Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 20. kalendářní týden roku 2018

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.05.2018 09:00 do: 15.05.2018 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: 2 ÚS 807/18
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 17. 1. 2018, č. j. 4 T 6/2015-71, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 2. 2018, č. j. 6 To 56/2018-78.
Stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  M. Ch.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 

Stěžovatel byl nejprve odsouzen pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců, kdy výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 12 měsíců. Tato zkušební doba běžela od 26. 2. 2015 do 26. 2. 2016. V průběhu této zkušební doby se stěžovatel dopustil dalšího přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky a přečinu maření úředního rozhodnutí a vykázání, za což byl dalším trestním příkazem okresního soudu ze dne 7. 10. 2015 odsouzen mj. k trestu vykonání obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Výkon trestu obecně prospěšných prací byl stěžovateli nařízen usnesením okresního soudu ze dne 17. 3. 2016. V návaznosti na tuto následnou trestnou činnost stěžovatele okresní soud rozhodl, že se podmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců ponechává v platnosti a stěžovateli se prodlužuje zkušební doba o jeden rok. Tato nová zkušební doba tedy byla stanovena na období od 26. 2. 2016 do 26. 2. 2017. Po skončení této zkušební doby Okresní soud v Opavě zkoumal, jak stěžovatel žil, zda se nedopustil další trestné činnosti a jak vykonával uložené tresty. V tomto směru bylo zjištěno, že stěžovatel nevykonal uložený trest obecně prospěšných prací. Proto okresní soud nyní napadeným usnesením rozhodl, že stěžovatel vykoná trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, když se ve zkušební době neosvědčil. Krajský soud v Ostravě nyní napadeným usnesením stížnost stěžovatele proti tomuto usnesení zamítl a doplnil, že stěžovatel byl podle ustanovení § 65 odst. 1 trestního zákoníku povinen vykonat trest obecně prospěšných prací do jednoho roku ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu. Podle tohoto tvrzení mělo k výkonu tohoto trestu u stěžovatele dojít do 17. 3. 2017, což se nestalo. Stěžovatel krajskému soudu dne 28. 2. 2018 sdělil, že k tomuto datu již odpracoval všech 200 hodin uložených obecně prospěšných prací a tento trest tedy vykonal, když výslovně uvedl, že lhůta k výkonu tohoto trestu měla uplynout teprve dne 17. 3. 2018

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že soudy nesprávně aplikovaly ustanovení § 65 odst. 1 trestního zákoníku. V době rozhodování soudu o trestném činu, které vyústilo právě i v uložení obecně prospěšných prací, bylo totiž v tehdy účinném znění ustanovení § 65 odst. 1 stanoveno, že odsouzený je povinen vykonat obecně prospěšné práce do dvou let ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu, nikoliv do jednoho roku, jak chybně uvedl krajský soud v napadeném usnesení. Ke změně právní úpravy, kdy následně byla lhůta pro vykonání trestu obecně prospěšných prací zkrácena na jeden rok, došlo až od 1. 7. 2017. Tato nová právní úprava však na stěžovatele nedopadá, a jelikož pro něj ani nebyla zákonná změna příznivější, soudy měly aplikovat právní úpravu účinnou v době rozhodování o vině a trestu, tj. měly aplikovat trestní zákoník ve znění novely č. 165/2015 Sb. Tímto zásadním pochybením a hrubým omylem při aplikaci trestního zákoníku údajně došlo k porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu

 

 

od: 15.05.2018 15:00 do: 15.05.2018 15:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu

Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 2324/17
Jednací místnost:  Místnost 6/1
Soudce zpravodaj: JUDr. Milada Tomková
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 12 P 59/2011-1305 ze dne 3. listopadu 2016 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 91/2017-1393 ze dne 26. dubna 2017
Stručná charakteristika: rozsah vyživovací povinnosti vůči nezletilým dětem
Označení navrhovatelů:  M. T., zastoupený JUDr. Lubošem Nevrklou, Ph.D., advokátem, sídlem Praha 2
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 

Stěžovatel se u Obvodního soudu pro Prahu 6 domáhal mimo jiné změny výše výživného vůči svým třem nezletilým dětem. Výživné bylo původně stanoveno rozsudkem Městského soudu v Praze ve výši 40 000 Kč, 35 000 Kč a 30 000 Kč na jednotlivé děti (celkem tedy 105 000 Kč). Stěžovatel požadoval jeho snížení na částky 9 000 Kč, 8 000 Kč a 6 000 Kč. Výrokem I. ústavní stížností napadeného rozsudku obvodního soudu byl stěžovatelův návrh na snížení výživného zamítnut. Ústavní stížností napadenou částí rozsudku městského soudu byl výrok I. prvostupňového rozhodnutí potvrzen.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že výživné ve stanovené výši již není schopen platit. S matkou nezletilých se seznámil v USA, kde uzavřeli v roce 1995 manželství, přičemž do České republiky se přestěhovali až na žádost matky nezletilých v roce 2004. V roce 2009 bylo manželství rozvedeno a v rámci vypořádání společného jmění manželů stěžovatel matce nezletilých dětí vyplatil několik desítek milionů korun. Jelikož byly děti rozhodnutím soudu svěřeny do péče matky a stěžovatel údajně i v důsledku jednání přítele matky nezletilých přišel o zaměstnání, rozhodl se vrátit do USA. Přes podnikatelské aktivity však jeho příjmy ani zdaleka nedosahují částek, které pobíral dříve. Aby mohl stanovené výživné platit, je nucen neustále rozprodávat svůj nemovitý majetek a peníze si půjčovat. Nadto pravidelně hradí náklady nezletilých spojené s cestováním do Spojených států. Navíc se v USA znovu oženil a narodila se mu dcera, čímž se jeho výdaje zvýšily. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudků obvodního soudu a městského soudu, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, právo na spravedlivý proces a právo na ochranu vlastnictví.

 

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 16.05.2018 12:00 do: 16.05.2018 12:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2/18
Jednací místnost:  Místnost 6/1
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. listopadu 2017 sp. zn. 1 To 590/2017, 1 To 592/2017 a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. října 2017 č. j. 0 Nt 3517/2017-37
Stručná charakteristika:  vazba, právo na ochranu soukromého a rodinného života
Označení navrhovatelů: T.T.V.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 

Stěžovatelka se domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, jimiž bylo dle jejího názoru porušeno její ústavně zaručené právo na ochranu soukromého a rodinného života, právo na ochranu rodičovství a rodiny a řada dalších základních práv. Důvodem je skutečnost, že stěžovatelka byla usnesením okresního soudu v roce 2017 vzata spolu s dalšími pěti obviněnými do vazby, avšak v pokročilém stupni těhotenství. Krátce po porodu byla převezena zpět do výkonu vazby, zatímco dítěti byla zajištěna náhradní rodinná péče. Stěžovatelka si podala následně žádost o propuštění z vazby na svobodu. Argumentovala v ní především zájmem svých dětí. Stěžovatelka je mimo novorozeného syna ještě matkou tříleté dcery. Uvedené žádosti Krajské státní zastupitelství v Ostravě nevyhovělo a postoupilo ji okresnímu soudu. Ten napadeným usnesením stěžovatelčinu žádost zamítl na trvání důvodného podezření, že se trestné činnosti dopustila mimo jiné i stěžovatelka a existuje obava, že by stěžovatelka mohla trestní stíhání mařit. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka stížnost, kterou Krajský soud v Ostravě zamítl.

Stěžovatelka spatřuje protiústavnost napadených rozhodnutí především v tom, že nezohlednily a neupřednostnily zájem jejích nezletilých dětí a stěžovatelčino právo na rodinný život nad zájmem na uplatnění fakultativní vazby, jež může být navíc nahrazena jinými, mírnějšími instituty.