IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 21.05.2019 09:00 do: 21.05.2019 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: III. ÚS 3817/17
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. září 2017 č. j. 4 As 138/2017-33, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. června 2017 č. j. 30 A 76/2017-44 a opatření obecné povahy Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 27. října 2014 č. j. 2604/UP/2014/Ji-14
Eventuální akcesorické návrhy: návrh na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí
Stručná charakteristika: územní plán obce a právo na samosprávu
Označení navrhovatelů: zastupitelstvo města Pec pod Sněžkou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Stěžovatel (zastupitelstvo města Pec pod Sněžkou) opatřením obecné povahy s účinností ke dni 31. 12. 2011 podle § 43 a násl. stavebního zákona vydal územní plán Pece pod Sněžkou. Jedním z klíčových prvků stěžovatelem přijatého územního plánu byly tzv. regulační bubliny, které stanovily specifický regulatorní prvek, pro oblasti, jež byly definovány jako zastavitelné. Současně se též vyskytovaly na místech, jež podléhaly relativně silné potřebě regulace zastavení z hlediska krajinného rázu a ochrany přírody a krajiny. Podstatou této regulace bylo stanovení fiktivní kružnice, jež obkružovala každou stavbu a jejíž velikost (poloměr) byla dána podle zátěže území. Tato kružnice pak byla označena jako „regulační bublina“ (zkráceně rovněž „regublina“). Podmínkou umístění nové stavby pak bylo, aby „regulační bublina“ nové stavby, jejíž velikost by se určila podle její předpokládané zátěže (dle záměru), se vešla mezi „regubliny“ staveb jiných již existujících. Tento způsob regulace shledal krajský úřad v rozporu se zákonem, resp. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., která takový typ regulace nepřipouští, a proto některé části územního plánu zrušil. Krajský úřad kladl důraz na to, že územní plán nemůže obsahovat prvky, které jej činí v průběhu času proměnlivým. Proti tomu se stěžovatel neúspěšně bránil ve správním soudnictví. Krajský soud v Hradci Králové a i Nejvyšší správní soud se věnovaly rovněž otázce zákonnosti tzv. „regublin“, přičemž shledaly, že postup krajského úřadu byl zákonný a zdůraznily, že územní plán je v zásadě statický dokument schválený ve formě opatření obecné povahy a není možné, aby se jeho obsah v průběhu času „samovolně“ vyvíjel prostřednictvím softwarové aplikace.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti vymezuje pět důvodů, ve kterých spatřuje porušení svých ústavně garantovaných práv. Stěžovatel uvádí, že státní orgán moci výkonné (krajský úřad) si přisvojil kompetenci, kterou v základu podle práva nemá, jelikož dle stěžovatele neexistuje konkrétní ustanovení platného práva, které by pravomoc krajského úřadu rušit územní plán vydaný v samostatné působnosti obce výslovně založilo. Jako další důvod stěžovatel uvádí, že ze strany krajského úřadu došlo k překročení hranic a nedodržení principu proporcionality při výkonu jeho pravomoci při vydávání napadeného opatření obecné povahy a dále k odepření ochrany orgánu samosprávy před mocí výkonnou ze strany soudů. Věcně pak argumentace stěžovatele směřuje zejména proti tomu, jak byla obecnými soudy posouzena otázka zákonnosti tzv. „regublin“. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí správních soudů a opatření obecné povahy krajského úřadu.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.05.2019 09:00 do: 22.05.2019 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 21/18
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Stručná charakteristika: vlastnictví - omezení; evidence vozidel v tzv. polopřevodu
Označení navrhovatelů: Krajský soud v Hradci Králové
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Návrh na zrušení části ustanovení čl. II (Přechodná ustanovení) bod 4 písm. b) zákona č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony byl Krajským soudem v Hradci Králové podán v souvislosti s řízením o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu vedeným u něho pod sp. zn. 30 A 95/2017 podle § 82 a násl. soudního řádu správního. Spor spočívá stručně řečeno v tom, že žalovaný – Magistrát města Hradec Králové odmítl zapsat žalobce do registru silničních vozidel jako vlastníka motocyklu a eviduje toto vozidlo jako zaniklé, neboť žalobce včas nepožádal o zápis změny nového vlastníka k tomuto vozidlu. Žalobce nabyl vlastnické právo k motocyklu 15. září 2014 a o dva dny později došlo k odhlášení původního vlastníka. Žalobce ve lhůtě do 30. června 2015 nepožádal správní orgán o zápis změny nového vlastníka k tomuto vozidlu a o věc se začal zajímat až v srpnu téhož roku.
Podle napadeného ustanovení lhůta k zapsání (doregistrování) změn údajů o vlastníkovi vozidla do registru silničních vozidel uplynula dnem 30. června 2015. Od 1. července 2015 tak všechna vozidla, která do 30. června 2015 nebyla v souladu s přechodnými ustanoveními zapsána (doregistrována) v registru silničních vozidel, z právního pohledu zanikla.
Navrhovatel se ztotožnil s tvrzením žalobce, že vlastnické právo žalobce k motocyklu bylo zcela znehodnoceno, neboť žalobce z administrativních důvodů není oprávněn svou věc užívat. Potlačeno je i jeho oprávnění s věcí disponovat, neboť sice formálně je oprávněn převést své vlastnické právo na jiného, avšak ani případný nabyvatel nebude oprávněn věc užívat. Navrhovatel označuje zákonodárcem zvolené řešení za „faktické vyvlastnění“, jež představuje mimořádně závažný zásah do sféry chráněné právem na pokojné užívání majetku. Naproti tomu veřejný zájem, který je napadeným ustanovením sledován (zpřehlednění registru vozidel), je sporný a míra jeho závažnosti je v porovnání se zásahem do ústavně zaručených základních práv zanedbatelná. Navrhovatel se domáhá zrušení napadeného ustanovení pro jeho rozpor s ústavně zaručeným základním právem na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 a 4 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.05.2019 09:30 do: 22.05.2019 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 45/17
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost na zrušení ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, § 88a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, § 68 odst. 2 a § 71 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a vyhlášky č. 357/2012 Sb., o uchování, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů
Stručná charakteristika: Právo na soukromí a informační sebeurčení, data retention
Označení navrhovatelů: Skupina poslanců, zastoupená Mgr. et Mgr. Janem Vobořilem, advokátem se sídlem v Praze 7, U Smaltovny 1115/32
Typ řízení: Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Návrh skupiny 58 poslanců napadá některá ustanovení právní úpravy preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci u poskytovatelů telekomunikačních služeb („data retention“) a možnosti jejich následného poskytnutí orgánům činným v trestním řízení, Policii České republiky pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě, zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly, či předcházení nebo odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu, Bezpečnostní informační službě, Vojenskému zpravodajství a České národní bance pro účely dohledu nad kapitálovým trhem. Na základě napadené úpravy operátoři uchovávají po dobu šesti měsíců zpětně informace o každém telefonickém spojení, textové zprávě, internetovém připojení či emailové korespondenci, tj. podrobná data o veškeré komunikaci, lokalizaci účastníků komunikace a poskytnutých internetových službách.
Navrhovatelé zejména namítají, že napadená právní úprava je neproporcionální ve vztahu k ústavně zaručenému právu na soukromí. Domnívají se, že protiústavní je již samotné sledování, shromažďování a uchovávání provozních a lokalizačních údajů, jelikož je plošné a nevýběrové.