Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 15. týden roku 2017

  

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.04.2017 08:45
do: 11.04.2017 09:15

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2228/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2015 č. j. 26 Cdo 1125/2015-187
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  M.K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 
Proti stěžovateli bylo vedeno řízení o výkon rozhodnutí pro vymožení dluhu. Pohledávka byla uplatněna na základě rozhodnutí celního orgánu Spolkové republiky Německo. Výkon rozhodnutí byl nařízen prodejem spoluvlastnického podílu stěžovatele na nemovitých věcech.

Okresní soud Plzeň-jih zamítl návrh stěžovatele na zastavení výkonu rozhodnutí z důvodu tvrzeného promlčení pohledávky. Podle něj šestiletá promlčecí lhůta podle českého práva počala běžet dne 1. 1. 2000 a skončila, resp. měla skončit dne 31. 12. 2005. Výzvou Celního úřadu v Plzni ze dne 17. 6. 2005 však byl stěžovatel vyzván k uhrazení nedoplatku v náhradní lhůtě, čímž od následujícího roku (tj. ode dne 1. 1. 2006) počala běžet nová promlčecí lhůta, která skončila nejdříve dne 31. 12. 2011. Řízení o výkon rozhodnutí bylo zahájeno již dne 21. 10. 2009, k promlčení tedy nedošlo. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Plzni usnesení Okresního soudu Plzeň-jih zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Okresní soud si poté vyžádal prostřednictvím a dospěl k závěru, že lhůta končí až dnem 31. 12. 2018.  Okresní soud proto usnesením ze dne 27. 5. 2014 zamítl návrh stěžovatele na zastavení výkonu rozhodnutí, což Krajský soud následně potvrdil. Dovolání stěžovatele bylo napadeným usnesením Nejvyššího soudu zamítnuto. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dožádaný stát nemá ex officio zjišťovat a ověřovat, zda podle práva dožadujícího státu již došlo k promlčení práva na vymáhání určité pohledávky a schválil postup odvolacího soudu, vycházel-li ze sdělení příslušného orgánu dožadujícího státu, že podmínky pro výkon rozhodnutí byly splněny.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že Nejvyšší soud se dopustil nepřípustné retroaktivní aplikace právní normy a tvrdí, že na výkon rozhodnutí, které je vedeno pro vymožení dluhu ze dne 19. 5. 1999, nelze aplikovat zákon č. 191/2004 Sb. Výkon rozhodnutí má být podle stěžovatele veden podle obecných procesních předpisů, a to nikoli státním orgánem České republiky, nýbrž přímo orgánem SRN. Stěžovatel považuje za nepřípustné, aby byl vyloučen soudní přezkum otázky promlčení pohledávky, která je předmětem výkonu rozhodnutí, a aby se bez dalšího vycházelo ze sdělení správního (nikoli soudního) orgánu. Domáhá se proto zrušení shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu s tím, že jím bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces.

 

 II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.04.2017 09:00
do: 11.04.2017 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 3776/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Ing. Jiří Zemánek CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. září 2016, č. j. 21 Co 483/2016-68.
Stručná charakteristika:  Porušení práva na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  MAO, a. s., adresa Huťská 1557, 272 01 Kladno, zastoupena JUDr. Alešem Staňkem Ph. D., advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 

Okresní soud v Kladně usnesením zastavil řízení, v němž se žalobce domáhal po žalovaném (stěžovateli) zaplacení částky ve výši 194 305 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za dílo. Stěžovatel totiž uplatnil včasnou a řádnou námitku nedostatku pravomoci soudu, když věc měla být podle rozhodčí doložky sjednané ve smlouvě o dílo projednaná v rozhodčím řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na jejich náhradu. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Praze usnesením změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že stěžovateli uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 35 339 Kč do tří dnů od právní moci usnesení. Odvolací soud oproti soudu prvního stupně dovodil, že je na místě při stanovení náhrady nákladů řízení zkoumat procesní zavinění za zastavení řízení.

 Stěžovatel v ústavní stížnosti poukazuje na to, že pokud si smluvní strany sjednaly rozhodčí doložku, mělo by být toto ujednání v souladu se zásadou pacta sunt servanda respektováno. Strana, která dohodu porušila, by měla nést náklady z toho vyplývající jako důsledek zavinění vynaložení těchto nákladů. Uvádí, že napadené rozhodnutí je sice postaveno na principu zavinění za zastavení řízení, ale tento princip aplikuje zcela nepředvídatelně v rozporu s elementárním chápáním spravedlnosti a ustálenou rozhodovací praxí, takže je lze označit za svévolné.

Stěžovatel se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že tímto rozhodnutím bylo porušeno právo na spravedlivý proces a právo na ochranu majetku.

 

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.04.2017 09:15
do: 11.04.2017 09:45

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3816/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Milada Tomková
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 2 T 88/2016
Stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  M. H., zastoupená Mgr. Bc. Martinem Kůsem, advokátem sídlem Praha 1
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 

Stěžovatelka byla spolu se dvěma dalšími osobami zadržena z důvodu podezření ze spáchání přečinu krádeže a trestním příkazem uznána vinnou ze spáchání přečinu krádeže, za což byla spolu s ostatními spolupachateli odsouzena k trestu vyhoštění z území České republiky na dobu tří let. Obvodní soud dále uložil trest propadnutí věci, a to jedné krabičky cigaret. Dne 27. 9. 2016 podal obhájce odsouzených osob, kterému udělily plnou moc po konci řízení, za odsouzené odpor. K němu obvodní soud sdělil, že trestní příkaz nabyl právní moci dne 20. 9. 2016.

Stěžovatelka následně podala nyní projednávanou ústavní stížnost. V ní namítá, že od okamžiku zadržení neměla možnost kontaktovat své blízké, ani se obrátit na advokáta. Z výslechu obviněných je pak údajně patrné, že cílem zjednodušeného řízení nebylo zjištění skutkového stavu a posouzení jednání stěžovatelky, nýbrž urychlené skončení celé věci. Stěžovatelka uvádí, že dle zápisu z jednání měla označit obsah spisu za nesporný, ačkoli jednotlivé součásti spisu jí nebyly v rámci zjednodušeného řízení čteny a přeloženy. Dále uvádí, že jí nebyl přeložen ani samotný trestní příkaz a poučení o opravném prostředku proti němu. Jednání sice byla přítomna tlumočnice, ta ale údajně překládala pouze průběh řízení, a nikoli vlastní rozhodnutí. Stěžovatelka tudíž nerozuměla výroku o vině a trestu ani poučení o opravném prostředku, pročež vzdání se práva podat odpor postrádalo esenciální náležitosti právního jednání.

Stěžovatelka poukazuje na to, že nebyla vůbec poučena o závažnosti vzdání se práva na odpor a vlivu takového jednání na její budoucí procesní postavení. Nebyl jí navíc dán čas na rozmyšlenou, neboť v průběhu celého řízení byl na ni vyvíjen tlak, aby veškeré úkony činila bezodkladně. Stěžovatelka údajně ani nebyla poučena o možnosti poradit se před vzdáním se práva podat odpor s obhájcem. V postupu obvodního soudu tak stěžovatelka shledává porušení jejích ústavně zaručených práv na spravedlivý proces a na projednání věci za její přítomnosti.

 

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.04.2017 09:30
do: 11.04.2017 10:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2724/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Ing. Jiří Zemánek CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost prosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2016, č. j. 54 Co 22/2016-45
Stručná charakteristika:  Porušení práva na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  RELSIE spol. s r. o., se sídlem Praha 5, Na Stárce 1201/12, zastoupená Mgr. Filipem Maříkem, advokátem
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 

Stěžovatelka - právnická osoba - podala ústavní stížnost proti té části shora uvedeného rozsudku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně částky 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Částku 50 000 stěžovatelka uplatňovala jako škodu vzniklou jí úhradou poplatku za poskytnutí půjčky pořízené za účelem zajištění překlenutí vážné finanční situace stěžovatelky. Stěžovatelka nesouhlasí se závěry odvolacího soudu, který dovodil, že k zajištění provozu stěžovatelce zbývaly dostatečné finanční prostředky a nebylo tedy nutné i s ohledem na očekávané platby zákazníků uzavírat smlouvou o půjčce. Uvádí, že závěry Městského soudu v Praze v tom smyslu, že stěžovatelka měla k dispozici dostatek vlastních finančních prostředků neodpovídají provedenému dokazování. Stěžovatelka také namítá procesní pochybení odvolacího soudu spočívající v tom, že rozhodoval v rozporu s § 214 odst. 3 o. s. ř. bez nařízení jednání, a jeho rozhodnutí bylo překvapivé, když neseznámil účastníky se svým odlišným právním názorem a neposkytnul jim prostor pro vyjádření k takovému názoru. Odvolací soud se také nezabýval námitkou stěžovatelky,  že  soud  prvního  stupně  nesplnil  svoji  poučovací  povinnost.

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu napadla stěžovatelka v záhlaví uvedené rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v článku 2 odst. 2, v článku 36 odst. 1 a v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.