Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 29. týden roku 2015

V tomto týdnu jsou nařízena dvě veřejná vyhlášení.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.07.2015 08:30 do: 15.07.2015 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 577/13
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. listopadu 2012 č. j. 30 Cdo 1413/2012-111 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 31. května 2011 č. j. 3 Co 218/2010-94
Stručná charakteristika:  Svoboda projevu Povinnost poskytovat informace
Označení navrhovatelů:  MAFRA, a.s., IČ: 45313351, se sídlem Praha 5, Karla Engliše 519/11, zastoupená JUDr. Helenou Chaloupkovou, advokátkou se sídlem Praha 2 – Vinohrady, Na Kozačce 1289/7
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

V únoru 2010 byl v regionální příloze MF DNES (stěžovatelka je vydavatelkou periodika) otištěn článek, který informoval o průběhu hlavního líčení v trestní věci vedlejšího účastníka. V této souvislosti se zabýval i celkovou délkou předmětného soudního řízení, k jehož zahájení došlo podáním obžaloby již v roce 2005, a jejími příčinami jak na straně soudu, tak na straně některých obžalovaných. Součástí článku bylo shrnutí důvodů, pro které bylo proti vedlejšímu účastníkovi a ostatním obžalovaným vedeno trestní řízení. Vedlejší účastník byl v předmětné době společně s dalšími osobami obžalován ze spáchání trestného činu účasti na zločinném spolčení a trestného činu kuplířství. Žalobou proti stěžovatelce se vedlejší účastník domáhal, aby jí byla uložena povinnost otisknout omluvu za uveřejnění zmíněného článku, a aby mu byla přiznána nemajetková újma ve výši 10 000 Kč. Zásah do svých osobnostních práv spatřoval v tom, že v něm byl opakovaně označen za „kuplíře“ a obviněn z úmyslného protahování řízení. Podle jeho názoru na něj totiž mělo být za situace, kdy jeho trestní věc nebyla pravomocně skončená, pohlíženo jako na nevinného. Městský soud v Praze žalobu vedlejšího účastníka zamítl. Odvolacím soudem byl rozsudek změněn tak, že stěžovatelce byla uložena povinnost otisknout omluvu vedlejšímu účastníkovi a zároveň se měla v článcích periodik, které vydává, zdržet takových formulací, které jakýmkoliv způsobem předjímají rozhodnutí soudu. Ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba vedlejšího účastníka, aby mu stěžovatelka zaplatila za zásah do cti, soukromí a důstojnosti částku 10 000 Kč, byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud zamítl.

Stěžovatelka porušení svých práv spatřuje především v restriktivním výkladu odvolacího a dovolacího soudu, podle nichž se měla dopustit nepřiměřeného zásahu do ochrany osobnosti vedlejšího účastníka a zastává názor, že v článku užité výrazy se nedají vytrhovat z jeho celkového kontextu a souvislostí tohoto případu. Nic dle ní nenasvědčuje ani tomu, že by předmětným článkem byla porušena zásada presumpce neviny. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku Nejvyššího soudu a rozsudku Vrchního soudu v Praze, neboť se domnívá, že jimi bylo porušení její právo na svobodu projevu podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.07.2015 14:00 do: 15.07.2015 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1135/14
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Ing. Jiří Zemánek CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2014, č. j. 21 Cdo 79/2014-442, a proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 10. 2013, č. j. 1 Co 210/2013-390.
Stručná charakteristika: právo vlastnit majetek a ochrana vlastnictví
Označení navrhovatelů: P. G. a M. G., oba právně zastoupeni JUDr. Václavem Hochmannem, advokátem.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelé v ústavní stížnosti vyjadřují svůj nesouhlas se závěrem Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Olomouci, že správní orgány stanovily výši náhrady za vyvlastnění správně, když ji přiznaly v souladu s v rozhodující době platnou právní úpravou ve výši úřední ceny v částce 1 482 000 Kč. Stěžovatelé poukazují na skutečnost, že jejich pozemky měly ke dni 12. 3. 2004 (tj. ke dni vydání rozhodnutí odvolacím správním orgánem) podle znaleckého posudku Ing. Tomáše Dostála, kterého k vypracování znaleckého posudku ustanovil Krajský soud v Brně, tržní hodnotu 11 139 700 Kč. Stěžovatelům však byla vedlejším účastníkem vyplacena pouze částka 1 482 000 Kč stanovená správním rozhodnutím coby náhrada za vyvlastnění. Dle přesvědčení stěžovatelů tak v jejich věci nastala situace, kterou ve svých rozhodnutích Evropský soud pro lidská práva hodnotí jako vlastníkům majetku uložené „nepřiměřené břemeno“, které nelze tolerovat. Stěžovatelé také napadají výrok dovolacího soudu o nákladech řízení, neboť vedlejší účastník je státní příspěvkovou organizací, a tudíž jím vynaložené náklady na právní zastoupení nejsou ve světle judikatury Ústavního soudu náklady účelně vynaloženými.

Stěžovatelé se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhají zrušení rozsudku Vrchního soudu v Olomouci a usnesení Nejvyššího soudu, neboť se domnívají, že jimi bylo zasaženo do jejich ústavně zaručených práv zakotvených v článku 11 odst. 1 a 4, v článku 36 odst. 1 a 2 a v článku 38 Listiny základních práv a svobod, a dále v článku 90 Ústavy České republiky. Stěžovatelé mají také za to, že došlo k zásahu do jejich práv zakotvených v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v článku 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článku 17 Všeobecné deklarace lidských práv a v článku 17 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 17.07.2015 09:00 do: 17.07.2015 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1207/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 25. 2. 2015, č. j. 12 C 32/2014-112
Stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  V. R., zast. JUDr. Janem Heroutem, advokátem se sídlem Jihlava, Masarykovo nám. 3
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Česká kancelář pojistitelů se domáhala na stěžovatelce zaplacení částky 5.281,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že vlastní motocykl vedený v registru vozidel, který neměl v období od 12. 10. 2010 do 9. 3. 2011 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když dle ustanovení § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit ČKP příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. ČKP vyzvala stěžovatelku k úhradě zákonného příspěvku za dané období, stěžovatelka však svoji povinnost nesplnila. ČKP jí zaslala dne 15. 10. 2012 upomínku, ani poté však stěžovatelka dlužnou částku neuhradila. ČKP si dále nárokovala částku vynaloženou na upomínání a vymáhání dlužné částky ve výši 641,- Kč. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz. Proti tomuto platebnímu rozkazu podala stěžovatelka včas odpor. Namítala, že v uvedeném období motocykl nebyl provozován na veřejných pozemních komunikacích a tudíž jí nevznikla povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a nárok ČKP na zaplacení předmětné částky jako příspěvku do garančního fondu. V ústavní stížnosti napadeným rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě bylo rozhodnuto tak, že stěžovatelka je povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů částku 5.281,- Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 4 640,- Kč od 18. 9. 2012 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 641,- Kč od 18. 11. 2013 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. Dále bylo rozhodnuto tak, že je stěžovatelka povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů částku 18.405,- Kč na nákladech řízení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Stěžovatelka je přesvědčena, že výše uvedeným rozhodnutím okresního soudu bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces. Stěžovatelka upozorňuje, že dle České kanceláře pojistitelů se vozidlo považuje za provozované podle toho, zda je zapsáno v centrálním registru vozidel a nikoliv podle toho, zda je skutečně užíváno nebo ponecháno na veřejně přístupné komunikaci, s čímž stěžovatelka nesouhlasí.