu

„nesmí zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec

poškozeného nebo  účastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s

výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování

dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce", je

v rozporu s ústavním pořádkem. Dovozuje totiž, že z ústavních zákonů

nevyplývá, že by soudce byl omezen v právu „zastupovat účastníky

soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v

soudním nebo správním řízení". Avšak právní norma nižší právní sily, tj.

v tomto případě zákon, nemůže takto rozšiřovat okruh činností daných

právními normami vyšší právní síly, tj. Ústavou v čl. 82 odst. 3 a

Listinou v čl. 44 větě první před středníkem, kteréžto normy mají

stejnou právní sílu. Kárný senát Nejvyššího soudu proto navrhuje zrušení

citovaného ustanovení.

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
22. 9. 2010 8:30
- 22. 9. 2010 9:00
Sp. zn.: I. ÚS 869/10
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: Ing. Viera Koubová, zast. JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem, Na Poříčí 12, Praha 1
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp.zn. 21 Cdo 273/2009
(odmítnutí dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze, úhrada nákladů řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelka

podala dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, avšak

Nejvyšší soud v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že dovolání

stěžovatelky není přípustné, neboť námitky uplatněné stěžovatelkou

nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2

písm. b) občanského soudního řádu, ale dovolacích důvodů podle

ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu. Podle

stěžovatelky je nesprávný závěr Nejvyššího soudu, že skutečnost

postižení řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí

ve věci, popř. že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze

skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části

oporu v provedeném dokazování, nezakládá přípustnost dovolání podle

ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu. Stěžovatelka

uvádí, že její podání bylo přípustné a Nejvyšší soud jej tedy nemohl

odmítnout tak, jak uvedl ve svém odůvodnění. Tím, že Nejvyšší soud

odmítl dovolání a nerozhodl o dovolání po stránce věcné, měl dle

stěžovatelky znemožnit řádné přezkoumání rozsudku odvolacího soudu a

porušit tak právo garantované čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

 

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
22. 9. 2010 13:30
- 22. 9. 2010 13:40
Sp. zn.: II. ÚS 860/10
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: Bytostav Poruba, a. s., zastoupená JUDr. Hanou Reclíkovou
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Zrušení příkazu státního zástupce Krajského

státního zastupitelství v Ostravě sp. zn. 1 KZN 4281/2009 ze dne 26.

ledna 2010
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Ústavní

stížností se stěžovatelka – právnická osoba - domáhá zrušení v záhlaví

označeného příkazu, jímž byla nařízena prohlídka jiných prostor, a to

sídla stěžovatelky, za účelem zajištění stacionárních a přenosných

počítačů. Stěžovatelka dovozuje, že vydáním napadeného příkazu došlo

k porušení jejích základních práv a svobod zakotvených v čl. 10 odst. 1,

čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 12 a čl. 13 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti poukazuje na to, že podle právních

názorů obsažených v nálezech Ústavního soudu musí být prohlídka jiných

prostor v trestním řízení ve fázi před zahájením trestního stíhání

konkrétní osoby provedena toliko jako úkon neodkladný či neopakovatelný.

Tuto okolnost sice napadený příkaz v odůvodnění uvádí, avšak podle

stěžovatelky nedostatečně. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí totiž

podle stěžovatelky vyplývá, že orgány činné v trestním řízení nevědí,

jaké důkazy mají být zjištěny a následně zajištěny.

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
22. 9. 2010 13:45
- 22. 9. 2010 13:55
Sp. zn.: II. ÚS 1617/10
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: Věra Kourková, zatoupená Mgr. Petrem Noskem, advokátem
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v

Jihlavě ze dne 5. prosince 2006, sp. zn. 12 C 199/2005, a proti

rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. března 2010, sp. zn. 49 Co

61/2007
Návrh na uhrazení náhrady škody za ztrátu na výdělku.
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatelka

namítá porušení svého základního práva na spravedlivý proces, neboť

v řízení před obecnými soudy uplatnila proti vedlejšímu účastníkovi

(správci konkurzní podstaty), nárok na zaplacení částky 104.192 Kč

z titulu náhrady škody za ztrátu na výdělku po skončení pracovní

neschopnosti. Tato náhrada jí byla poskytována do března 2004 a od dubna

jí přestala být vyplácena s odůvodněním, že jí přiznaný částečný

invalidní důchod není v příčinné souvislosti s nemocí z povolání.

Okresní soud v Jihlavě její žalobu zamítl, neboť po provedeném

dokazování dospěl k závěru, že částečná invalidita stěžovatelky není v

příčinné souvislosti s nemocí z povolání. Proti tomuto rozsudku podala

stěžovatelka odvolání ke Krajskému soudu v Brn, který rozsudek soudu

prvního stupně potvrdil, avšak z jiných důvodů, než tak učinil soud

prvního stupně. Odvolací soud dovodil, že vedlejší účastník není v této

věci věcně pasivně legitimován. S jeho závěry však stěžovatelka

nesouhlasí a v postupu obecných soudů spatřuje odepření spravedlnosti a

to zejména i s ohledem na povahu uplatněného nároku.