Vzpomínková konference k 20. výročí Ústavního soudu

07.06.2013

Ústavní soud, Brno, TZ 35/13

Dvacáté výročí vzniku samostatné České republiky je přirozeně spojeno i s výročím existence Ústavního soudu. Dvacet let jeho činnosti symbolicky korunovala konference, kterou Ústavní soud uspořádal ve svém sídle dne 5. června 2013. Jednalo se o konferenci vzpomínkovou, takřka pamětnickou. Referenty totiž byli emeritní i současní soudci, kteří ilustrovali jednotlivá období činnosti Ústavního soudu svými vzpomínkami na bývalé kolegy a přelomové kauzy.

Konference byla rozdělena na pět částí. Tu úvodní zahájil předseda Ústavního soudu a po něm pronesli zdravice předseda Senátu Parlamentu České republiky Milan Štěch a předsedkyně Ústavního soudu Slovenské republiky Ivetta Macejková.

Následující panel se týkal Ústavního soudu ČSFR. Na své působení v něm zavzpomínali jeho bývalí soudci Jiří Malenovský, Pavel Mates a Ivan Trimaj. I když se konference nazývala „20 let Ústavního soudu České republiky“, krátká éra federálního ústavního soudnictví je obdobím, k němuž se dnešní Ústavní soud hrdé hlásí a jehož odkaz ve své judikatuře stále rozvíjí.

V další části se již pozornost soustředila na Ústavní soud České republiky v letech 1993 – 2003. Tomuto období se – s ohledem na desetiletý termín funkčního období soudců – říká „první ústavní soud“. Vojen Güttler připomněl některé stěžejní judikáty tohoto období, Vladimír Jurka vyzdvihl pracovní a osobní charakteristiky soudců, kteří na tehdejším soudě působili, a Pavel Varvařovský předestřel úvahu na téma věkového rozložení soudců a z toho plynoucího přátelského jiskření mezi mladšími a staršími soudci.

Náplní příštího panelu již byla současnost, tedy osudy tzv. druhého ústavního soudu v letech 2003 – 2013, a za jednotlivé senáty zde vystoupili jejich členové. Nejprve Ivana Janů, která nabídla reflexi prvního senátu, poté promluvil Stanislav Balík o druhém senátu a odhalil některá tajemství z jeho judikatorní kuchyně. Jan Musil za třetí senát shrnul genezi trestních kauz projednávaných Ústavním soudem a konečně Miloslav Výborný, čerstvě emeritní člen čtvrtého senátu, pronesl několik poznámek ke stále živé problematice závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu.

Ohniskem posledního bloku byl pohled do budoucnosti. Eliška Wagnerová, emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu, se soustředila na otázky metodologie a instrumentálních východisek práce soudců při posuzování ústavnosti napadených aktů. Oproti tomu Pavel Holländer, stávající místopředseda Ústavního soudu, doporučil pro budoucnost větší filozofický odstup a defragmentaci soudcovského pohledu na ochranu ústavnosti.

Všichni, kdo se této konference zúčastnili, byli nějak spojeni s osudy Ústavního soudu. Ať již jako jeho soudci, bývalí či současní asistenti nebo zkrátka jako dlouholetí amici curiae. Když dozněl závěrečný potlesk, nepatřil jen patnácti řečníkům, ale všem, kteří v uplynulých dvaceti letech pomáhali Ústavnímu soudu naplňovat jeho poslání.

Ústavní soud tak symbolicky vstoupil do třetí dekády ochrany ústavnosti a lidských práv...

 

 

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a jeho úvodní slovo

© Foto: Ústavní soud - Jan Symon

 

Eliška Wagnerová a Vojen Güttler, emeritní místopředsedkyně a doyen Ústavního soudu

© Foto: Ústavní soud - Jan Symon

 

V auditoriu se zájmem naslouchal i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa

© Foto: Ústavní soud - Jan Symon

 

Tak vzpomínal Pavel Varvařovský

© Foto: Ústavní soud - Jan Symon

Glosa Pavla Holländera, místopředsedy Ústavního soudu

© Foto: Ústavní soud - Jan Symon

 

 

 

Vlastimil Göttinger, vedoucí protokolu Ústavního soudu