Přehled ústních jednání pro 51. týden roku 2010

17.12.2010

V tomto týdnu se konají 4 jednání.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
20. 12. 2010 9:30
- 20. 12. 2010 10:00
Sp. zn.: II. ÚS 2369/08
Soudce zpravodaj: Stanislav Balík
Navrhovatelé: R.G.
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: usnesení Policie České republiky, Obvodní

ředitelství Praha III, Služba kriminální policie a vyšetřování, 5.

oddělení obecné kriminality sp. zn. ČTS: ORIII-2748/SKPV-2005 ze dne 27.

března 2008 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. Nt 2058/2008

ze dne 4. července 2008
(spravedlivý proces, § 114 trestního řádu, právo nepřispět k vlastnímu usvědčení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatel

se v ústavní stížnosti domáhá zrušení uvedených rozhodnutí orgánů

činných v trestním řízení a tvrdí, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně

zaručených práv vyplývajících z Listiny základních práv a svobod a

Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Konkrétně stěžovatel

poukazuje na porušení čl. 38 odst. 2 Listiny. Stěžovateli byla

usnesením policejního orgánu uložena pořádková pokuta ve výši 15.000,-

Kč, neboť ačkoli byl řádně vyzván k odběru pachové srovnávací stopy a

poučen dle § 114 a § 66 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním

řízení soudním (trestní řád), odmítl se tomuto úkonu podrobit. Proti

usnesení policejního orgánu podal stěžovatel stížnost, kterou Obvodní

soud pro Prahu 8 zamítl jako nedůvodnou. Stěžovatel namítá, že

odmítnutím odběru pachové srovnávací stopy pouze využil svého práva na

obhajobu. Podle stěžovatelova názoru není jeho povinností umožnit

policejnímu orgánu sejmutí kontrolní pachové stopy a nemůže k tomu být

nucen, a to ani pořádkovou pokutou. Její uložení proto považuje za

nezákonné, neboť je v rozporu s Ústavou České republiky nutit osobu

vyrábět důkazy proti sobě. Opakované žádosti o odebrání pachových

srovnávacích stop po více jak dvou letech v téže věci považuje dále za

nátlak na svou osobu.

 

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
20. 12. 2010 11:00
- 20. 12. 2010 11:30
Sp. zn.: I. ÚS 2278/10
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: JUDr. F. M., zast.Mgr. Dagmar Vrbovou, advokátkou se sídlem Lazarská 6/11, 120 00 Praha 2
Řízení o ústavní stížnosti

Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v

Praze ze dne 21. 5. 2010 č. j. 23 Co 186/2010 222 a proti usnesení

Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 2. 2010 č. j. 8 C 231/2005-213
(náhrada nákladů řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

Ústavní

stížností se stěžovatel domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť

má za to, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo

na spravedlivý proces garantované v čl. 36 odst. 1 Listiny základních

práv a svobod a základní právo na legitimní očekávání ochrany majetku

garantovaného čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských

práv a základních svobod. Stěžovatel byl soudem ustanoven zástupcem

žalované jako advokát z důvodu její nemajetnosti. Městský soud následně

snížil jeho odměnu na polovinu a odůvodňoval snížení odměny stěžovateli

tím, že se výše jeho odměny odvíjí od předmětu řízení a dále tím, že

stěžovatel zastupoval žalovanou již v předchozím řízení a bylo jeho

povinností uvědomit žalovanou ohledně postupu v tomto řízení, resp.

o následcích jeho možného výsledku. Stěžovatel v ústavní stížnosti

namítá, že argumentace především Městského soudu v Praze je zcela

nepřesvědčivá a vykazuje znaky libovůle, a je přesvědčen, že bylo

porušeno základní právo stěžovatele na legitimní očekávání.

 

 

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
20. 12. 2010 11:00
- 20. 12. 2010 11:30
Sp. zn.: II. ÚS 1215/10
Soudce zpravodaj: Stanislav Balík
Navrhovatelé: J. T.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. března 2010, čj. 6 C 177/2009-36
(spravedlivý proces, náklady řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

V

ústavní stížnosti se stěžovatel domáhal zrušení uvedeného rozsudku

Obvodního soudu pro Prahu 5, a to pro porušení čl. 11 odst. 5 a čl. 36

odst. 1 Listiny základních práv a a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o

ochraně lidských práv a základních svobod. Obvodní soud pro Prahu 5

výrokem I. napadeného rozsudku zamítl z důvodu promlčení žalobu

stěžovatele proti České republice - Ministerstvu práce a sociálních

věcí, kterou se stěžovatel dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za

škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným

úředním postupem, domáhal zaplacení částky 6.000,- Kč jako přiměřeného

zadostiučinění za nesprávní úřední postup spočívající v průtazích

(nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě 30 dní) v řízení o

příplatek k důchodu. Současně výrokem II. napadeného rozsudku soud

stěžovateli uložil povinnost nahradit České republice náhradu nákladů

řízení ve výši 11.880,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

 

 

 

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
22. 12. 2010 8:30
- 22. 12. 2010 9:00
Sp. zn.: I. ÚS 2881/09
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: Ing. J.P., A. P., obě zast. advokátkou JUDr. Naděždou Paškovou, Riegrova 110, Roudnice nad Labem
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: usnesení Okresního soudu v Litoměřicích sp.zn. 7 C 210/2009 ze dne 15.10.2009
(K otázce lhůty k popření otcovství po nálezu Pl ÚS 15/09)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

  

Stěžovatelky

navrhují zrušení usnesení Okresního soudu v Litoměřicích s tím, že

napadené usnesení, resp. postup soudu jemu předcházející zasahuje do

jejich základních práv zaručených čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl.

38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 a čl. 8 Úmluvy o

ochraně lidských práv a základních svobod. Z ústavní stížnosti vyplývá,

že stěžovatelka 1) je matkou nezletilé stěžovatelky 2). Řízení před

Okresním soudem v Litoměřicích bylo zahájeno žalobcem na základě návrhu

na popření otcovství podle § 57 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině,

ve znění pozdějších předpisů v době, kdy bylo nezletilé stěžovatelce 2)

- dceři žalobce - již 17 let. Uvedený soud ustanovil znalce z oboru

genetiky – určování otcovství pomocí DNA testů - a uložil mu podání

znaleckého posudku za účelem zjištění pravděpodobnosti biologického

otcovství. Soud uložil všem účastníkům, aby respektovali pokyny znalce a

podrobili se odběru biologického materiálu. Stěžovatelky namítají, že

soud ignoroval ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině ve světle faktu,

že nezletilé stěžovatelce bylo v době rozhodování již 17 let, takže je

podle stěžovatelek nesporné, že zákonná šestiměsíční lhůty již dávno

marně uplynula a napadeným usnesením tak soud zasáhl do jejich

základních práv.