Přehled ústních jednání pro 43. týden roku 2013

18.10.2013

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.10.2013 10:00 do: 23.10.2013 10:30
místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
sp. zn: Pl. ÚS 25/13
typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
soudce zpravodaj:  JUDr. Kateřina Šimáčková, PhD.
navrhovatel: Igor Tseber
návrh na přezkoumávané akty:  Obnovené řízení ve věci ústavní stížnosti proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 1. 2007 č. j. 1 T 196/2005-971 a Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2007 č. j. 67 To 94/2007-1095 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2008 č. j. 3 Tdo 1316/2007-126
stručná charakteristika: dokazování při hlavním líčení

Stěžovatel se domáhá zrušení označených rozhodnutí obecných soudů v jeho trestní věci pro porušení práva na spravedlivý proces zaručeného článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, článkem 36 odst. 1 a článkem 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel byl shledán obvodním soudem pro Prahu 8 vinným z několika trestných činů, za jejichž spáchání mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání sedmi roků a trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou. Po odvolání stěžovatele Městský soud v Praze změnil rozsudek soudu prvního stupně a odsoudil stěžovatele k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti a půl let a k trestu vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou. Nejvyšší soud potom odmítl stěžovatelovo dovolání jako zjevně neopodstatněné.

Ústavní stížnost, v níž stěžovatel mj. namítal, že jediným usvědčujícím důkazem je výpověď poškozeného, která byla učiněna jako neodkladný úkon a v hlavním líčení byla pouze přečtena, Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněnou, neboť neshledal porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces dle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článku 6 odst. 1 Úmluvy.

Na podkladě stížnosti, v níž stěžovatel namítal, že byl odsouzen na základě výpovědi hlavního svědka obžaloby, aniž měl možnost jej vyslechnout, Evropský soud pro lidská práva rozsudkem ve věci Tseber proti České republice ze dne 22. 11. 2012 č. 46203/08 rozhodl, že došlo k porušení základního práva stěžovatele zaručeného článkem 6 odst. 1 ve spojení s článkem 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy. Na základě tohoto rozsudku a s použitím ustanovení § 119 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podal stěžovatel návrh na obnovu řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud konstatoval, že byly splněny podmínky pro projednání takového návrhu, obnovu řízení povolil a zrušil své původní rozhodnutí.

V nynějším řízení se pokračuje pod sp. zn. Pl. ÚS 25/13 a Ústavní soud se bude znovu zabývat v minulosti podanou ústavní stížností, avšak nyní musí zohlednit i právní názor Evropského soudu pro lidská práva.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.10.2013 15:00 do: 23.10.2013 15:30
místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
sp. zn: IV. ÚS 4468/12
typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
soudce zpravodaj: JUDr. Vlasta Formánková
navrhovatel: České štěrkopísky spol. s r. o., zastoupené Mgr. Tomášem Uherkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 9, Jandova 8
návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost směřující proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 9 A 145/2012-61-62 ze dne 18. září 2012
stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces dle čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod

Podstatou ústavní stížnosti je napadený postup Městského soudu v Praze, kterým tento soud přiznal odkladný účinek žalobě vedlejších účastníkům stavebního řízení poté, co odvolací správní orgán potvrdil územní rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o umístění stavby. Stěžovatelka namítá, že soudní řád správní umožňuje správnímu soudu prvního stupně přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Tyto podmínky podle ní aly nebyly zcela splněny. Stěžovatelka zejména tvrdí, že jí nebyla dána možnost se k návrhu vyjádřit, a poukazuje přitom na judikaturu Ústavního soudu. V rozhodnutí Městského soudu proto stěžovatelka spatřuje porušení svého základního práva vlastnit majetek a porušení práva na spravedlivý proces.