Ústavní soud k principu předvídatelnosti soudního rozhodování a změně rozhodovací praxe

16.12.2015

Právní věty: 

1. Soudní judikatura nemůže být bez vývoje a není proto vyloučeno, aby (i při nezměněné právní úpravě) byla doplňována o nové interpretační závěry a také měněna, a to např. v návaznosti na vývoj sociální reality, techniky apod., s nimiž jsou spjaty změny v hodnotových akcentech společnosti. Ke změně rozhodovací soudní praxe, zvláště jde-li o praxi nejvyšší soudní instance povolané ke sjednocování judikatury, je ovšem třeba přistupovat opatrně a při posuzování jednotlivých případů je nezbytné dbát, aby nebyl narušen princip předvídatelnosti soudního rozhodování a aby skrze takovou změnu nebyl popřen požadavek na spravedlivé rozhodnutí ve smyslu respektu k základním právům účastníků řízení. V horizontálních právních vztazích proto platí zásada incidentní retrospektivity judikatorního odklonu a změněný právní názor bude aplikován na již probíhající řízení. Tím se odlišuje situace retrospektivního působení změny judikatury od retroaktivního působení právních norem. Výjimky z této zásady mohou být dány pouze specifickými okolnostmi, jež založí intenzivnější zájem na ochraně legitimních očekávání adresátů právních norem. Výjimečnost odchýlení se od incidentní retrospektivy totiž odráží realitu soukromoprávního vztahu, kde zasluhuje ochranu nejen důvěra jedné strany ve výklad práva podaný již překonanou judikaturou, ale též oprávněné očekávání druhé strany v to, že původně nesprávný výklad práva již nadále nebude aplikován na dřívější právní vztahy.
2. Pokud v případě odpovědnosti státu za způsobenou škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. provedená změna judikatury nevedla k nezpůsobilosti žalované České republiky být účastníkem soudního řízení, nýbrž pouze vyjasnila, který orgán státu se dopustil nesprávného úředního postupu ústícího v negativní důsledky pro stěžovatelku, je přehnaným formalismem, jestliže obecné soudy zjevně přehlížely skutečnosti nasvědčující splnění podmínek odpovědnosti státu v materiálním smyslu a současně interpretovaly ustanovení zákona způsobem, jenž vymožení odpovědnosti státu ze strany jednotlivce nepřiměřeně ztěžuje.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1955/15 je dostupný PDF zde (307 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu