Ústavní soud zrušil část nařízení obce Štěpánovice: Obec nemůže sama sebe vyjmout z působnosti tržního řádu

06.06.2016

Ústavní soud, Brno, TZ 59/2016

Plénum Ústavního soudu částečně vyhovělo návrhu ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje a zrušilo ustanovení čl. 8 nařízení obce Štěpánovice č. 1/2015, tržní řád, ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Ve zbytku byl návrh zamítnut.

Navrhovatelka se domáhala zrušení napadeného tržního řádu, neboť se domnívala, že neobsahuje některé podstatné náležitosti zakotvené v § 18 odst. 1 pod písmeny a) až e) živnostenského zákona, které musí být v tržním řádu vymezeny. Zejména podle ní v rozporu se zákonem v tržním řádu chybí rozdělení míst pro nabídku, prodej zboží a poskytování služeb podle druhu prodávaného zboží či poskytované služby, podle jejich dočasnosti či stálosti, podle doby prodeje poskytování služeb apod., a dále stanovení kapacity tržišť.

Z formulace „tržní řád vymezí“ v § 18 odst. 1 živnostenského zákona nelze a priori dovozovat, že všechny podmínky uvedené pod písmeny a) až e) citovaného ustanovení jsou obligatorními náležitostmi tržního řádu, resp. že neupravení jakékoliv z nich v tržním řádu znamená proto bez dalšího nezákonnost takového nařízení. Naopak je nutno povahu podmínek podle písm. a) až e) ust. § 18 odst. 1 živnostenského zákona posuzovat jednotlivě, a to s ohledem především na účel daného zmocnění. Obec je na základě § 18 odst. 1 živnostenského zákona zmocněna stanovit svým tržním řádem v přenesené působnosti vymezení míst pro prodej a poskytování služeb, aniž by jím současně musela stanovit rozdělení tržišť a jejich kapacitu, jako podmínky pro tuto podnikatelskou činnost, které jsou upraveny § 18 odst. 1 písm. a) a b) živnostenského zákona. Obci je tak ponechán prostor nejen pro uvážení, zda vůbec tržní řád jako nástroj regulace prodeje mimo provozovnu využije, ale rovněž v jaké míře jej v souvislosti s uvedenými podmínkami využije. Napadené nařízení proto z tohoto důvodu nevybočuje ze zákonného zmocnění.

V předchozím tedy Ústavní soud argumentaci navrhovatelky nepřisvědčil. Ústavní soud však, vázán pouze petitem návrhu a nikoliv jeho odůvodněním, dále zvažoval ústavnost čl. 8 odst. 1 napadeného nařízení, kde je uvedeno, že „toto nařízení se nevztahuje na prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu při slavnostech, sportovních podnicích nebo jiných podobných akcích pořádaných obcí nebo povolených obcí“. Pokud však napadené nařízení stanoví danou výjimku ze své působnosti pro slavnosti, sportovní podniky a jiné podobné akce v případech, kdy jsou obcí povoleny, vykračuje tím z mezí zákonného zmocnění podle § 18 odst. 3 živnostenského zákona, neboť dané zmocnění opravňuje obec stanovit výjimky pro specifikované druhy prodeje zboží a poskytování služeb, přičemž tyto výjimky mají být vymezeny jako obecně závazné pravidlo pro případy určitého typu, nikoliv k tomu, aby na jeho základě mohly být obcí udělovány výjimky pro individuální případy (akce povolené obcí). Jde o nedůvodně nerovný přístup obce Štěpánovice k sobě samé na straně jedné a k ostatním fyzickým a právnickým osobám na straně druhé (v rámci výkonu státní správy), jestliže je zaveden odlišný právní režim pro druhově obdobné či shodné akce pouze na základě osoby pořadatele akce. Chybí totiž jakýkoliv racionální a přípustný účel, ať již explicitně vyjádřený či dovoditelný, proč by obec Štěpánovice neměla být při provádění činností téhož druhu podrobena regulaci obsažené ve vlastním nařízení, jaká se vztahuje na ostatní subjekty (srov. nález Ústavního soudu ze dne 5. 8. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 35/13 http://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-cast-obecne-zavazne-vyhlasky-mesta-cheb-c-62012-k-zabezpeceni-m/ ). Z výše uvedených důvodů se tedy čl. 8 nařízení ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 29/15 je dostupný PDF zde (335 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu