IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.10.2019 08:30 do: 22.10.2019 09:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1002/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. prosince 2018 č. j. 14 Co 127/2018-172 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 21. února 2018 č. j. 83 P 104/2016-140
Stručná charakteristika: právo dítěte sdělit svůj názor v řízení před soudem
Označení navrhovatelů:  L. Ř.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Městský soud v Brně zamítl návrh otce na snížení výživného nezletilého syna (tehdy sedmiletého) stanoveného ve výši 1 800 Kč měsíčně, neupravil styk otce s nezletilým a zamítl návrh matky na udělení souhlasu za otce ke změně příjmení nezletilého. Krajský soud v Brně k odvolání matky (v řízení před Ústavním soudem stěžovatelky) rozsudek městského soudu potvrdil. Krajský soud v klíčové otázce změny příjmení nezletilého doplnil dokazování městského soudu aktuálními sděleními opatrovníka nezletilého. Krajský soud uvedl, že dospěl k závěru, že nejsou dány tak zásadní skutečnosti, které by odůvodňovaly změnu příjmení nezletilého, byť jeho stanovisko k ní je souhlasné.

Stěžovatelka zejména namítá, že ke změně příjmení nezletilého dítěte může dojít, jsou-li dány vážné důvody, a naopak, je-li to v rozporu s potřebami a zájmy dítěte. V této věci pak důvody pro změnu příjmení existují, a není tu žádná potřeba či zájem nezletilého, který by změně příjmení bránil. Nezletilý se změnou navíc vyslovil souhlas, byť jeho stanovisko je nutné posuzovat s ohledem na jeho věk. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudků krajského soudu a městského soudu, neboť se domnívá, že jimi byla porušena její základní práva.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.10.2019 09:00 do: 22.10.2019 09:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 1367/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesením Nejvyššího soudu č. j. 3 Tdo 1413/2017-68 ze dne 20. prosince 2017, Městského soudu v Praze č. j. 61 To 91/2017-564 ze dne 30. března 2017, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 5 T 27/2016-506 ze dne 9. ledna 2017
Stručná charakteristika:  Spravedlivý proces; řízení u nalézacího soudu po vrácení věci
Označení navrhovatelů:  Ing. M. K., Ing. J. H., Mgr. J. B.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Obvodní soud pro Prahu 2 zprostil všechny stěžovatele obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byli stíháni. K odvolání státního zástupce Městský soud v Praze zrušil zprošťující rozsudek v celém rozsahu a věc vrátil nalézacímu soudu k novému rozhodnutí. Nalézací soud nově uznal napadeným rozsudkem 1. stěžovatele vinným z pomoci k přečinu podplácení a přečinu přijetí úplatku, 2. stěžovatele z přečinu podplácení a 3. stěžovatele z pomoci k přečinu podplácení. Všem stěžovatelům nalézací soud uložil trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, podmíněně odložený na zkušební dobu třiceti měsíců, peněžitý trest 240 000 Kč s určenými splátkami a s alternativním trestem odnětí svobody v trvání 120 dnů; 2. stěžovateli navíc uložil trest propadnutí věci, a to finanční částky 125 000 Kč. Odvolací soud následně napadeným usnesením zamítl odvolání všech stěžovatelů s tím, že vina stěžovatelů byla jednoznačně prokázána. Dovolání všech stěžovatelů Nejvyšší soud odmítl jako zjevně neopodstatněná.

Stěžovatelé zejména namítají, že odvolací soud zrušil zprošťující rozsudek pro odlišné hodnocení důkazů v rozporu (například) s nálezem sp. zn. II. ÚS 3564/12 ze dne 5. března 2013. Pokud pak na základě tohoto usnesení nalézací soud zcela rezignoval na myšlenkový proces vedoucí k závěru o vině, a namísto toho zdůraznil, že rozhoduje „vázán právním názorem vyjádřeným odvolacím soudem a nezbývá mu než hodnotit důkazy v souladu s názorem odvolacího soudu, a proto bere za prokázané jednání uvedená ve skutkové větě rozsudku“, jde podle stěžovatelů o postup protiústavní. Nalézací soud tak při nezměněném dokazování učinil odlišná skutková zjištění byv vázán rozhodnutím odvolacího soudu. Stěžovatelé se prostřednictvím ústavních stížností domáhají zrušení usnesení Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, neboť se domnívají, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená práva.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.10.2019 14:30 do: 23.10.2019 15:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1591/19
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Pavel Rychetský dr. h. c.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2019 č. j. 18 Co 40/2019-2464, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. prosince 2018 č. j. 32 P 35/2015-2417 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. března 2018 č. j. 32 P 35/2015-2360
Stručná charakteristika:  Právo na soudní a jinou právní ochranu
Označení navrhovatelů:  J. V., zast. Mgr. Davidem Strupkem, advokátem, sídlem Jungmannova 36/31, Praha 1 – Nové Město
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelce jako matce nezletilých dětí byla na návrh otce rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 stanovena povinnost platit vyšší výživné. Stěžovatelka se k ústnímu jednání nedostavila a rozsudek jí byl doručen fikcí do datové schránky. V odůvodnění obvodní soud uvedl, že matka se k návrhu otce na zvýšení výživného nevyjádřila, nedoložila své majetkové poměry a přes řádné předvolání se k ústnímu jednání nedostavila. Proto soud vyšel při stanovení výše výživného ze zákonné fikce výše příjmu matky. Přibližně tři měsíce po právní moci nahlížel do spisu advokát stěžovatelky a podal odvolání proti rozsudku, návrh na prominutí zmeškání lhůty k jeho podání a eventuální návrh na vyslovení neúčinnosti doručení datových zpráv doručených stěžovatelce fikcí, kterými jí byl zaslán návrh otce na zvýšení výživného, výzva k doložení majetkových poměrů, předvolání k ústnímu jednání a výzva ke sdělení, zda je pro toto řízení zastoupena advokátem. K tomu připojil plnou moc pro zastupování, přičemž tato plná moc byla kopií původně založené plné moci udělené tomuto advokátu stěžovatelkou před dvěma lety. Návrhy stěžovatelky byly zamítnuty ústavní stížností napadeným usnesením obvodního soudu. Obvodní soud shledal, že nelze prominout zmeškanou lhůtu k podání odvolání, neboť pro to není omluvitelný důvod. Stěžovatelka tvrdila, že jí nebylo rozhodnutí řádně doručeno, avšak ve spise jsou založena oznámení Ministerstva vnitra o dodání zásilky do datové schránky, které byly doručeny fikcí. Omluvitelným důvodem nemůže být nevybírání datové schránky. Námitka stěžovatelky, že v jiném občanskoprávním řízení bylo zmeškání lhůty prominuto otci, není relevantní. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze ústavní stížností napadeným usnesením potvrdil usnesení obvodního soudu a uvedl, že byly splněny veškeré zákonné předpoklady pro doručování matce do datové schránky, přičemž tvrzení uvedené v odvolání proti usnesení, že selhalo doručování emailových avíz, je irelevantní.

V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že napadený rozsudek a napadená usnesení obsahují různá porušení pravidel spravedlivého procesu. Stěžovatelka se domnívá, že mělo dojít k prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání i v případě, že pro to nebyly dány procesní důvody (tj. zmeškání lhůty z omluvitelných důvodů), ale důraz na spravedlivost řízení a rozhodnutí vyžaduje, aby se přezkumná instance věcí zabývala. Tak bylo rozhodnuto i v jiném sporném občanskoprávním řízení vedeném mezi stěžovatelkou a otcem, v němž bylo otci zmeškání lhůty prominuto toliko s odůvodněním, že je dán zájem na tom, aby zjevnou nespravedlivost rozhodnutí napravil odvolací soud. Pokud bylo zmeškání lhůty prominuto otci ve sporném řízení, které je plně ovládáno zásadou vigilantibus iura scripta sunt, pak mělo být zmeškání lhůty prominuto i jí v nesporném řízení ovládaném zásadou materiální pravdy. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, neboť se domnívá, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva.