Přehled jednání Ústavního soudu pro 16. kalendářní týden roku 2018

13.04.2018

follow url II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 17.04.2018 09:00 do: 17.04.2018 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 4026/17
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti výroku III. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2017, č. j. 27 Co 363/2014-417, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, č. j. 23 Cdo 3740/2017-435.
Stručná charakteristika: doplatek soudního poplatku
Označení navrhovatelů:  J. M.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

see url Okresní soud v Uherském Hradišti zamítl žalobu, kterou se stěžovatel po žalované domáhal zaplacení částky 456.627 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.) a stěžovateli uložil povinnost nahradit žalované a České republice náklady řízení (výrok II. a III.). K odvolání stěžovatele změnil krajský soud rozsudek soudu prvního stupně tak, že schválil smír mezi účastníky řízení (výrok I.), výrokem II. stěžovateli uložil nahradit České republice náklady řízení a ústavní stížností napadeným výrokem III. rozhodl, že stěžovatel je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku za odvolání ve výši 82.185 Kč na účet Okresního soudu v Uherském Hradišti do tří dnů od právní moci jeho usnesení. V usnesení uvedl, že rozhodl o celkové částce 10.045.298 Kč. Z této částky činil soudní poplatek 502.265 Kč. Vzhledem k ukončení tohoto sporu soudním smírem tak žalobci vzniká právo na vrácení soudního poplatku s výjimkou 20 % (ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Nevrací se tak poplatek ve výši 100.453 Kč. Žalobce však na úhradě soudního poplatku za podání odvolání v důsledku nesprávného výpočtu soudního poplatku ze strany soudu prvního stupně zaplatil toliko 18.268 Kč a zbývá tak doplatit soudní poplatek ve výši 82.185 Kč. Odvolací soud proto žalobci tuto povinnost k zaplacení doplatku soudního poplatku za podané odvolání uložil (III. výrok tohoto usnesení). Dovolání stěžovatele proti výroku III. usnesení krajského soudu bylo ústavní stížností napadeným usnesením Nejvyššího soudu odmítnuto (výrok I.) a výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

source link V ústavní stížnosti stěžovatel zejména namítá, že Nejvyšší soud posoudil přípustnost jeho dovolání příliš formalisticky, čímž zasáhl do jeho základních práv. Dále tvrdí, že doměřením soudního poplatku bylo porušeno jeho legitimní očekávání, zásada předvídatelnosti a zásada dobrých mravů ze strany orgánů veřejné moci. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížností domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu a výroku III. usnesení Krajského soudu v Brně, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, právo na soudní a právo na ochranu vlastnictví.

source url

source site IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 17.04.2018 09:15 do: 17.04.2018 09:45

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: III. ÚS 827/18
Jednací místnost:  Místnost 6/1
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2018 č. j. 32 Co 436/2017-122
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  V. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud Praha-východ rozhodl v září 2017 tak, že soud nahrazuje souhlas otce s přijetím nezletilé dcery k základnímu vzdělání do ZŠ Wonderland Academy. Dále soud rozhodl, že návrh otce na nahrazení projevu vůle matky (stěžovatelka) s přijetím nezletilé k základnímu vzdělání do ZŠ Campanus, se zamítá. Proti rozsudku okresního soudu podal otec odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Praze napadeným rozsudkem tak, že se zamítá návrh matky na nahrazení souhlasu otce s přijetím nezletilé k základnímu vzdělávání do ZŠ Wonderland Academy, a nahrazuje se souhlas matky s přijetím nezletilé k základnímu vzdělávání do ZŠ Campanus. Krajský soud na rozdíl od okresního soudu shledal, že v posuzovaném případě při zohlednění zjištěných skutečností je v zájmu nezletilé, aby k základnímu vzdělávání byla přijata v ZŠ Campanus, byť fakticky od září 2017 zahájila povinnou školní docházku v ZŠ Wonderland Academy. Tuto školu zvolila matka a i přes nesouhlas otce škola nezletilou přijala. Naopak ZŠ Campanus, na kterou přihlásil nezletilou otec, řízení o přijetí nezletilé k základnímu vzdělávání z důvodu nesouhlasných stanovisek rodičů přerušila. Skutečnost, že již půl roku nezletilá navštěvuje ZŠ Wonderland Academy, nemůže být jediným hlediskem pro zvolení této školy.

Stěžovatelka namítá, že krajský soud vycházel při svém rozhodování pouze ze skutkových zjištění okresního soudu, které nota bene vedly k diametrálně odlišnému právnímu závěru ohledně školy nezletilé, a neumožnil účastníkům se k možnému právnímu názoru odlišnému od právního názoru soudu prvního stupně vyjádřit, čímž porušil ústavně zaručená práva účastníků zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny, když s ohledem na jiný právní názor krajského soudu neměla možnost se k němu vyjádřit, případně i předložit nové důkazy. To však účastníkům nebylo v řízení před krajským soudem umožněno. Stěžovatelka dále tvrdí, že právem nezletilé, spadajícím pod ochranu soukromí, je také právo rozvíjet mezilidské vztahy se svými spolužáky (kamarády) a třídní učitelkou. S ohledem na důsledky napadeného rozsudku je dle stěžovatelky nepochybné, že rozhodnutí krajského soudu je vůči nezletilé necitlivé a bylo jím porušeno její ústavní právo na ochranu soukromí podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení rozsudku krajského soudu, neboť má za to, že jím byla porušena její základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2, čl. 33 odst. 1, čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka dále navrhla odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, kterému Ústavní soud vyhověl výrokem II usnesení ze dne 13. 3. 2018 č. j. IV. ÚS 827/18-15 a požádala o přednostní projednání věci.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 17.04.2018 13:00 do: 17.04.2018 13:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 708/17
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2015, č. j. 25 Cdo 1222/2012-396, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2015, č. j. 18 C 345/2008-414, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2016, č. j. 58 Co 383/2015-497. a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, č. j. 25 Cdo 2720/2016-514
Stručná charakteristika:  Přípustnost dovolání v občanském soudním řízení
Označení navrhovatelů:  E. N., E. V., zast. advokátem JUDr. Viktorem Pakem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Matka stěžovatelek zemřela poté, co se v říjnu 2007 podrobila v Nemocnici Na Homolce (vedlejší účastnice) endoskopické papilosfinkterotomii. Po její smrti se stěžovatelky domáhaly po vedlejší účastnici žalobou zaplacení částky dohromady 480.000,- Kč s příslušenstvím z titulu jednorázového odškodnění za škodu usmrcením dle ustanovení § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění tehdy platném a účinném. V této věci byly stěžovatelky nejprve úspěšné před Obvodním soudem pro Prahu 5 i před Městským soudem v Praze, následně však k dovolání vedlejší účastnice Nejvyšší soud rozsudkem zrušil předchozí rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu a vrátil věc zpět nalézacímu soudu k dalšímu řízení. V něm, vázán právním názorem Nejvyššího soudu, nalézací soud rozsudkem žalobu stěžovatelek zamítl. Stěžovatelky podaly proti tomuto rozsudku odvolání, na jehož podkladě odvolací soud svým v záhlaví vymezeným rozsudkem rozsudek soudu prvého stupně potvrdil. Stěžovatelky podaly proti tomuto rozsudku odvolacího soudu dovolání. Jako dovolací důvod s odkazem na § 241a odst. 1 občanského soudního řádu uvedly, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Splnění předpokladů přípustnosti dovolání spatřovaly pak stěžovatelky v tom, že ve smyslu § 237 občanského soudního řádu napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek procesního práva, které jsou Nejvyšším soudem rozhodovány rozdílně. Nejvyšší soud jejich dovolání odmítl pro absenci zákonných náležitostí dle § 241a odst. 2 občanského soudního řádu. Uvedl, že v něm není specifikováno, v čem stěžovatelky spatřují splnění předpokladů přípustnosti dle § 237 až § 238a občanského soudního řádu, když konkrétně nevymezily rozdílnou rozhodovací praxi dovolacího soudu při řešení předestřených otázek. 

Stěžovatelky se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhají zrušení rozsudku a usnesení Nejvyššího soudu a rozsudků Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, neboť se domnívají, že jimi došlo k porušení jejich práva na spravedlivý proces. Stěžovatelky vytýkají napadeným rozhodnutím obecných soudů, zejména soudu Nejvyššího, průtahy v řízení o prvním dovolání ve věci; podjatost při vydání napadeného rozsudku Nejvyššího soudu; a porušení práva na spravedlivý proces nerespektováním vlastní judikatury Nejvyšším soudem.

source I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 17.04.2018 14:00 do: 17.04.2018 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I.ÚS 355/18
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Afs 395/2017-22 ze dne 10. ledna 2018
Stručná charakteristika:  Právo na spravedlivý proces, Doručení rozhodnutí soudu
Označení navrhovatelů:  Bc. N. K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu, kterým bylo zastaveno řízení o její kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni. V odůvodnění kasační soud konstatoval, že přípisem ze dne 13. prosince 2017, který byl doručen do datové schránky jejího právního zástupce dne 15. prosince 2017, vyzval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto přípisu. Jelikož stěžovatelka soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatila, Nejvyšší správní soud s odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 47 písm. c) zákona č 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl, jak shora uvedeno.

Stěžovatelka má za to, že napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu bylo porušeno její právo na spravedlivý proces). Je přesvědčena, že v projednávaném případě nebyly splněny předpoklady pro zastavení řízení, resp. k jeho zastavení došlo omylem, což opírá o skutečnost, že výzva k zaplacení soudního poplatku se do její dispozice nikdy nedostala. Dne 15. prosince 2017 do datové schránky jejího právního zástupce Nejvyšší správní soud doručil toliko žádost o předložení spisu, která byla adresována Krajskému soudu v Plzni. Nejvyšší správní soud po upozornění, kterého se mu dostalo od jejího právního zástupce, tuto chybu sám uznal s tím, že náprava cestou opravných prostředků není, s výjimkou ústavní stížnosti, možná.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 17.04.2018 14:30 do: 17.04.2018 15:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3399/17
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 58 Co 101/2017-108 ze dne 13. 7. 2017
Stručná charakteristika:  Právo na spravedlivý proces, Nesprávný úřední postup, Účelně vynaložené náklady řízení
Označení navrhovatelů:  J. Š.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 domáhal po státu (Ministerstvu spravedlnosti) náhrady škody, již utrpěl v souvislosti s nesprávným úředním postupem Městského soudu v Praze v obchodní věci, jejímž předmětem byl stěžovatelův nárok vůči obchodní společnosti RENAULT LEASING CZ, s. r. o. na zaplacení 192.845,10 Kč s příslušenstvím. Městský soud v Praze původně žalobu zamítl, Vrchní soud v Praze jako soud odvolací však tento rozsudek zrušil a řízení pro nedostatek pravomoci soudu zastavil, neboť věc měla být dle dohody účastníků projednána v rozhodčím řízení. Stěžovateli byla současně uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 89.810 Kč a státu ve výši 1.249,50 Kč. Stěžovatel svůj nárok na náhradu škody odůvodnil tím, že kdyby byl Městský soud v Praze postupoval správně a řízení s ohledem na rozhodčí doložku byl zastavil již při prvním jednání, nesl by pouze náklady svého právního zastoupení, soudní poplatek a náklady protistrany toliko ve výši 39.871 Kč. Následkem chybného postupu městského soudu tak vznikla škoda v celkové výši 175.843,10 Kč. Žalobě bylo vyhověno nejprve pouze co do částky 7.720 Kč, představující soudní poplatek. Ohledně zbylé škody městský soud uvedl, že žaloba je předčasná, neboť stěžovatel dosud odměnu svého advokáta a náklady protistrany a státu neuhradil. Po jejich uhrazení podal stěžovatel ohledně tohoto zbytku svého nároku žalobu, jíž se domáhá náhrady škody tvořící doplatky na odměně jeho advokáta ve výši 4.930 Kč a 15.652 Kč, zaplacené dne 24. 3. 2015. Svůj nárok předtím uplatnil u žalované žádostí, doručenou jí dne 15. 4. 2015. Žalovaný o jeho žádosti ve lhůtě 6 měsíců nerozhodl. Obvodní soud pro Prahu 2 této nové žalobě zcela vyhověl. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozhodnutí obvodního soudu změnil a žalobu v celém rozsahu zamítl. Za důvod této změny odvolací soud označil skutečnost, že náhrada škody zahrnuje jen takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Odvolací soud konkrétně provedl výčet úkonů právní služby právního zástupce stěžovatele, z něhož dospěl k závěru, že žádný z nich nemohl vést a ani nevedl k nápravě nesprávného úředního postupu, tedy k zastavení řízení, které pro nedostatek pravomoci soudu vůbec nemělo být vedeno.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že odvolací soud jej v rámci odvolacího jednání poučil o tom, že na věc má přes shora uvedené závěry téhož soudu ve věci dřívější žaloby odlišný právní názor. Pro něj tak dle jeho slov učinil překvapivě, jelikož právě z rozhodnutí téhož soudu, na které přitom odvolací soud v odůvodnění jinak odkázal a ztotožnil se s jeho právními závěry, jsou veškeré náklady řízení (soudní poplatek, náklady protistrany i náklady vlastního právního zastoupení), považovány za v rámci škody uplatnitelný nárok. Stěžovatel dále uvedl, že nastal-li nesprávný úřední postup v průběhu první poloviny roku 2004, řídí se odpovědnost státu za nesprávný úřední postup dle zákona o odpovědnosti za škodu v tehdy platném znění, tj. ve znění platném do 31. 10. 2004 (do účinnosti novely - zákona č. 539/2004 Sb.), což odvolací soud přehlédl. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku městského soudu, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a právo na ochranu vlastnictví.

source IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 18.04.2018 09:00 do: 18.04.2018 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1200/16
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Musil CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2016 č. j. 4 As 216/2015-45, spojená s návrhem na zrušení ustanovení § 8b odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Stručná charakteristika: ochrana před neoprávněným zásahem do soukromého života podle článku 10 Listiny základních práv a svobod; poskytnutí informace o platu zaměstnance
Označení navrhovatelů:  P. M. Dis., zastoupen JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Žadatel (působící jako advokát) požádal dle zákona o svobodném přístupu k informacím Základní uměleckou školu v Hradci Králové o poskytnutí informací o výši platů každého z pedagogů této školy, mezi nimi i stěžovatele, vyplacených jim v roce 2013. Povinný subjekt žádosti částečně vyhověl, a žadateli sdělil výši platu v roce 2013 u tří pedagogů, kteří se sdělením tohoto údaje žadateli souhlasili (výrok I). Výrokem II povinný subjekt žádost o poskytnutí informace odmítl s tím, že informace o platu je osobním údajem spadajícím do soukromí zaměstnanců. Statutární město Hradec Králové, Magistrát města Hradec Králové jako odvolací orgán rozhodnutí povinného subjektu změnil jen formálně, a žadateli sdělil výše platu pouze u tří pedagogů, ve vztahu ke zbývajícím pedagogům jeho žádost odmítl. Krajský soud v Hradci Králové následně rozhodnutí odvolacího orgánu a výrok II rozhodnutí povinného subjektu zrušil (výrok I) a povinný subjekt zavázal poskytnout žalobci ve stanovené lhůtě informace o výši platů každého z jeho pedagogů poskytnutých v roce 2013 (výrok II).  Stěžovatel měl v řízení o správní žalobě postavení osoby zúčastněné na řízení dle § 34 soudního řádu správního. Svoje rozhodnutí opřel o rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014 č. j. 8 As 55/2012-62, jehož závěry byly jednoznačné, tedy že informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků se podle § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím zásadně poskytují. Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele zamítl (výrok I) a v odůvodnění svého rozsudku konstatoval, že k otázce poskytování platů zaměstnanců veřejného sektoru se vyjádřil již ve výše zmiňovaném rozsudku svého rozšířeného senátu, jehož závěry na projednávanou věc přímo dopadají.

Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá, aby Ústavní soud nálezem konstatoval, že rozhodnutím Nejvyššího správního soudu vydaným v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy bylo porušeno základní právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1, a na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo zneužíváním údajů o své osobě dle čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a toto rozhodnutí zrušil. Základní právo na spravedlivý proces bylo dle stěžovatele porušeno nesprávnou aplikací závěrů rozsudku rozšířeného senátu ze dne 22. 10. 2014 č. j. 8 As 55/2012 – 62 na věc stěžovatele kasačním soudem, která je dle jeho přesvědčení skutkově odlišná. Stěžovatel je toho názoru, že pro tuto skutkovou odlišnost měl senát kasačního soudu jeho věc předložit rozšířenému senátu k rozhodnutí, a nikoliv jenom převzít argumentaci citovaného rozsudku. Základní právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě bylo dle stěžovatele porušeno nepřiměřeným upřednostněním základního práva vedlejšího účastníka na informace dle čl. 17 odst. 1 Listiny, neaplikací testu proporcionality při střetu obou základních práv.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 18.04.2018 14:00 do: 18.04.2018 15:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 7/17
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský dr. h. c.
Návrh na přezkoumávané akty:  Návrh na zrušení § 3 odst. 2 písm. d), § 6 odst. 5 písm. d), § 8 odst. 1 písm. k), § 11 odst. 2 písm. d), § 11 odst. 4 a 6, § 19 ve slovech „svoje nebo“, § 24 odst. 2 ve středníku a slovech „pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce“, § 24 odst. 3 první věty ve středníku a slovech „pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce“, § 24 odst. 4 druhé věty, § 24 odst. 5 druhé věty ve středníku a slovech „pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce“, § 35 odst. 1 písm. a) ve slovech „nebo 4“, § 35 odst. 1 písm. k), § 35 odst. 2 písm. b) ve slovech ,,k) nebo“, § 35 odst. 4 písm. a) ve slovech ,,k) nebo“, § 36 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 1 písm. j) ve slovech „nebo 4“, § 36 odst. 1 písm. k) a m) a § 36 odst. 10 písm. b) v označení písmen „b)“ a „k), m)“ zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek,
Stručná charakteristika:  zrušení právního předpisu
Označení navrhovatelů:  skupina senátorů Senátu Parlamentu České republiky, jejímž jménem jedná senátor Ivo Valenta, zastoupená doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem se sídlem Optátova 874/46, Brno
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Skupina 20 senátorů Senátu České republiky podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (mediálně známý jako "protikuřácký zákon").

Navrhovatelka upozorňuje, že neústavnost může spočívat i na méně zřetelných důvodech, než je zřejmý rozpor s ústavní normou, a má za to, že to je i případ napadených ustanovení. Byť jejich přijetí bylo motivováno pochopitelnými argumenty, ve svém důsledku jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, který definuje Českou republiku jako právní stát. Neobstojí zejména z hledisek rozumnosti právní úpravy, přiměřenosti, vhodnosti a potřebnosti. Navrhovatelka zdůraznila, že veřejná moc v liberálním právním státě nemá občany vychovávat a vnucovat jim životní styl, který momentální držitel moci považuje za správný. Napadená ustanovení zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek navrhovatelka sdružila do sedmi okruhů a v jim odpovídajících sedmi oblastech považuje úpravu obsaženou v zákoně o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek za neústavní z dále rozvedených důvodů (blíže viz text návrhu, který je dostupný zde: https://www.usoud.cz/projednavane-plenarni-veci/pl-us-717/ ).