II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.08.2016 10:00 do: 22.08.2016 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 863/16
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 11. 2015, č. j. 7 T 165/2013-552, a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 1. 2016, č. j. 6 To 576/2015-587.
Stručná charakteristika: právo na obhajobu
Označení navrhovatelů: M. K.
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Trestní stíhání je proti stěžovatelce vedeno pro přečin usmrcení z nedbalosti dle ustanovení § 143 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla - ve stručnosti vyjádřeno - dopustit tím, že zanedbala povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, když ponechala bez dozoru svoji nezletilou dceru venku před domem, aniž by zajistila její soustavné hlídání, následkem čehož došlo k pádu dcery do jímky, v níž se utopila.
Obžalovaná za svého obhájce zvolila advokáta, který se se zároveň při hlavním líčení konaném dne 14. 11. 2013 připojil k trestnímu řízení jako zmocněnec s nárokem na náhradu škody za poškozené (obžalovaná a další členové její rodiny). Dne 12. 5. 2015 soud vyzval obhájce i stěžovatelku k vyjádření ohledně vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce, neboť shledal, že postavení zmocněnce poškozených je neslučitelné s postavením obhájce obžalované v témže trestním řízení. Na základě této výzvy zaslal obhájce soudu oznámení o ukončení zastupování poškozených ke dni 7. 10. 2014 s vyjádřením, že žádného z poškozených nezastupoval tak, že by byl uplatňován nárok vůči stěžovatelce, nýbrž proti druhému obžalovanému, pročež dodal, že má za to, že i nadále může vystupovat jako její obhájce. Dále pak soud informoval o zpětvzetí nároku poškozených na náhradu škody, neboť v té době stěžovatelka v řízení vystupovala již jako jediná obžalovaná. Nyní napadeným rozhodnutím okresní soud rozhodl o vyloučení obhájce z obhajování stěžovatelky, neboť dospěl k závěru, že jsou naplněny důvody obsažené v ustanovení § 37a odst. 2 trestního řádu. V této souvislosti uvedl, že ačkoliv citované ustanovení výslovně kolizi advokáta vystupujícího současně v pozici zmocněnce poškozených a obhájce obžalovaného neupravuje, je namístě postupovat analogicky, neboť z podstaty trestního řízení vyplývá, že postavení obviněného, resp. obžalovaného, a postavení poškozeného jsou zcela odlišné a jejich zájmy protichůdné. Stížnost stěžovatelky krajský soud zamítl.
Dle stěžovatelky soud zasáhl do její autonomie vůle a do jejích základních práv a svobod, když ji rozšiřující analogií zbavil obhájce, kterého si ona vybrala a kterému důvěřovala. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení okresního soudu a krajského soudu, neboť se domnívá, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva na spravedlivý proces a obhajobu.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.08.2016 09:00 do: 23.08.2016 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 1687/16
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 5. 2016, č. j. 6 To 217/2016-78
Stručná charakteristika: Lhůta k podání opravného prostředku v trestním řízení
Označení navrhovatelů: M. B., zast. advokátem Mgr. Petrem Křížákem
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Okresní soud v Ostravě rozhodl o tom, že stěžovatel vykoná trest odnětí svobody ve výměře šesti měsíců, který mu byl (původně jako trest podmíněný) uložen trestním příkazem, přičemž stěžovatele pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s dozorem. Toto rozhodnutí stěžovatel napadl stížností, která byla jím v mezidobí zvoleným obhájcem dodána do datové schránky soudu prvního stupně dne 21. 3. 2016 (v 19:08:49 hod). Krajský soud v Ostravě usnesením stížnost jako opožděnou zamítl. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že zákonná lhůta pro podání stížnosti stěžovateli počala plynout vyhlášením usnesení soudu prvního stupně a skončila dne 21. 3. 2016, přičemž skutečnost, že si stěžovatel později zvolil obhájce, není podstatná, neboť soudu byla plná moc obhájce předložena až dne 12. 4. 2016, tedy po uplynutí lhůty k podání stížnosti, tzn. že soud nebyl povinen obhájci doručovat opis napadeného usnesení.
Stěžovatel namítá, že stížnostní soud své rozhodnutí odůvodnil tvrzením, že stěžovatel stížnost podal opožděně, když zákonná třídenní lhůta stěžovateli uplynula dne 21. 3. 2016, aniž by současně uvedl, kdy měl stěžovatel dle jeho názoru stížnost podat. Pokud stížnostní soud za tohoto stavu jeho stížnost jako opožděnou zamítl, aniž by se jí věcně zabýval, porušil tím dle názoru stěžovatele jeho právo na přístup k soudu.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 25.08.2016 10:00 do: 25.08.2016 10:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2936/15
Jednací místnost: I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. David Uhlíř
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 116/2015-85 ze dne 17. června 2015 a č. j. 30 Cdo 1719/2015-133 ze dne 8. července 2015, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 398/2014-76 ze dne 25. září 2014 a č. j. 12 Co 405/2014-110 ze dne 22. října 2014, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. Nc 502/2012-100 ze dne 17. července 2014
Stručná charakteristika: ukládání povinnosti - opatrovnictví
Označení navrhovatelů: Město Blovice, zastoupené advokátem JUDr. Robertem Vargou
Typ řízení: Řízení o ústavní stížnosti
Ústavní stížnosti proti rozhodnutím Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 8 byly původně vedeny pod sp. zn. IV. ÚS 3046/15 a I. ÚS 2936/15. Usnesením pléna Ústavního soudu došlo ke spojení obou věcí ke společnému projednání pod sp. zn. I. ÚS 2936/15.
V obou projednávaných ústavních stížnostech je podstatou nesouhlas stěžovatele města Blovice s rozhodnutími obecných soudů, kterými byl stěžovatel jmenován opatrovníkem dvou osob v rozhodné době umístěných v Domově se zvláštním režimem na adrese Letiny 70, Blovice. Obecné soudy shledaly, že nebyla nalezena žádná vhodná osoba z řad příbuzných, která by funkci opatrovníka vykonávala, a proto byl opatrovníkem jmenován stěžovatel jako orgán místní správy. Stěžovatel v řízení neúspěšně odkazoval na § 471 odst. 3 občanského zákoníku z roku 2012 s tím, že opatrovanci mají faktický pobyt v obci Letiny, která je plně způsobilá funkci veřejného opatrovníka vykonávat a tuto činnost vykonává u mnoha dalších opatrovanců pobývajících v domově se zvláštním režimem. Stěžovatel v dovolání namítal, že v předchozím řízení nebyly vyřešeny otázky hmotného práva, a to zda má způsobilost být veřejným opatrovníkem „každá“ obec nebo pouze obec s rozšířenou působností a zda je bydlištěm ve smyslu § 471 odst. 3 občanského zákoníku místo, kde se člověk zdržuje z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Nejvyšší soud odmítl dovolání pro nepřípustnost.
Stěžovatel se domáhá zrušení rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.