Soudy budou znovu jednat o dědicích rodu Schwarzenbergů v ČR

21.11.2012

Ústavní soud shledal, že obecné soudy svévolnou interpretací příslušných ustanovení hmotněprávních a procesněprávních předpisů porušily právo Alžběty Pezoldové na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Formalismus přístupu českých soudů spočíval podle Ústavního soudu

především v tom, že se obecné soudy důsledně nezabývaly argumentací

stěžovatelky směřující k popření dědického práva vedlejšího účastníka a

vycházely z právního nástupnictví po dědici zůstavitele tak, jako o nich

rozhodl soud v Rakousku. Nejvyšší soud navíc odmítl dovolání

stěžovatelky s odvoláním na své předchozí usnesení ve věci nástupnictví.

Toto jediné rozhodnutí však nemůže podle Ústavního soudu v téže věci

vytvořit „ustálenou“ judikaturu a být dostatečným odůvodněním nového

rozhodnutí. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že soudní řízení

rakouského dědického soudu se nijak netýkalo movité a nemovité

pozůstalosti v České republice, neboť český majetek nebyl rakouským

řízením nijak dotčen. Ústavní soud zrušil napadená rozhodnutí obecných

soudů a stěžovatelce vyhověl.

 

Podstatou sporu

v posuzované věci je určení, zda je stěžovatelka oprávněnou dědičkou po

Adolfu Schwarzenbergovi. Stěžovatelka je dcerou Jindřicha

Schwarzenberga, který byl Adolfem Schwarzenbergem adoptován. Okresní

soud v Českých Budějovicích v minulosti určil, že jediným účastníkem

dědického řízení, se kterým bude nadále soud jednat, je Karel

Schwarzenberg. Krajský soud v Českých Budějovicích však toto usnesení

změnil s tím, že právním nástupcem je kromě Karla Schwarzenberga také

stěžovatelka. Proti tomuto rozhodnutí podal druhý z dědiců dovolání,

jemuž Nejvyšší soud vyhověl. Jeho argumentem bylo, že v Rakouské

republice bylo dědictví po Adolfu Schwarzenbergovi odevzdáno

univerzálnímu dědici Jindřichu Schwarzenbergovi, a jeho dědictví bylo

následně odevzdáno univerzálnímu dědici Karlu Schwarzenbergovi. Po tomto

rozhodnutí Nejvyššího soudu dospěl krajský soud k novému závěru, že

odvolání stěžovatelky proti usnesení okresního soudu není důvodné a

následné dovolání stěžovatelky odmítl Nejvyšší soud jako nepřípustné.

 

Soudkyní zpravodajkou byla Ivana Janů a plné znění nálezu sp. zn. I. ÚS 1332/10 je k dispozici zde .

 

Jana Pelcová, tisková mluvčí

 jana.pelcovausoud..cz

tel.: 542 161 026