Ústavní soud shledal porušení práva na účinné vyšetřování v případě možného ohrožení práva na život

11.03.2015

Ústavní soud, Brno, TZ 24/2015

I. senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) v dnes vyhlášeném nálezu rozhodl, že Městské státní zastupitelství v Brně a Policie České republiky neprovedly účinné vyšetřování trestního oznámení stěžovatelky, ve kterém mimo jiné tvrdila, že některé zdravotní zákroky vůči ní jako rodičce v průběhu porodu v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně ohrozily její život. Tím tyto orgány porušily právo stěžovatelky na účinné vyšetřování vyplývající z práva na život podle čl. 6 Listiny základních práv a svobod.

Podle Ústavního soudu je život základní lidskou hodnotou a právo na život má mezi lidskými právy zvláštní postavení. Právní řád demokratického právního státu musí zájmy chráněné tímto právem chránit zvlášť efektivně. Právo na život proto musí být chráněno trestním právem, včetně situací, kdy vzniklo podezření, že byl život ohrožen nedbalostní zdravotní péčí. 

Ústavní soud shledal, že stěžovatelka v trestním oznámení hodnověrně tvrdila, že v průběhu porodu na ni zdravotničtí pracovníci nemocnice prováděli úkony, včetně silného tlačení na břicho (tzv. Kristellerova exprese), které nemusely být lege artis a případně mohly ohrozit její život. Vzhledem k tomu, že tvrzení stěžovatelky nebylo zcela nedůvěryhodné a nepravděpodobné, ale naopak podloženo i obdobnými případy z minulosti a názory lékařů, bylo povinností orgánů tyto její tvrzení účinně prošetřit ve smyslu práva na účinné vyšetřování, tak jak vyplývá z judikatury Evropského soudu pro lidská práva. 

Účinné vyšetřování prováděné orgány činnými v trestním řízení, včetně fáze před zahájením trestního stíhání, musí splňovat kumulativně následující samostatné požadavky: šetření musí být a) nezávislé a nestranné, b) důkladné a dostatečné, c) rychlé a d) podrobené kontrole veřejností, včetně práva oběti na nahlížení do spisu.

Ústavní soud shledal, že šetření provedené orgány činnými v trestním řízení v této věci nesplnilo požadavek důkladnosti. Policejní orgán předně opomenul vyslechnout řadu svědků, kteří se porodu osobně zúčastnili a to včetně lékařky, která porod vedla. Policejní orgán ani nevyslechl stěžovatelku.  Policejní orgán si také neobstaral žádné odborné vyjádření k tomu, zda postup zdravotnických pracovníků byl lege artis a zda skutečně nemohl způsobit život ohrožující krvácení stěžovatelky. V tomto se nepřípustně spolehl pouze na písemné vyjádření jedné z podezřelých osob. Pochybením také bylo, že stěžovatelce nebyl umožněn přístup do vyšetřovacího spisu, aby mohla posoudit, zda šetření splnilo požadavky jejího práva na účinné vyšetřování.

Nyní bude povinností orgánů činných v trestním řízení doplnit dokazování a teprve po takovém šetření, které splní všechny podmínky práva na účinné vyšetřování, rozhodnout, zda zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin a zda je tedy na místě zahájit trestní stíhání proti konkrétním osobám či nikoliv.  

Ústavní soud v nálezu také obecně konstatoval, že poskytování zdravotní péče je vysoce žádoucí a společensky prospěšnou činností. V případech, kdy zdravotničtí pracovníci v dobré víře poskytují zdravotní péči s úmyslem zlepšit zdraví, či přímo zachránit životy pacientů, nelze tuto činnost v žádném případě nijak postihovat. To však příslušné orgány nezbavuje povinnosti vyšetřit případné možné pochybení, které by mohlo ohrozit život pacienta.

Ve zbytku, ve kterém stěžovatelka nesouhlasila s řadou dalších lékařských zákroků, které měly být provedeny v průběhu porodu bez jejího souhlasu, avšak neohrozily její život, Ústavní soud stížnost odmítl, neboť shledal, že ohledně těchto zákroků se může účinně domáhat nápravy v občanskoprávním řízení.

V tomto nálezu Ústavní soud také do budoucna jasně stanovil, jaké prostředky nápravy musí poškozený vyčerpat, než se může u Ústavního soudu domáhat porušení svého práva na účinné vyšetřování. Rozhodl, že pouhé podání stížnosti nebo žádosti o přezkum adresované státnímu zastupitelství nestačí. Po vyřízení tohoto podnětu je ještě třeba vyčerpat možnost dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství. Žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství (podle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství) je obecně účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu a jako takovou je ji nutno propříště vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.  Je třeba si však uvědomit, že Ústavním soudem převzatá doktrína Evropského soudu pro lidská práva o povinnosti státu vést účinné vyšetřování, je vyhrazena jen pro případy nejzávažnějších zásahů do lidských práv, tedy zejména do práva na život či práva nebýt mučen, zpravidla není důvodné v případech majetkové trestné činnosti či zásahů do osobnostních práv jednotlivců.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1565/14 je dostupný zde .

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu