Přehled jednání Ústavního soudu pro 51. kalendářní týden roku 2018

14.12.2018

 Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 19.12.2018 09:00 do: 19.12.2018 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 42/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: návrh na zrušení čl. 2 písm. b) a čl. 4 obecně závazné vyhlášky statutárního města Mostu č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města
Označení navrhovatelů:  Ministerstvo vnitra
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Ministerstvo vnitra se svým návrhem domáhá, aby Ústavní soud zrušil čl. 2 písm. b) a čl. 4 obecně závazné vyhlášky statutárního města Mostu č. 6/2015, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, o ochraně veřejné zeleně a zlepšení vzhledu města. Z obsahu napadených ustanovení vyhlášky vyplývá zákaz sezení na stavebních částech, předmětech a zařízeních, nacházejících se na veřejném prostranství, které nejsou svou povahou k sezení určeny (palisády, zděné a betonové zídky, odpadkové koše apod.) a vlastník veřejného prostranství k sezení na nich neudělil souhlas, a dále zákaz sezení i na těch zařízeních, která sice svou povahou jsou k sezení určena, ale byla na veřejné prostranství umístěna bez souhlasu vlastníka prostranství.

Na jednání uskutečněném dne 31. 8. 2017 ministerstvo upozornilo město, že vyhláška je – s ohledem na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 34/15, kterým Ústavní soud zrušil ustanovení obecně závazných vyhlášek měst Litvínov a Varnsdorf, která jsou téměř totožná s napadanými ustanoveními vyhlášky – v čl. 2 písm. b) a čl. 4 v rozporu se zákonem. Ministerstvo proto při jednání doporučilo městu zjednat nápravu vyhlášky. Protože město ve stanovené lhůtě nápravu vyhlášky nezjednalo, zahájilo s ním ministerstvo následně správní řízení o pozastavení účinnosti čl. 2 písm. b) a čl. 4 vyhlášky a rozhodnutím ze dne 9. 7. 2018 ji skutečně pozastavilo. Poté, co ministr vnitra zamítl rozklad podaný městem, rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 10. 2018.

see url II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 19.12.2018 10:00 do: 19.12.2018 10:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2006/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 8 To 6/2018 ze dne 21. 2. 2018
Stručná charakteristika:  Práva obětí trestných činů
Označení navrhovatelů:  D.F., N.F. a L.F.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelé se v řízení u Městského soudu v Praze dožadovali uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy v souladu s § 43 trestního řádu; řízení bylo vedeno pro zabití otce dvou nezletilých stěžovatelů a druha třetí stěžovatelky. Stěžovatelé jsou tedy zvlášť zranitelnými oběťmi trestného činu, jež je připravil o otce či druha. Jejich žádost o náhradu nemajetkové újmy byla doručena do datové schránky městského soudu 24 minut před zahájením prvního hlavní líčení (27. 10. 2017) a nebyla před zahájením hlavního líčení dodána do trestního spisu. Uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy stěžovatelů tak bylo městským soudem přečteno až na hlavním líčení 7. 12. 2017, přičemž předseda senátu vysvětlil, proč je toto uplatnění čteno opožděně, a poskytl stranám možnost, aby vznesly návrhy na doplnění dokazování, přičemž strany prohlásily, že nemají návrhy na doplnění dokazování. Městský soud rozsudkem ze dne 7. 12. 2017 přiznal každému stěžovateli náhradu nemajetkové újmy ve výši 200.000 Kč, přičemž se zbytky nároků odkázal stěžovatele na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podal odsouzený odvolání do výroku o trestu a do výroku o náhradě škody a nemajetkové újmy. Vrchní soud napadeným rozsudkem zrušil rozsudek městského soudu a nerozhodl o náhradě nemajetkové újmy stěžovatelům s odůvodněním, že stěžovatelé nemohli figurovat v procesním postavení poškozených žádajících náhradu nemajetkové újmy, jelikož neuplatnili svůj nárok před zahájením hlavního líčení, resp. se toto uplatnění nenacházelo ve spise před zahájením hlavního líčení.

Stěžovatelé namítají, že dokument, jímž došlo k uplatnění jejich nároku, byl doručen do datové schránky soudu 24 minut před zahájením hlavního líčení, tudíž byl podán včas a nelze přičítat stěžovatelům k tíži, že nebyl založen do spisu. Stěžovatelé se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhají zrušení rozsudku vrchního soudu, neboť se domnívají, že jím bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 19.12.2018 10:30 do: 19.12.2018 11:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 3491/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 5 To 340/2018-115 ze dne 26. 9. 2018 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 7 T 95/2018 ze dne 26. 8. 2018
Stručná charakteristika:  Vazba
Označení navrhovatelů:  O. K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovateli byl v roce 2017 pravomocně uložen - mimo jiné -  trest vyhoštění. Dne 24. 8. 2018 byl stěžovatel v Praze zajištěn policejní hlídkou a posléze byl zadržen. Dne 26. 8. 2018 proběhlo se stěžovatelem hlavní líčení. Obvodní soud pro Prahu 1 v něm stěžovatele odsoudil za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců, proti čemuž se stěžovatel na místě odvolal. V tomto hlavním líčení poté obvodní soud na návrh státního zástupce vydal napadené usnesení, kterým vzal stěžovatele do vazby „podle § 68 odst. 1, 3 písm. b) [trestního řádu] z důvodů [podle] § 67 písm. a) a c) [trestního řádu]“. Stěžovatel si proti tomuto usnesení na místě podal stížnost, kterou v danou chvíli nijak neodůvodnil. Stěžovatelův obhájce dne 11. 9. 2018 zaslal obvodnímu soudu odůvodnění této stížnosti. V něm uvedl, že dle § 68 odst. 2 trestního řádu obecně nelze vzít do vazby obviněného stíhaného pro trestný čin, za který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující dvě léta. Takovým trestným činem je i přečin, za který je stíhán stěžovatel. Téhož dne obvodní soud obdržel ještě přípis od stěžovatelova obhájce, v němž sděluje, že odůvodnění stížnosti adresoval k chybné spisové značce, protože tato nesprávná spisová značka byla chybně uvedena v protokolu z hlavního líčení. Obvodní soud při předložení spisu městskému soudu k rozhodnutí v předkládací zprávě výslovně odkázal i na doplněné odůvodnění stěžovatelovy stížnosti, uvedl v ní totiž čísla listů, na nichž se ve spise toto doplnění nachází. Podle předkládací zprávy městský soud obdržel spis dne 20. 9. 2018. Městský soud napadeným usnesením stížnost stěžovatele zamítl v neveřejném zasedání dne 26. 9. 2018. V odůvodnění městský soud uvedl, že stěžovatel podal proti rozhodnutí obvodního soudu stížnost, kterou „blíže neodůvodnil“.

Stěžovatel dovozuje, že obvodní soud odeslal spis městskému soudu bez doplněného odůvodnění stěžovatelovy stížnosti, přestože spis odesílal až osmý den po tomto doplnění. Stěžovatel proto namítá, že městský soud se nemohl vypořádat s jeho námitkami, čímž bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu a základní právo na spravedlivý proces.