Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 11. týden roku 2017

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.03.2017 09:30 do: 15.03.2017 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3638/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Vladimír Sládeček DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2014 č. j. 35 Co 380/2014-542 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2015 č. j. 30 Cdo 1711/2015, 30 Cdo 1758/2015-690.
Stručná charakteristika:  Právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  JUDr. J. V., Ph.D.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel je advokát, na kterého byla předsedou kontrolní rady České advokátní komory (ČAK) podána v prosinci 2007 kárná žaloba. V listopadu 2010 byl stěžovatel kárným senátem zproštěn, neboť bylo prokázáno, že kárný skutek se nestal. V květnu 2011 rozhodnutí nabylo právní moci. Stěžovatel se v soudním řízní domáhal po žalované (Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti) zaplacení odškodnění ve výši 365 920 Kč s příslušenstvím, a to podle zákona č. 82/1998 Sb, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. U Obvodního soudu pro Prahu 2 a následně odvolacího Městského soudu v Praze částečně uspěl. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo shodně s rozhodnutím soudu prvního stupně založeno na právním závěru, že právní základ nároku žalobce na satisfakci za nemajetkovou újmu, způsobenou mu nezákonným rozhodnutím, je třeba posoudit na základě analogie s judikaturními závěry ohledně trestního řízení tak, že kárná žaloba kárného žalobce ČAK je úkonem orgánu veřejné správy. Kárná žaloba má v kárném řízení vedeném orgány ČAK tutéž funkci a důsledky jako usnesení o zahájení trestního stíhání. Shodně tak podle obou soudů musí být posouzena i odpovědnost státu za škodu/nemajetkovou újmu způsobenou stěžovateli zahájením a vedením kárného řízení, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím. Nejvyšší soud však žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že „kárné řízení, vedené proti advokátovi podle zákona č. 85/1996 Sb., nemůže založit odpovědnost státu za nemajetkovou újmu způsobenou advokátovi nezákonným rozhodnutím podle zákona č. 82/1998 Sb. na základě analogie s trestním stíháním“.

Stěžovatel spatřuje porušení svých základních práv především ve způsobu, jakým se obecné soudy vypořádaly s otázkou náhrady škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., spočívající v nezákonnosti a nepřiměřené délce kárného řízení a dále v jím vynaložených nákladech na právní zastoupení v kárném řízení proti němu vedeném ČAK. Stěžovatel je toho názoru, že došlo-li ke zproštění obžaloby, ať již v kárném či v trestním řízení z důvodů, které odpovídají takovému výsledku kárného či trestního řízení, že obviněná osoba trestný čin (v daném případě kárné provinění) nespáchala a že tedy proti ní nemělo být vzneseno obvinění (neměla být podána kárná žaloba), potom je nutno v obou případech systematickým a logickým výkladem učinit závěr, že stejný význam (důsledky) jako zrušení pravomocného usnesení o vznesení trestního obvinění pro nezákonnost má jak zproštění obžaloby trestně stíhaného, tak i zproštění kárné žaloby kárně stíhaného advokáta.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.03.2017 09:30 do: 16.03.2017 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2880/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. července 2016 č. j. 5 To 237/2016-259
Stručná charakteristika: náklady trestního řízení, odměna zmocněnce poškozeného
Označení navrhovatelů:  M & M reality holding, a. s., zastoupené Mgr.Petrem Harmečkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Macharova 302/13
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Usnesením Okresního soudu v Ostravě byla obžalovanému uložena povinnost zaplatit poškozené (stěžovatelce) náklady vzniklé přibráním zmocněnce ve výši 47 625,60 Kč. Ústavní stížností napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě bylo usnesení zrušeno a soud nově uložil odsouzenému povinnost zaplatit stěžovatelce náklady vzniklé přibráním zmocněnce ve výši jen 10 890 Kč.

Předmětem trestního řízení byl i požadavek stěžovatelky na náhradu nákladů, které jí jako poškozené vznikly v souvislosti s přibráním zmocněnce. Ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, totiž stanoví, že: „Při zastupování poškozeného v trestním řízení ve věci náhrady újmy, jež byla poškozenému způsobena trestným činem, se považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč; pokud byla poškozenému přisouzena jako náhrada újmy peněžní částka převyšující 10 000 Kč, považuje se za tarifní hodnotu tato peněžní částka.“ Stěžovatelce byla přisouzena náhrada škody ve výši 310 000 Kč a soud prvního stupně proto podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu vypočetl odměnu za jeden úkon na 9540 Kč. Napadeným usnesením však krajský soud dospěl k odlišnému závěru o odměně za jeden úkon právní služby jen ve výši 1500 Kč; učinil tak ovšem dle názoru stěžovatelky bez opory v aplikovaném předpisu – k tomu stěžovatelka odkázala na judikaturu Ústavního soudu, sp. zn. IV. ÚS 4913/12 či sp. zn. II. ÚS 2258/10. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení krajského soudu, neboť se domnívá, že jím byla porušena její základní práva, zejména právo na spravedlivý proces.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.03.2017 10:00 do: 16.03.2017 10:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3655/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v Mostě č. j. 24 C 164/2012-9 ze dne 20. března 2012
Stručná charakteristika:  Právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  M. H.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka se v době, kdy jí bylo čtrnáct let, konkrétně v lednu 2011, při jízdě mosteckou městskou hromadnou dopravou neprokázala na výzvu přepravní kontroly platnou jízdenkou.  Dle přepravního řádu jí tak vznikla povinnost zaplatit cenu jízdného včetně přirážky. Dopravní podnik pak stěžovatelku zažaloval o částku 1.011 Kč s příslušenstvím, Okresní soud v Mostě zaslal předvolání k jednání na adresu trvalého pobytu stěžovatelky u její rozvedené matky. K jednání se však za žalovanou nikdo nedostavil a soud vydal ústavní stížností napadený rozsudek, kterým uložil stěžovatelce zaplatit vedlejšímu účastníkovi požadovanou částku a náklady řízení ve výši 8.920 Kč (zahrnující soudní poplatek a právní zastoupení vedlejšího účastníka advokátem). Rozsudek, proti kterému nebylo odvolání přípustné, byl doručován stěžovatelce a její matce.

Stěžovatelka tvrdí, že v době zahájení sporu byla v péči otce na základě rozhodnutí okresního soudu, což muselo být soudu z jeho úřední činnosti známo, a že do péče otce fakticky přešla v roce 2010. Přesto bylo doručováno její matce, se kterou se stýkala zřídka, která na zásilky nereagovala, ani ji nijak neinformovala; pokud bylo doručováno přímo jí, tak na adresu matky, kde se nezdržovala. O existenci rozsudku se proto stěžovatelka dozvěděla až z vyrozumění exekutorského úřadu o zahájení exekuce datovaného dnem 29. 9. 2016 a z výzvy k dobrovolnému splnění povinnosti, které jí byly doručeny počátkem října 2016. Dle názoru stěžovatelky došlo k zásahu do jejího práva na spravedlivý proces tím, že jí byla odňata možnost jednat před soudem, neboť nalézací soud jí formálně doručoval na adresu, kde se fakticky nezdržovala, a dále doručoval její matce, v jejíž přímé péči v předmětné době nebyla, zatímco její otec, kterému byla svěřena do péče, nebyl o řízení vůbec vyrozuměn. Matka byla přitom zcela pasivní, na písemnosti nereagovala a její zájmy řádně nehájila. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku okresního soudu, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.