Přehled ústních jednání pro 4. týden roku 2011

21.01.2011

V tomto týdnu se konají 2 jednání.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
25. 1. 2011 14:00
- 25. 1. 2011 16:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 57/10
Soudce zpravodaj: Stanislav Balík

Navrhovatelé: Mgr. M.B., Mgr. D.K., Ing. P. M., P.K., Ing. J.D., P.H,

A.H., S. H.a P. L., všichni zastoupeni Mgr. Vladimírem Štolem,

advokátem, se sídlem v Táboře
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad

Labem ze dne 8. listopadu 2010, č. j. 15 A 92/2010-51, a rozhodnutí

Ministerstva vnitra č. 353 ze dne 30. listopadu 2010
(Volby do zastupitelstev obcí)
sněmovna

 

Stěžovatelé

se domáhají zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, jímž bylo

rozhodnuto vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva města Krupka,

konaných ve dnech 15. a 16. října 2010. Tímto rozhodnutím mělo být

zasaženo do jejich základních práv, garantovaných především čl. 21 a 22

Listiny.

 

Stěžovatelé

poukazují na to, že se zúčastnili voleb jako kandidáti volebních stran

v přesvědčení, že poskytování úplaty za hlasování není právním řádem

České republiky umožněno. Byť Krajský soud prokázal, že došlo

k organizovanému svážení voličů do volebních místností za účelem volby

konkrétní volební strany, a že voličům byla poskytována za jejich

hlasování úplata, neshledal toto jako důvod pro vyslovení neplatnosti

voleb. Krajský soud dále uvedl, že pojetí volební kampaně

obchodně-tržním způsobem, spočívajícím v předávání finanční odměny za

příslib hlasování určitým způsobem, není jednáním, které by

představovalo porušení volebního zákona. Stěžovatelé se s těmito závěry

neztotožňují a domnívají se, že napadeným rozhodnutím byla porušena

jejich základní práva.  

 

Vyhlášení nálezu navazuje na veřejné ústní jednání, které se konalo ve středu 5. ledna 2011.

 

 

 

III. senát - veřejné ústní jednání
26. 1. 2011 14:00
- 26. 1. 2011 16:00
Sp. zn.: III. ÚS 449/06
Soudce zpravodaj: Jiří Mucha
Navrhovatelé: P. V.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. února 2006 č. j. 5 As 17/2005-66
návrh na zrušení ust. § 7 odst. 2 vyhlášky č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem
(povinné očkování)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

Uvedeným

rozsudkem Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost stěžovatele

proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2004.Tímto

rozsudkem zamítl městský soud žalobu stěžovatele proti rozhodnutí

Ministerstva zdravotnictví, kterým Ministerstvo zdravotnictví zamítlo

odvolání stěžovatele proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně

Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze ze dne

18. prosince 2003. Rozhodnutím uvedené krajské hygienické stanice byl

stěžovatel uznán vinným přestupkem na úseku zdravotnictví podle § 29

odst. 1 písm. f) zák. č. 200/1990 Sb., jehož se dopustil tím, že se

jednak ve stanoveném termínu nedostavil do zdravotnického zařízení se

svojí nezletilou dcerou k pravidelnému očkování proti přenosné dětské

obrně a virové hepatitidě typu B, a jednak se ve stanoveném termínu

nedostavil do zdravotnického zařízení se svým nezletilým synem k

pravidelnému očkování proti tetanu, přenosné dětské obrně a virové

hepatitidě typu B, tedy z nedbalosti nesplnil povinnost stanovenou v

ustanovení § 46 odst. 1 a 4 zák. č. 258/2000 Sb., ve spojení s § 4

odst. 3, § 5 odst. 2 a § 7 vyhlášky č. 439/2000 Sb., o očkování proti

infekčním nemocem. 

 

 

Řízení

o přestupku podle § 29 odst. 1 písm. f) zák. č. 200/1990 Sb. bylo vůči

stěžovateli a jeho manželce zahájeno dne 9. října 2003 a téhož dne byla

stěžovateli a jeho manželce dvěma příkazy uložena pokuta ve výši 3 000,-

Kč. Jak stěžovatel, tak jeho manželka, podali proti oběma příkazům včas

odpor, kterým byly oba příkazy zrušeny. O obou odporech rozhodla

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze dne 18.

prosince 2003 tak, že opětovně rozhodla o udělení pokuty ve stejné

výši, když o spáchání přestupků ze strany stěžovatele a jeho manželky

nebylo podle ní pochyb. Následné odvolání k Ministerstvu zdravotnictví

nebylo úspěšné.

 

 

Stěžovatel

je přesvědčen, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve

smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod a zároveň uvádí, že byl

nesprávně aplikován čl. 10 Ústavy v návaznosti na čl. 5 a 6 Úmluvy o

lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb. m. s.). Tato Úmluva je

podle stěžovatele přímo použitelnou mezinárodní smlouvou, přičemž z čl.

10 Ústavy vyplývá její aplikační přednost před českým právem.