Přehled jednání Ústavního soudu pro 33. kalendářní týden roku 2018

10.08.2018

source  

go to link IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.08.2018 13:00 do: 14.08.2018 13:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1001/18
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 20. prosince 2017 č. j. 16 C 363/2017-20
Eventuální akcesorické návrhy:  návrh na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  M.B.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 

Ústavní stížnost má základ v tvrzení stěžovatele, že okresnímu soudu zaslal na jeho výzvu přípis, ve kterém se vyjádřil k  žalobě podané proti němu, a ve kterém sdělil soudu svůj nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětem řízení bylo zaplacení částky necelých 2000 Kč. Okresní soud ovšem tvrdí, že předmětná zásilka stěžovatele (včetně jeho nesouhlasu s rozhodnutím bez jednání) soudu doručena nebyla, a měl tedy právo rozhodnout o věci bez nařízení jednání, což také učinil a učinil tak v neprospěch stěžovatele.  Jelikož předmětem řízení byla částka necelých dva tisíce korun (tedy bagatelní), není proti rozhodnutí ve věci samé možný opravný prostředek. I z toho důvodu podal stěžovatel přímo ústavní stížnost, neboť se domnívá, že tímto postupem soudu byla porušena jeho základní práva. Stěžovatel také navrhuje zrušení ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „občanský soudní řád“ nebo „o. s. ř.“), pro jeho neústavnost.

source link  

 

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.08.2018 13:30 do: 14.08.2018 14:30

Spisová značka: IV. ÚS 1463/18
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský dr. h. c.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. dubna 2018 sp. zn. 44 To 169/2018 a proti postupu Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 7, který předcházel vydání tohoto usnesení
Stručná charakteristika:  Vazba; Právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů:  M. Š., zastoupený Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem, sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1 – Nové Město,
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 

Proti stěžovateli je vedeno trestní stíhání pro dva skutky právně kvalifikované jako přečin omezování osobní svobody podle a zločin vydírání. Na návrh obvodního státního zastupitelství na vzetí stěžovatele do vazby z důvodů podle § 67 písm. b) a c) trestního řádu (tedy b)  - že by mohl působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné;  a c)  - že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán nebo dokoná trestný čin, o který se pokusil) se uskutečnilo vazební zasedání u obvodního soudu. Stěžovatel i jeho obhájce navrhli, aby byl stěžovatel propuštěn ze zadržení s tím, že v dané věci nejsou důvody vazby koluzní ani předstižné. Následným usnesením byl stěžovatel vzat do, a to z důvodu podle § 67 písm. b) trestního řádu se započetím vazby od okamžiku zadržení. Vazební důvod podle § 67 písm. c) trestního řádu obvodní soud u stěžovatele neshledal. Stěžovatel i obvodní státní zastupitelství podali proti usnesení stížnost.  O stížnostech bylo rozhodnuto městským soudem tak, že se usnesení obvodního soudu zrušuje a rozhoduje tak, že se stěžovatel bere do vazby z důvodů podle § 67 písm. b) a c) trestního řádu. Stejného dne byla vyslechnuta poškozená – čímž odpadl dle stěžovatele důvod vazby podle § 67 písm. b). Žádost o propuštění stěžovatele z vazby byla soudcem obvodního soudu postoupena obvodnímu státnímu zastupitelství a o tomto byl vyrozuměn obhájce stěžovatele. Současně bylo obhájci sděleno, že o jeho návrzích byl také vyrozuměn Městský soud v Praze, který projednává stížnost proti usnesení o vzetí stěžovatele do vazby, kterou v této věci podalo státní zastupitelství. Obhájce stěžovatele poté obvodní soud požádal o zaslání stížnosti státního zástupce proti usnesení o vzetí do vazby, která dle jeho tvrzení nebyla obhajobě zpřístupněna. Následně  obvodní soud rozhodl o ponechání stěžovatele ve vazbě z důvodu podle § 67 písm. c) trestního řádu. Vazební důvod obvodní soud spatřuje v tom, že proti stěžovateli je stále vedeno trestní stíhání. Stále tak podle soudu existuje důvodná obava, že by vytvářel na poškozenou nátlak a tím opakoval trestnou činnost. Stěžovatel proti tomuto usnesení podal stížnost, která byla zamítnuta usnesením městského soudu.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že postupem obecných soudů a usnesením městského soudu bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces, práva na obhajobu a práva na osobní svobodu.

 

 

source II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.08.2018 09:00 do: 15.08.2018 09:30

Spisová značka: II. ÚS 2767/16
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2016 č. j. 11 Co 39/2016-116
Eventuální akcesorické návrhy:  náhrada nákladů zastoupení v řízení před Ústavním soudem
Stručná charakteristika:  náhrada škody podle zákona o odpovědnosti státu při postoupení věci z trestního řízení do přestupkového
Označení navrhovatelů:  K. J.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 

Státní zástupkyně podala na stěžovatele obžalobu pro přečin ublížení na zdraví. Okresní soud rozhodl o postoupení věci Magistrátu města Karlovy Vary, neboť skutek, pro který byl stěžovatel stíhán, není trestným činem, avšak mohl by být posouzen jako přestupek. V přestupkovém řízení byla stěžovateli uložena pokuta, kterou uhradil. Stěžovatel se obrátil na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí o náhradu škody, která mu vznikla v důsledku neoprávněně vedeného trestního řízení. Konkrétně požadoval částku, která představovala náhradu nákladů obhajoby. Ministerstvo spravedlnosti žádosti nevyhovělo – neboť dle jeho názoru smyslem a účelem zákona o odpovědnosti státu je odškodnit toho, kdo se nedopustil žádného protiprávního jednání. Vznik nároku na náhradu škody je tak závislý na výsledku přestupkového řízení. Stěžovatel se svým jednáním dopustil přestupku. Stěžovatel se obrátil na Obvodní soud. Ministerstvo spravedlnosti ve vyjádření k žalobě nově namítalo, že žadatel o náhradu škody na ni nemá nárok, pokud bylo trestní stíhání proti němu vedené zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný. Obvodní soud nicméně svým rozsudkem žalobě stěžovatele vyhověl. Ministerstvo spravedlnosti se odvolalo a k jeho odvolání  Krajský soud ústavní stížností napadeným rozsudkem změnil rozsudek obvodního soudu a žalobu stěžovatele zamítl. Předně vyšel z toho, že usnesení o zahájení trestního stíhání stěžovatele nebylo zrušeno pro nezákonnost a ani nebylo změněno, nárok stěžovatele na náhradu škody tudíž není důvodný.

Stěžovatel se domnívá, že Krajský soud porušil jeho práva na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci, na spravedlivý proces a vlastnictví podle čl. 36 odst. 1 a 3 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

 

 

watch II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.08.2018 09:30 do: 15.08.2018 10:00

Spisová značka: II. ÚS 3252/16
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: JUDr. Ludvík David CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 15. 1. 2015 č. j. 69 T 21/2014-702, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 3. 2016 č. j. 2 To 18/2015-1034 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2016 č. j. 7 Tdo 983/2016-49
Eventuální akcesorické návrhy:  náhrada nákladů zastoupení v řízení před Ústavním soudem
Stručná charakteristika:  právo na spravedlivý proces, institut spolupracujícího obviněného
Označení navrhovatelů:  J. N.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

 

Rozsudkem Krajského soudu byl stěžovatel uznán vinným zločinem loupeže a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let. Současně bylo rozhodnuto o náhradě škody. Z podnětu odvolání stěžovatele byl rozsudek Krajského soudu zrušen ve výroku o náhradě škody a nově bylo rozhodnuto tak, že poškozená byla s nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních a v ostatních výrocích zůstal rozsudek soudu prvního stupně nezměněn. Stěžovatel poté podal dovolání, kde namítal, že mu byl uložen trest na základě nesprávné aplikace trestních předpisů. Své námitky zakládal na tom, že mu státní zástupce v přípravném řízení i v obžalobě přiznal status spolupracujícího obviněného a soudy mu tento status neoprávněně odňaly, tudíž mu nemohl být uložen trest odnětí svobody pod dolní hranicí příslušné sazby. Nejvyšší soud však napadeným usnesením  dovolání stěžovatele odmítl jako zjevně neopodstatněné.

Stěžovatel se tedy ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, a to pro porušení základního práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod čl. 37, čl. 39 a čl. 40 Listiny, jakož i čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských prav a základních svobod.