Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 13. týden roku 2017

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.03.2017 09:00 do: 28.03.2017 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 3173/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2016, č. j. 10 As 11/2016-153, vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 9. 7. 2015, č. j. KZT 681/2015-30, vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 19. 9. 2016, č. j. KZT 681/2015-79, a vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 23. 9. 2016, č. j. 1 VZT 559/2016-18.
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: a) Mgr. Z. B., b) M. S., c) M. Ď., d) J. Š.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Proti stěžovatelům byl v květnu 2015 v usedlosti Cibulka (Praha - Košíře), proveden policejní zásah útvarem Obvodního ředitelství policie Praha II spočívající v pronesení výzvy k opuštění usedlosti pod hrozbou násilí, a mj. v následném vyvedení osob, které v usedlosti zůstaly. Tomuto zásahu předcházelo jednání vlastníka nemovitosti, který se obrátil na policii s tvrzením, že se v objektu usedlosti neoprávněně zdržuje v rozporu se zákonem blíže neurčený počet osob. Jeden ze stěžovatelů byl v návaznosti na zásah zadržen, bylo mu sděleno podezření, byl předán soudu a posléze byl i odsouzen (ostatní stěžovatelé byli stíháni za spáchání přestupku). Ten pak také podal neúspěšný podnět k dohledu nad postupem dozorového státního zastupitelství a současně podal žádost o přezkum postupu policejního orgánu. K činnosti policie státní zástupce ve svém vyjádření uvedl, že zadržení bylo důvodné s tím, že způsob jeho provedení je záležitostí a odpovědností policejního orgánu. Všichni stěžovatelé pak podali správní žalobu podle ustanovení § 82 a násl. soudního řádu správního, kterou se domáhali ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. Městský soud v Praze žalobu zamítl vyjma určení, že zásah spočívající v zákazu pořizování obrazových a zvukových záznamů dokumentujících zásah a v následném násilném překažení tohoto pořizování záznamů, byl nezákonný. Ke kasační stížnosti stěžovatelů a Ministerstva vnitra Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a žalobu odmítl.

Stěžovatelé v ústavní stížnosti předně uvádějí, že se domáhali ochrany před zásahem, který postrádal zákonné zmocnění, neboť prý policie nemá pravomoc k vyklízení nemovitostí. Tuto pravomoc mají pouze v rovině nalézacího a exekučního řízení civilní soudy a proto se domáhali ochrany před zásahem do domovní svobody (ochrany obydlí) dle čl. 12 Listiny. Porušení práva na spravedlivý proces stěžovatelé spatřují ve skutečnosti, že své nároky uplatnili ve dvou odlišných systémech ochrany práv, přičemž každý je odkázal na ten druhý, čímž jim byla upřena soudní ochrana práv chráněných Listinou. Stěžovatelé se domnívají, že se tak stali faktickou obětí negativního kompetenčního sporu, jehož podstatou je skutečnost, že dva odlišné orgány veřejné moci popírají svou pravomoc rozhodovat nějakou právní otázku, přičemž každý z nich je přesvědčen o pravomoci tohoto druhého. Stěžovatelé se domáhají zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu, in eventum napadených vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze, in eventum též zrušení vyrozumění Vrchního státního zastupitelství v Praze).

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.03.2017 09:15 do: 28.03.2017 09:45

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 3208/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 7. 2016 č. j. 3 As 159/2015-32, a Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2015 č. j. 11 A 6/2011-84
Stručná charakteristika: žádost o informace, právní analýza jako autorské dílo, právo na informace, právo k výsledkům tvůrčí duševní činnosti, právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: Z. C., zastoupena Mgr. Robertem Cholenským, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Bolzanova 461/5
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka neúspěšně žádala Ministerstvo zdravotnictví o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, konkrétně požadovala poskytnutí právní analýzy, kterou pro ministerstvo zpracovala Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová s. r. o., týkající se právní odpovědnosti rodičů za újmu způsobenou dítěti v souvislosti s plánovaným domácím porodem. Neuspěla následně ani se žalobou ve správním soudnictví. Obecné soudy dospěly k závěru, že právní analýza se vztahuje k působnosti ministerstva jako povinného subjektu, jejímu poskytnutí ovšem brání ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím, podle kterého nelze informaci podat, pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu autorského práva. Soudy vyšly z toho, že předmětem sporu je poskytnutí právní analýzy, kterou povinný subjekt nechal zpracovat externí advokátní kanceláří a hradil ji z veřejných prostředků; dovodily, že jde o autorské dílo jako individualizovaný výsledek tvůrčí činnosti, jedinečný projev (výtvor), k němuž autor dospěl za použití literárních, vědeckých a jiných postupů – jeho jedinečnost je dána osobitým vnosem projevujícím se např. v celkovém uspořádání, sledu myšlenek a dedukcí, v postojích, názorech a právních závěrech autora.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá zásah do práva na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že správní soudy neprovedly test proporcionality, nevypořádaly se s přiměřeností zásahu do práva na informace, potažmo veřejného zájmu na kontrole činnosti veřejné správy a požaduje zrušení rozhodnutí správních soudů.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 30.03.2017 10:00 do: 30.03.2017 10:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 682/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Vladimír Sládeček DrSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 32 Cdo 3173/2015-145 ze dne 1. 12. 2015, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2014 č. j. 72 Co 308/2014-107 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 5. 2014 č. j. 23 C 244/2013-94.
Stručná charakteristika:  Uznání škody.
Označení navrhovatelů:  Z. O.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka žalobním návrhem požadovala zaplacení částky 250 000 Kč – 300 000 Kč po společnosti Kooperativa pojišťovna a.s., Vienna Insurance Group. Její podání však trpělo vadami, a ačkoliv byla k jejich odstranění vyzvána, vady odstraněny nebyly a její návrh proto byl odmítnut, stejný osud mělo také odvolání proti tomuto rozhodnutí. Při podání dovolání jí bylo uloženo, aby si pro podání dovolání zvolila zástupce z řad advokátů. Stěžovatelce byla ustanovena advokátka a zároveň byla osvobozena od soudních poplatků. Dovolání ale bylo odmítnuto pro nepřípustnost.

Stěžovatelka namítá, že jak soud prvního stupně, tak soud odvolací pochybily v tom, že jí nepřidělily právního zástupce v počátku (či v průběhu řízení), ačkoliv již z  jejího původního žalobního návrhu bylo zcela zřejmé, že je osobou bez právního vzdělání, že není schopna svá podání doplnit a opravit a nebude schopna svá práva v soudním řízení účinně bránit. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení obecných soudů, neboť se domnívá, že postupem soudů došlo k porušení jejího práva na soudní pomoc.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 30.03.2017 10:30 do: 30.03.2017 11:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1966/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský dr. h. c.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2016 č. j. 21 Cdo 980/2016-193, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2015 č. j. 23 Co 296/2015-162 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. března 2015 č. j. 17 C 195/2012-126
Stručná charakteristika:  posouzení obsahových náležitostí dovolání
Označení navrhovatelů:  Mgr. H. H., zast. Mgr. Ondrejem Štefánikem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 1 – Nové Město, Petrská 1136/12,
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka byla v minulosti zaměstnána u Hlavního města Prahy, kde vykonávala funkci zástupkyně ředitele obvodního ředitelství Městské policie. V říjnu 2002 utrpěla při výcviku strážníků úraz pravého ramene. Tři týdny byla v pracovní neschopnosti a podstoupila léčbu. Následně od svého zaměstnavatele obdržela odškodné náhradou mzdy po dobu trvání pracovní neschopnosti, jakož i náhradou za bolest a ztížení společenského uplatnění.  V roce 2010 se u stěžovatelky zhoršila hybnost pravého ramene a začaly se projevovat jeho bolesti, jakož i bolesti krční páteře. V době od 29. března 2011 do 11. dubna 2012 byla stěžovatelka opět v pracovní neschopnosti a v říjnu 2011 dokonce podstoupila operaci pravého ramenního kloubu. Její pracovní poměr byl podle § 52 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ukončen ke dni 31. srpna 2012 z důvodu nezpůsobilosti k výkonu práce strážníka městské policie, jež byla zjištěna na základě posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb. V něm byl jako převažující příčina pro přiznání invalidity uveden právě pracovní úraz. Stěžovatelka se následně v řízení před obecnými soudy neúspěšně domáhala po Hlavním městu Praze náhrady škody z pracovního úrazu – požadovala bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění a peněžitý důchod. Po provedeném dokazování soud prvního stupně zjistil, že zhoršení zdravotního stavu stěžovatelky v roce 2010, následné ukončení pracovního poměru a přiznání invalidity I. stupně nejsou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem z roku 2002. Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatelky s tím, že v případě příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a vzniklou škodou na zdraví nejde o otázku právní, ale skutkovou, která nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech v rámci hodnocení důkazů.

Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem Nejvyššího soudu, že její dovolání mělo vytčené obsahové nedostatky. Má za to, že zřetelně označila, od které ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se odvolací soud v rámci svého právního posouzení věci odchýlil. V této souvislosti odkázala na dvě jeho předchozí rozhodnutí, ze kterých vyplývá, že pro vznik příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a poklesem výdělku zaměstnance je rozhodující, zda byl pracovní poměr se zaměstnancem rozvázán pro následky pracovního úrazu, tedy zda je tato skutečnost uvedena ve výpovědi (či jiném způsobu rozvázání pracovního poměru) a v podkladovém rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy o způsobilosti zaměstnance vykonávat dosavadní práci. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek.