Přehled jednání Ústavního soudu pro 37. kalendářní týden roku 2018

07.09.2018

get link IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.09.2018 08:15 do: 11.09.2018 08:45

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 773/18
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. listopadu 2017 č. j. 6 Co 865/2017-1515 a rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 16. února 2017 č. j. 1 P 40/2015-1074
Stručná charakteristika:  střídavá péče
Označení navrhovatelů:  Bc. R. A.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Rozsudkem Okresního soudu v Písku bylo o změně úpravy rodičovské odpovědnosti k nezletilé a výživného, a o zvýšení výživného na nezletilou a o změně úpravy styku otce s nezletilou. Návrh otce (stěžovatele), aby bylo rozhodnuto o střídavé péči u nezletilé, byl zamítnut. Nezletilá tak i nadále zůstala v péči matky a otci byl určen styk. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel odvolal, Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a pouze modifikoval rozsah styku stěžovatele s nezletilou.

Stěžovatel především namítá, že nic nebrání tomu, aby bylo vyhověno jeho návrhu na svěření nezletilé do střídavé péče, neboť naprosto dostatečným způsobem splňuje veškerá kritéria, byť v některých převyšuje matku. Dle něj neexistuje žádná možnost (negativní kritérium), aby soudy zamítly návrh otce. Obecné soudy dle jeho názoru postupovaly ve svých rozsudcích zcela rozdílně a ignorovaly nálezovou judikaturu Ústavního soudu. Ačkoliv oba soudy konstatují špatnou komunikaci mezi rodiči, ani jeden z nich nezkoumal její příčiny, a ani to, zda zde nedochází ke zneužití postavení rodiče, který má dítě ve své péči. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Dále dle stěžovatele došlo k zásahu do jeho práv dle čl. 6 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále dle stěžovatele došlo též k porušení čl. 1, čl. 2 odst. 3 a čl. 90 Ústavy, čl. 2 odst. 2, čl. 32 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny a také čl. 5, čl. 9 odst. 3 a čl. 18 odst. 1 a 2 Úmluvy o právech dítěte.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.09.2018 08:45 do: 11.09.2018 09:15

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1286/18
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2018 č. j. 28 Co 344/2017-379 a rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 22. května 2017 č. j. 25 Nc 88/2016-140
Stručná charakteristika:  střídavá péče
Označení navrhovatelů:  Mgr. L. V., Ph.D.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Okresní soud Praha – západ svěřil děti na dobu do rozvodu a po rozvodu manželství rodičů do péče matky, otci – stěžovateli určil styk s dětmi a výživné. O odvolání stěžovatel rozhodl Krajský soud v Praze tak, že prvostupňový rozsudek co do výroku o svěření dětí do péče jejich matky a určeného styku s otcem potvrdil a modifikoval pouze výroky, týkající se stanoveného výživného.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti předně uvádí, že má za to, že obecné soudy zasáhly do jeho práva na péči a výchovu jeho nezletilých dětí tím, že naprosto neodůvodněně svěřily obě nezletilé děti do výlučné péče matky, přičemž nikterak nezjišťovaly příčiny, proč matka odmítá s otcem participovat na střídavé péči o děti, a kdy ve svých rozsudcích naprosto nedostatečně vylíčily důvody, na základě nichž svěřily obě nezletilé děti do výlučné péče matky. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Dále dle stěžovatele došlo též k porušení čl. 4 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny.

here IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.09.2018 09:15 do: 11.09.2018 09:45

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: III. ÚS 3181/17
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2017 č. j. 25 Cdo 731/2017-225, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2016 č. j. 15 Co 375/2016-154 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. února 2016 č. j. 27 C 21/2014-119
Stručná charakteristika: náhrada škody
Označení navrhovatelů: město Čelákovice
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu stěžovatele proti vedlejší účastnici na zaplacení částky 1 586 468 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Obvodní soud vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli rámcovou mandátní smlouvu a prováděcí mandátní smlouvu, kterými se vedlejší účastnice jako mandatář (administrátor) zavázala za úplatu provést pro stěžovatele – mandanta – administraci veřejné zakázky na výběr zhotovitele stavby a provedení investičního dozoru. Povinností vedlejší účastnice byla organizace zadávacího řízení a poradenská a organizační činnost při výběru koordinátora a subjektu zajišťujícího záchranný archeologický výzkum včetně rozboru nabídek z hlediska splnění hodnotících kritérií. V rámcové mandátní smlouvě se vedlejší účastnice zavázala uhradit škodu, která stěžovateli vznikne neposkytnutím dotace či její části, vznikne-li stěžovateli škoda prokazatelně její vinou. Základním kritériem při výběru uchazeče o veřejnou zakázku byla cena díla, která podle zadávacích kritérií neměla překročit částku 40 669 267 Kč bez DPH. Žádná z učiněných nabídek (včetně nabídky, kterou vybrala hodnotící komise) tuto podmínky nesplňovala.  Z toho důvodu Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy rozhodl o snížení dotace o 10 %. Stěžovatel se následně domáhal žalobou u obvodního soudu na vedlejší účastnici zaplacení shora uvedené částky jako náhrady škody, kterou mu měla způsobit v rámci výkonu činnosti mandatáře podle smlouvy uzavřené mezi účastníky. K odvolání stěžovatele rozhodl Městský soud v Praze tak, že rozsudek obvodního soudu potvrdil. Obvodní soud a městský soud učinily shodný právní závěr, že v dané věci zcela absentuje porušení právní či smluvní povinnosti vedlejší účastnice, která by byla příčinou vzniku škody (důvodem pro krácení dotace). Neposkytnutí dotace v plné výši (její korekce o 10 %) bylo dle obvodního a městského soudu důsledkem jednání stěžovatele při výběru vítězného uchazeče o veřejnou zakázku, když tento výběr je ve výlučné pravomoci zadavatele veřejné zakázky (stěžovatele) a nelze jej ani smluvně přenést na jinou osobu. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud odmítl.

Stěžovatel je toho názoru, že obecné soudy právně posoudily vztah mezi stěžovatelem a vedlejší účastnicí nesprávně, v rozporu s prováděcí mandátní smlouvou i se samotným účelem činnosti administrátora veřejných zakázek, když se při interpretaci příslušných ustanovení zákona o veřejných zakázkách omezily pouze na jejich holé konstatování a parafrázování, zcela v rozporu s jejich smyslem a bez hlubších souvislostí. Stěžovatel tvrdí, že nelze celou problematiku vykládat extrémně formalistickým způsobem tak, jak to učinily obecné soudy, když nerespektovaly vůli smluvních stran, které jednoznačně vymezily smluvní povinnosti a důsledky plynoucí z jejich nesplnění. Stěžovatel také vyjadřuje nesouhlas s kvalifikací jeho dovolacích námitek Nejvyšším soudem jako námitek výlučně skutkových. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva, zejména právo na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.09.2018 14:30 do: 11.09.2018 15:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 21/15
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: JUDr. Radovan Suchánek Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  návrh na zrušení § 10 odst. 3 a 5 zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 579/2006 Sb., kterou se stanoví způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven, ve znění vyhlášky č. 87/2008 Sb.
Stručná charakteristika:  Pravidla tvorby správních rad a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven
Označení navrhovatelů:  Senátoři Parlamentu ČR
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Návrh na zrušení § 10 odst. 3 a 5 zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 579/2006 Sb., kterou se stanoví způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven, ve znění vyhlášky č. 87/2008 Sb. podala skupina 19 senátorů.

Napadená zákonná ustanovení upravují složení správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven. Obě rady sestávají z jedné třetiny z členů jmenovaných vládou a ze dvou třetin z členů volených z řad pojištěnců zaměstnanecké pojišťovny zaměstnavateli a pojištěnci této zaměstnanecké pojišťovny. Polovina volených členů je volena z kandidátů předložených reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a polovina z kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad stanoví napadená vyhláška, podle níž všichni volení členové jsou voleni voliteli určenými zaměstnavateli, kteří ve stanoveném období odvedli na zdravotním pojištění částku alespoň ve výši 0,5 % součtu pojistného připadajícího na danou pojišťovnu. Za každé odvedené 0,5 % mohou určit 2 volitele (§ 6). Ostatní zaměstnavatelé či pojištěnci v těchto volbách volit nemohou, ani nemohou určit volitele, kteří by je zastupovali.

Navrhovatelka spatřuje v takto stanoveném způsobu utváření správních rad a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven nesoulad s právem občanů podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zásadou všeobecnosti a rovnosti volebního práva podle čl. 21 odst. 3 Listiny i právem občanů na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny. Podle jejího názoru mají zaměstnanecké pojišťovny nepochybný veřejnoprávní status, v důsledku čehož nelze u žádné skupiny pojištěnců vyloučit právo být volen do jejich orgánů. Napadená vyhláška však v rozporu se zákonem přiznává právo volit pouze volitelům určeným velkými zaměstnavateli, a nikoliv též zaměstnavateli menšími, nebo pojištěnci, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými, či ekonomicky neaktivními. Tím přestává být průhledný způsob řízení zaměstnaneckých pojišťoven a dochází k odbourávání demokratických mechanismů jeho kontroly, v důsledku čehož je napadená právní úprava v nesouladu i s právem na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny.