I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 11.04.2016 10:00 do: 11.04.2016 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1618/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2011 č. j. 20 Co 171/2011-25, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2011 č. j. 32 C 70/2011-31, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2011 č. j. 32 C 70/2011-34, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2012 č. j. 3 Co 117/2011-40, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2012 č. j. 32 C 70/2011-42, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2012 č. j. 32 C 70/2011-44 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 1. 2015 č. j. 3 Co 39/2013-58
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces, osvobození od soudního poplatku, odškodnění po soudní rehabilitaci
Označení navrhovatelů: J. Š.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Žalobou ze dne 14. 6. 2010 se stěžovatel domáhal po vedlejším účastníkovi - České republice - Ministerstvu spravedlnosti - u Obvodního soudu pro Prahu 2 zadostiučinění ve výši 50 000 Kč za své nezákonné věznění od 12. 8. do 10. 12. 1982. Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 6. 2008 byla prohlášena účast stěžovatele na soudní rehabilitaci. Žaloba byla obvodním soudem zamítnuta s odůvodněním, že institut nemateriální újmy byl zaveden až novelou zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 160/2006 Sb. s účinností od 27. 4. 2006) a náhradu nemajetkové újmy nelze přiznat ani podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Městský soud v Praze rozsudek k odvolání stěžovatele zrušil a věc postoupil sám sobě jako prvostupňovému soudu s odůvodněním, že se jedná o žalobu na ochranu osobnosti a vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku ve výši 2000 Kč. Stěžovatel poté marně opakovaně žádal o osvobození od soudních poplatků a řízení nakonec bylo pro nezaplacení poplatku zastaveno.
Stěžovatel uvádí, že žádá o zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí státu (jímž bylo způsobeno jeho uvěznění) s tím, že na jeho případ se proto vztahuje osvobození od soudního poplatku ze zákona; není proto žádný důvod, aby ho soudy nutily prokazovat svoji „chudobu“. Stěžovatel v ústavní stížnosti také poukazuje na to, že žalobu v této věci podal již před téměř pěti lety. Soudy přitom po celou dobu řeší jen otázku své příslušnosti a soudního poplatku, a to značně pomalým tempem. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále práva na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.04.2016 09:00 do: 12.04.2016 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 3740/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2015 č. j. 21 Cdo 3247/2015-510
Stručná charakteristika: Porušení práva na přístup k soudu
Označení navrhovatelů: Ing. E. K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Obvodní soud pro Prahu 4 nařídil exekuci na majetek stěžovatelky. Proti nařízení exekuce se stěžovatelka bránila nejrůznějšími prostředky, kromě jiného též podáním označeném jako „žaloba pro zmatečnost k rozsudku městského soudu o exekuci“. O žalobě rozhodl obvodní soud usnesením tak, že ji zčásti zamítl a zčásti odmítl. Stěžovatelka proti tomuto usnesení podala odvolání, jehož součástí byla žádost o určení advokáta. Nakonec Městský soud v Praze stěžovatelce advokáta určil a přiznal jí úplné osvobození od soudních poplatků. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud odmítl, neboť dospěl k závěru, že dovolání trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Stěžovatelka namítá, že své dovolání doplnila ve lhůtě stanovené v usnesení obvodního soudu. Nejvyšší soud však uvedl, že tato lhůta byla stanovena nesprávně a odůvodnění měla stěžovatelka doplnit nikoli ve lhůtě tří měsíců, ale již ve lhůtě dvou měsíců. Skutečnosti, že stěžovatelka byla soudem prvního stupně nesprávně poučena, nepřiložil Nejvyšší soud žádnou váhu. Stěžovatelka se domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv a svobod, především práva na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, práva na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a práva na účinný vnitrostátní prostředek nápravy ve smyslu čl. 13 Úmluvy a také k porušení čl. 4 Ústavy České republiky.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.04.2016 13:00 do: 12.04.2016 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 834/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2014, č. j. 25 Cdo 2876/2013-266, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2013, č. j. 15 Co 484/2012-246
Stručná charakteristika: Právo na soudní a jinou právní ochranu; promlčecí lhůta
Označení navrhovatelů: Z. P., zastoupená JUDr. Viktorem Pakem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Žalobou podanou dne 14. 3. 2007 u Obvodního soudu pro Prahu 10 se stěžovatelka po vedlejším účastníkovi – Fakultní nemocnici Královské Vinohrady domáhala zaplacení částky 35 100 000 Kč z titulu škody způsobené na zdraví, ke kterému mělo dojít postupem vedlejšího účastníka non lege artis a v jehož důsledku má stěžovatelka trvale těžce poškozený mozek. Rozsudkem obvodního soudu bylo rozhodnuto tak, že žaloba je co do základu nároku důvodná a o výši nároku a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku. Soud prvního stupně se v odůvodnění mimo jiné věnoval námitce promlčení a dospěl k závěru, že se jednalo o uplatnění práva v rámci dvouleté promlčení lhůty. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal vedlejší účastník odvolání. V něm jednak trval na postupu „lege artis“, jednak na promlčení nároku. Rozsudkem Městského soudu v Praze byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žaloba stěžovatelky se zamítá, neboť byla podána opožděně a došlo tak k promlčení nároku. Dovolání stěžovatelky bylo Nejvyšším soudem odmítnuto.
Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí odvolacího a Nejvyššího soudu, neboť se domnívá, že jimi bylo zasaženo do jejích základních práv a svobod, zejména práva na spravedlivý proces.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 12.04.2016 14:00 do: 12.04.2016 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 4068/14
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 84/2014 ze dne 16. října 2014 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 47 T 4/2009-1096 ze dne 25. dubna 2014
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů: T. T., zastoupený JUDr. Janem Szewczykem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2009 uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1, 3 trestního zákona z roku 1961, tj. úmyslného způsobení těžké újmy na zdraví s následkem smrti. Stěžovatel se v průběhu trestního řízení hájil tím, že ke smrtelnému zranění poškozeného došlo nikoliv jeho jednáním, ale v důsledku pádu dekorativní kovové konstrukce. Pro rozhodnutí městského soudu byl zásadní znalecký posudek prof. PhDr. Jiřího Strause, DrSc., znalce z oboru kriminalistiky se specializací forenzní biomechanika, podle něhož byl pád konstrukce (či kamene na ní umístěného) biomechanicky vyloučen. Stěžovatel podal dne 20. 2. 2014 u Městského soudu v Praze návrh na povolení obnovy řízení ve svůj prospěch. Městský soud tento návrh zamítl. Soud nepochyboval o tom, že k vychýlení konstrukce ze stabilního postavení došlo v příčinné souvislosti s jednáním obviněného. Vrchní soud v Praze poté zamítl stížnost stěžovatele proti rozhodnutí městského soudu. Vrchní soud zhodnotil, že se v původním řízení možností vzniku zranění pádem kamene na hlavu poškozeného zabýval a že se stěžovatel v podstatě domáhá toho, aby ve výroku rozsudku prvního stupně byl popis skutku doplněn o další mechanismus vzniku zranění poškozeného (pád kamene na hlavu poškozeného), který rovněž zavinil stěžovatel.
Stěžovatel porušení svého práva na spravedlivý proces spatřuje zejména v tom, že podle něj byly objektivně dány důvody pro povolení obnovy řízení, tyto důvody stěžovatel ve svých podáních uvedl a předložil nové důkazy, které povolení obnovy řízení odůvodňovaly. Souhlasí s tím, že se soudy v původním řízení určitým způsobem s tvrzeními stěžovatele vypořádaly, tehdy však nedisponovaly důkazy, které byly soudu předloženy až v řízení o povolení obnovy.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 13.04.2016 09:00 do: 13.04.2016 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3851/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. září 2015 č. j. 21 Cdo 1929/2015-554
Stručná charakteristika: Řádné uplatnění dovolacího důvodu
Označení navrhovatelů: Z. H., zastoupený Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem se sídlem Prostějov, Aloise Krále 2640/10,
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 byla zamítnuta žaloba, kterou se stěžovatel společně s dalšími žalobci domáhal určení, že žalovaný není dědicem a účastníkem dědického řízení vedeného u téhož soudu po zůstavitelce. Žalobci zpochybňovali platnost poslední závěti pozůstalé, kterou byl jejím jediným dědicem ustanoven L. W., a to z důvodu, že pozůstalá měla při jejím pořízení jednat v duševní poruše buď přechodné, nebo trvalé povahy. Podle její předchozí by se vlastníky blíže specifikovaných nemovitostí stalo více osob, které v řízení o předmětné žalobě vystupovaly jak na straně žalobců, tak na straně žalovaných. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto.
Stěžovatel se domnívá, že rozhodnutí dovolacího soudu zcela excesivně vybočuje z ústavního rámce ochrany jeho základních práv a svobod. Napadenému usnesení stěžovatel vytýká jeho nepřezkoumatelnost. Stručnost a míra obecnosti jeho odůvodnění je podle jeho názoru natolik neúnosná, jako kdyby napadené usnesení nebylo odůvodněno vůbec.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.04.2016 10:00 do: 14.04.2016 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 703/16
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti postupu Krajského soudu v Brně v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSBR 37 INS 882/2016 při posuzování návrhu stěžovatelky ze dne 15. 1. 2016 na povolení tzv. předpřipravené reorganizace ve smyslu § 148 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 2. 2016, č. j. KSBR 37 INS 882/2016-A-128
Stručná charakteristika: náležitosti návrhu na povolení "předpřipravené reorganizace" v insolvenčním řízení
Označení navrhovatelů: MOTORPAL, a. s., obchodní společnost, zast. advokátem Mgr. Jiřím Tomolou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Dne 15. 1. 2016 stěžovatelka předložila Krajskému soudu v Brně insolvenční návrh, jímž se jako dlužník domáhala rozhodnutí o tom, že se zjišťuje její úpadek. Spolu s insolvenčním návrhem stěžovatelka spojila mj. též návrh na povolení tzv. předpřipravené reorganizace ve smyslu § 148 odst. 2 insolvenčního zákona. Krajský soud v Brně následně rozhodl o tom, že se zjišťuje úpadek stěžovatelky a insolvenčním správcem stěžovatelky ustanovuje Ing. Jiří Hanák. V odůvodnění tohoto rozhodnutí insolvenční soud mj. uvedl, že své rozhodnutí o úpadku stěžovatelky nespojil s jí navrhovaným rozhodnutím o povolení reorganizace, neboť stěžovatelka nesplnila zákonem stanovené podmínky.
Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá, aby Ústavní soud zakázal Krajskému soudu v Brně pokračovat v porušování práva stěžovatelky na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na ochranu vlastnictví ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jehož se insolvenční soud měl dle tvrzení stěžovatelky dopustit tím, že uzavřel, že se nebude zabývat návrhem stěžovatelky ze dne 15. 1. 2016, a přikázal mu obnovit stav před porušením práv stěžovatelky tím, že bez zbytečného odkladu rozhodne o řešení úpadku stěžovatelky podle § 148 odst. 2 insolvenčního zákona a dalších návrzích stěžovatelky uvedených v jejím insolvenčním návrhu. Stěžovatelka rovněž navrhuje zrušení výroku usnesení insolvenčního soudu, jímž bylo v rozporu s návrhem stěžovatelky ze dne 15. 1. 2016 rozhodnuto o ustanovení Ing. Jiřího Hanáka (zde vedlejší účastník) insolvenčním správcem stěžovatelky.