Přehled ústních jednání pro 39. týden roku 2013

20.09.2013

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 24.09.2013 14:00 do: 24.09.2013 15:00
místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
sp. zn: III. ÚS 665/11
typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský
navrhovatelé: Ali Atsaev, zastoupený Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 1, Václavské nám. 21
návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 24. února 2011 č. j. 2727/2008-MOT-T/119, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. září 2010 sp. zn. 8 To 85/2010 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. února 2010 sp. zn. Nt 475/2008
stručná charakteristika: Vztah azylového a extradičního řízení

Stěžovatel se domáhá zrušení uvedeného rozhodnutí ministra spravedlnosti, kterým bylo povoleno jeho vydání k trestnímu stíhání do Ruské federace, a usnesení obecných soudů, kterými bylo vysloveno, že jeho vydání je přípustné. Napadenými rozhodnutími byla podle jeho názoru porušena jeho ústavně zaručená práva podle čl. 33 odst. 1 Úmluvy o právním postavení uprchlíků, publikované společně s Protokolem týkajícím se právního postavení uprchlíků z 31. ledna 1967 pod č. 208/1993 Sb., a čl. 3 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve spojení s čl. 1 odst. 2 Ústavy České republiky. K povolení vydání totiž došlo ještě před skončením řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to navíc na základě rozhodnutí obecných soudů o přípustnosti vydání, která měla být založena na nesprávných skutkových zjištěních.

Stěžovatel je občanem Ruské federace čečenské národnosti. Dne 11. prosince 2008 byl zadržen v Praze na základě mezinárodního zatýkacího rozkazu ze dne 19. března 2003, který byl vydán soudem Ruské federace, konkrétně Federálním soudem v okrsku Savelovskiy v Moskvě, pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy. Trestné činnosti se měl dopustit tím, že najal jinou osobu, aby za úplatu zorganizovala vraždu, ke které došlo dne 4. dubna 2002. Dopisem ze dne 29. prosince 2008 požádala Generální prokuratura Ruské federace o jeho vydání k trestnímu stíhání. Bude-li uznán vinným, hrozí mu doživotní trest odnětí svobody.

Po skončení předběžného šetření ze strany státního zastupitelství se otázka přípustnosti vydání stěžovatele stala předmětem rozhodování soudů, které ve smyslu § 397 a § 399 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), předchází rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání. Městský soud v Praze ve věci prvně rozhodl, že vydání stěžovatele není přípustné. S jeho závěry se následně ztotožnil i Vrchní soud v Praze, který zamítl stížnost státního zástupce proti prvně uvedenému rozhodnutí. Oba soudy zdůraznily, že stěžovateli jako stoupenci nezávislosti Čečenské republiky Ičkerie, který se během první čečenské války (1994-1996) účastnil ve velitelské funkci odporu proti ruské armádě, hrozí v Ruské federaci pronásledování a zhoršení jeho postavení v trestním řízení. Jejich názor však považoval za nedostatečně odůvodněný Nejvyšší soud, který obě uvedená rozhodnutí zrušil k opravnému prostředku ministryně spravedlnosti podle § 397 odst. 3 trestního řádu. Ve svém usnesení ze dne 29. července 2009 vytkl soudu prvního stupně, že své závěry založil výlučně na tvrzeních obhajoby o možném pronásledování, aniž by jí předložené podklady jakkoliv ověřil a opatřil si k nim další informace.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.09.2013 09:45 do: 25.09.2013 10:00
místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
sp. zn: III. ÚS 2645/11
typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
soudce zpravodaj: JUDr. Vladimír Kůrka
navrhovatelé: Optimakonzult, a. s., Národní 60/28, Praha 1
návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2011 sp. zn. 23 Co 527/2010 a proti usnesení soudního exekutora JUDr. Miloslava Hauerlanda, Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 5. 11. 2010 sp. zn. 027 EX 0003/02
stručná charakteristika: Náklady exekuce při jejím zastavení - čl. 36 odst. 1 Listiny

Stěžovatelka navrhuje zrušení označených rozhodnutí vydaných v její exekuční věci pro porušení ustanovení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Krajský soud v Praze potvrdil usnesení soudního exekutora, jímž zastavil exekuci k vydobytí částky 116 055,20 Kč s příslušenstvím proti povinné s odůvodněním, že oprávněná nesložila ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce ve výši 4 200 Kč, a kterým současně oprávněné (stěžovatelce) uložil povinnost zaplatit mu na nákladech exekuce částku 3 955 Kč. Exekuce tedy byla zastavení nikoliv pro nedostatek majetku povinné, nýbrž pro nezaplacení zálohy ve smyslu § 55 odst. 5 exekučního řádu a procesní zavinění tohoto stavu bylo podle odvolacího soudu v tomto případě jednoznačně na straně oprávněné. Podle stěžovatelky byla ale výzva soudního exekutora ke složení zálohy na náklady exekuce neoprávněná vzhledem k záloze, kterou složila již dříve její právní předchůdkyně při podání návrhu na nařízení exekuce.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.09.2013 10:00 do: 25.09.2013 10:30
místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
sp. zn: III. ÚS 2365/11
typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
soudce zpravodaj: JUDr. Vladimír Kůrka
navrhovatelé: Ondřej Mrkva
návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti výroku obsaženém ve čtvrtém odstavci bodu I. (o nákladech řízení mezi účastníky) a proti výroku II. rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 9. 12. 2008 sp. zn. 23 Co 262/2008
stručná charakteristika: Náklady řízení dle § 142 odst. 3 o.s.ř., čl. 36 odst. 1 Listiny

Stěžovatel navrhuje zrušení označených výroků odvolacího soudu pro porušení ustanovení čl. 36 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a ustanovení čl. 90 Ústavy České republiky. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích bylo uloženo žalované (ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB) zaplatit stěžovateli částku 7 079 945 Kč a na náhradě nákladů 171 858 Kč. K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudek okresního soudu změnil tak, že stěžovatelovu žalobu ohledně 1 836 000 Kč zamítl a prvním napadeným výrokem přiznal stěžovateli na nákladech řízení před soudem prvního stupně 82 491,80 Kč, a druhým rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud odlišně od soudu prvního stupně zhodnotil podmínky mimořádného zvýšení uplatněného nároku ztížení společenského uplatnění ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů, a na základě vlastní úvahy dospěl k závěru, že přiměřeným odškodněním za ztížení společenského uplatnění je v daném případě celkový sedminásobek základního hodnocení provedeného znalci, nikoliv devítinásobek požadovaný stěžovatelem (a přiznaný soudem prvního stupně), ani šestinásobek požadovaný žalovanou. Změna meritorní části výroků soudu prvního stupně se poté odrazila i ve změně výroku o náhradě nákladů řízení. Stěžovatel namítá, že aplikace ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. byla v dané věci zcela formalistická, mechanická, ve svém důsledku nesprávná, a proto nepřípustná. Stěžovatel současně zdůraznil, že právní zastoupení bylo v projednávané věci významné, neboť bez advokáta by sám stěží dosáhl přiznaného plnění ve smyslu ustanovení vyhlášky.