Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 31. kalendářní týden roku 2017

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.08.2017 08:30 do: 01.08.2017 09:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1731/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. března 2016 č. j. 20 Cdo 197/2016-48 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. srpna 2015 č. j. 26 Co 304/2015-271
Stručná charakteristika: odměna exekutora
Označení navrhovatelů:  Mgr. Ing. J. C.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

V exekuční věci společnosti MULTIRENT a. s. jako oprávněné stěžovatel jako soudní exekutor usnesením rozhodl, že se insolvenčnímu správci povinného vydává výtěžek exekuce ve výši 368 003,30 Kč, a že se soudnímu exekutorovi přiznávají náklady exekuce v celkové výši 91 996,70 Kč. V odůvodnění tohoto rozhodnutí stěžovatel uvedl, že v exekučním řízení vymohl prodejem nemovitostí povinného v dražbě částku 460 000 Kč, že exekuce nemůže být provedena, a proto že je podle § 46 odst. 7 exekučního řádu nutno insolvenčnímu správci vydat výtěžek exekuce (po odpočtu nákladů exekuce). Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové k odvolání insolvenčního správce změnil stěžovatelovo usnesení tak, že se insolvenčnímu správci vydává výtěžek exekuce ve výši 460 000 Kč. S odkazem na ustanovení § 5 písm. a) a b), § 109 odst. 1 písm. c) a § 206 insolvenčního zákona a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3182/2014 uzavřel, že stěžovatel musí vydat do majetkové podstaty úpadce jím v exekuci vymožené plnění bez odpočtu nákladů exekuce a v postavení věřitele dlužníka (povinného) náklady exekuce jako svou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud odmítl.

Stěžovatel v ústavní stížnosti vytkl obecným soudům interpretaci a aplikaci § 46 odst. 7 exekučního řádu v rozporu s ústavním pořádkem, a to z toho důvodu, že ignorovaly výslovné znění tohoto ustanovení, v němž je uvedeno, že se insolvenčnímu správci vydává „výtěžek exekuce“ (po novelizaci exekučního řádu zákonem č. 303/2013 Sb. „vymožené plnění“), to ovšem „po odpočtu nákladů exekuce“. Napadenými rozhodnutími mělo být porušeno v prvé řadě stěžovatelovo právo na ochranu vlastnictví, resp. právo na tzv. legitimní očekávání a také právo na spravedlivý proces.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 01.08.2017 09:00 do: 01.08.2017 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 594/17
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Josef Fiala CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. listopadu 2016 č. j. 44 Co 250/2016-303
Stručná charakteristika: právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  N. R.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Městský soud v Brně rozhodl ve věci péče o tříletého syna tak, že ho svěřil do péče stěžovatelky (matky), uložil otci povinnost přispívat na jeho výživu částkou 9 000 Kč měsíčně od 1. 3. 2015, uložil mu povinnost zaplatit dlužné výživné za dobu od 1. 3. 2015 do 31. 3. 2016 ve výši 46 618 Kč, stanovil styk otce s nezletilým od každého lichého pátku 15.00 hod. do následujícího sudého pondělí 8.00 hod., a v každém týdnu v úterý od 14.00 hod. do 19.00 hod. (dále stanovil samostatně styk o svátcích a prázdninách). K odvolání otce Krajský soud v Brně změnil rozsudek městského soudu tak, že a) otci uložil povinnost přispívat na výživu nezletilého 5 000 Kč měsíčně od 1. 3. 2015, b) dlužné výživné otci nestanovil, c) upravil styk otce s nezletilým od každého lichého pátku 15.30 hod. do následujícího sudého pondělí 8.00 hod., a v každém týdnu od středy 14.00 hod. do čtvrtka 8.00 hod., dále stanovil samostatně styk o svátcích a prázdninách.   

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítla, že krajský soud stanovil styk od středy 14.00 hod. do čtvrtka 8.00 hod. každý týden v rozporu se zájmy nezletilého. Stěžovatelka má za to, že v rozporu se zájmy nezletilého je také krajským soudem provedené snížení výživného. Odůvodnění rozsudku krajského soudu označila stěžovatelka za obtížně srozumitelné a závěry krajského soudu za nepřezkoumatelné s ohledem na provedené dokazování; napadené rozhodnutí podle ní postrádá řádné odůvodnění. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku krajského soudu, neboť se domnívá, že jím byla porušena práva zakotvená v čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a dále čl. 3 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.