Policie se bude muset znovu zabývat žádostí stěžovatelky o nahlédnutí do spisu vedeného ve věci jejího pohřešovaného syna

16.07.2019

get link Ústavní soud, Brno, TZ 90/2019

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj David Uhlíř) vyhověl ústavní stížnosti a konstatoval, že sdělením Policie České republiky, Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy bylo porušeno právo stěžovatelky na ochranu rodičovství a rodiny dle čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na účinné vyšetřování, vyplývající z práva na život podle čl. 6 Listiny základních práv a svobod. Zároveň zakázal Policii České republiky, aby v porušování těchto práv pokračovala.

source link

Stěžovatelka je matkou syna, který v roce 1998, tedy před více než dvaceti let, ve věku devíti let zmizel při cestě ke svým kamarádům za dosud nevyjasněných okolností v pražském Podolí. V únoru 2018 stěžovatelka požádala Krajské ředitelství Policie pro hl. město Prahu o nahlédnutí do všech spisů ve věci svého pohřešovaného syna. Sdělením policie jí bylo oznámeno, že ve věci pohřešovaného není vedeno správní řízení ve smyslu ustanovení § 9 správního řádu a její žádosti tak nelze vyhovět. Stěžovatelce bylo rovněž zamítnuto nahlížení do spisu v režimu § 65 trestního řádu, neboť ve věci zmizení chlapce nebyly zahájeny úkony trestního řízení, spis je doposud veden jako pátrací a stěžovatelka tak není v postavení poškozené. O nahlédnutí do spisů se předtím neúspěšně pokoušela také dcera stěžovatelky - sestra pohřešovaného, která se marně pokoušela nepříznivé stanovisko policie zvrátit u státního zastupitelství. Znepřístupnění spisu považuje stěžovatelka za porušení svých ústavně zaručených práv na ochranu rodičovství a rodiny a před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, a proto se domáhá konstatování porušení těchto svých práv. Stěžovatelka namítá, že jako matka pohřešovaného potřebuje alespoň vědět, co policie pro nalezení jejího syna dosud vykonala.

watch

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Stěžovatelka jako matka pohřešovaného má osobní, nezpochybnitelný a bezprostřední zájem na tom, aby zjistila, jakých výsledků dosáhly policejní orgány při pátrání po jejím synovi a svoje opakované žádosti o nahlédnutí do spisu doložila přezkoumatelnými a právně podloženými důvody. Jak Ústavní soud v různých souvislostech opakovaně zdůraznil, vztah mezi rodiči a dětmi podléhá zvýšené právní ochraně. Rodiče jsou těmi nejvýznamnějšími osobami, které i po smrti dítěte budou mít vůli a zájem učinit všechny kroky k tomu, aby bylo odhaleno případné zavinění úmrtí třetí osobou, nebo aby veškeré okolnosti případu byly řádně vyšetřeny. Tím spíše to platí v případě dítěte pohřešovaného, neboť taková situace je snad ještě více traumatizující, než kdyby rodiče měli jistotu o osudu svého potomka, a tak rovněž přístup policejních orgánů je způsobilý se jich více dotknout.

see

Ústavní soud odkázal na svůj dřívější nález sp. zn. I. ÚS 1565/14 (tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://bit.ly/2Xqyq5I ), ve kterém se vyjádřil zevrubně k právu na účinné vyšetřování. Mj. v něm konstatoval, že právo na život musí být chráněno trestním právem a hájitelná tvrzení svědčící o porušení práva na život musí být podrobena účinnému vyšetřování; obdobné závěry pak vyplývají rovněž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

follow url V posuzované věci lze mít za to, že tvrzení stěžovatelky o zásahu do práva na život jejího dítěte je hájitelným tvrzením, a proto odmítnutí přístupu do spisu nelze ústavněprávně aprobovat. Přístup by bylo možno odmítnout toliko ve výjimečném a odůvodněném případě, a to zejména v raných fázích šetření, kdy by mohl být ohrožen jeho účel. Podobné okolnosti však policejní orgán neshledal ani neuvedl. Prokázaný a opodstatněný zájem stěžovatelky je třeba ústavně konformně vykládat zejména prizmatem zvláštní ochrany rodičovství ve smyslu čl. 35 odst. 1 Listiny.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1496/18 je dostupný PDF zde (224 KB, PDF).