23/1991 Sb.
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 9. ledna 1991,
kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
Poznámka: vzhledem k čl. 112 odst. 3 Ústavy České republiky má tento někdejší federální ústavní zákon v právním řádu České republiky sílu pouhého zákona, byť jeho označení nebylo formálně změněno. Sama Listina základních práv a svobod, která byla tímto federálním ústavním zákonem uvozena, byla republikována usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky, avšak již bez uvozovacích ustanovení federálního ústavního zákona č. 23/1991 Sb. Ustanovení čl. 3 a čl. 112 odst. 1 Ústavy České republiky prohlašují Listinu základních práv a svobod součástí ústavního pořádku České republiky.
Federální shromáždění se usneslo na tomto ústavním zákoně:
§ 1
(1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod.
(2) Základní práva a svobody uvedené v Listině základních práv a svobod jsou pod ochranou ústavního soudu.
§ 2
Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikované a vyhlášené, jsou na jejím území obecně závazné a mají přednost před zákonem.
§ 3
(1) V ústavě České republiky a v ústavě Slovenské republiky mohou být základní práva a svobody rozšířeny nad míru upravenou Listinou základních práv a svobod.
(2) Ustanovení ústavních zákonů o rozdělení zákonodárné působnosti mezi federaci a republiky nejsou tímto ústavním zákonem dotčena.
§ 4
Článek 5 ústavního zákona č.143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění posledních předpisů, zní:
"Čl.5
(1) Státní občan každé z obou republik je zároveň občanem České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Občan jedné republiky má na území druhé republiky stejná práva a stejné povinnosti jako občan této druhé republiky.
(3) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.
(4) Zásady nabývání a pozbývání státního občanství republik stanoví zákon Federálního shromáždění.".
§ 5
Zrušují se:
1. články 7 až 9, hlava druhá (čl. 19 až 38) a článek 98 odst. 4 ústavního zákona č.100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů,
2. ústavní zákon č. 144/1968 Sb., o postavení národností v České a Slovenské Federativní Republice.
§ 6
(1) Zákony a jiné právní předpisy musí být uvedeny do souladu s Listinou základních práv a svobod nejpozději do 31. prosince 1991. Tímto dnem pozbývají účinnosti ustanovení, která s Listinou základních práv a svobod nejsou v souladu.
(2) Pravomoc, která se v čl. 8 odst. 3, 4 a 5 a v čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv a svobod svěřuje soudu nebo soudci, přísluší nejdéle do 31.prosince 1991 prokurátorovi, stanoví-li tak zákon.
§ 7
Tento ústavní zákon a Listina základních práv a svobod nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.