Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 45. týden roku 2014

V tomto týdnu jsou nařízena dvě veřejná vyhlášení.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 06.11.2014 13:00 do: 06.11.2014 13:30
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 3106/13
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2013 č. j. 26 Cdo 1621/2013-134 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2012 č. j. 23 Co 508/2011-105
Stručná charakteristika:  Právo na přístup k soudu
Označení navrhovatelů:  E. H.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Řízení před obecnými soudy bylo vedeno ve věci určení neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného a stěžovatelka v něm vystupovala jako žalobkyně. Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla žaloba zamítnuta. Rozsudek městského soudu stěžovatelka napadla dovoláním, které Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl jako opožděné. Podle Nejvyššího soudu stěžovatelka zmeškala zákonnou lhůtu k podání dovolání, neboť v této lhůtě toliko podala u soudu prvního stupně žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, kterou však nelze považovat za dovolání, a to ani dovolání blanketní. Řádné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu pak bylo podáno až po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty.

Stěžovatelka namítá, že odmítnutím dovolání byla zbavena možnosti domáhat se spravedlivého procesu, spravedlivého posouzení věci. Svým podáním učiněným v zákonné lhůtě pro podání dovolání totiž jednoznačně vyjádřila své rozhodnutí podat dovolání; právě z toho důvodu – s ohledem na předcházející poučení, že dovolání lze podat jen prostřednictvím advokáta – žádala o ustanovení advokáta. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené práv na spravedlivý proces.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 06.11.2014 13:30 do: 06.11.2014 14:00
Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 1677/13
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2012, sp. zn. 6 T 1/2011, a proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. 2 To 6/2013
Stručná charakteristika:  podmínky pro vedení rekognice v trestním řízení
Označení navrhovatelů:  J. V., zast. JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem se sídlem Praha 8, Sokolovská 32/22
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové byl stěžovatel a další obvinění uznáni vinnými ze spáchání trestného činu vydírání ve spolupachatelství a trestného činu krádeže. Krajský soud uložil obžalovaným úhrnné tresty odnětí svobody, a sice všem v trvání tří let, ovšem ostatním obžalovaným výkon těchto trestů podmíněně odložil na čtyřletou zkušební dobu za současného vyslovení dohledu nad nimi, zatímco stěžovateli uložil úhrnný trest v této výměře jako nepodmíněný a pro výkon trestu jej zařadil do věznice s ostrahou. Obžalovaným byla uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně poškozenému škodu ve výši 79.869,- Kč a se zbytkem nároku na náhradu škody byl tento poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti výše rozsudku podal stěžovatel odvolání (stejně jako i další obžalovaní), o němž bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Praze tak, že se napadený rozsudek zrušuje ohledně všech obžalovaných ve výrocích o trestu a náhradě škody. Bylo znovu rozhodnuto tak, že obžalovaným byly uloženy tresty odnětí svobody, a to ostatním obžalovaným každému ve výměře dvou let a šesti měsíců. Stěžovateli byl uložen trest odnětí svobody ve výměře tří let. U všech obžalovaných výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let, a to za současného vyslovení dohledu nad nimi. Obžalovaným byla uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně poškozenému škodu ve výši 50.000,- Kč a se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody byl tento poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že krajský soud založil odsuzující rozsudek ohledně identifikace pachatelů a určení jejich role ve skutkovém ději v zásadě na jediném důkazu, a to výpovědi svědka – poškozeného. Tato výpověď ovšem podle stěžovatele objektivně vychází z důkazně nepoužitelné rekognice, což vyplývá zcela evidentně i z toho, že ve svědecké výpovědi nebyly osoby označeny jmény, ale čísly dle fotoalba užitého pro rekognici. Zcela v rozporu s touto skutečností, na kterou nalézací soud přes upozornění obhajobou adekvátně nereagoval, vycházel soud z toho, že výpověď poškozeného je bez vad a neovlivněna rekognicí. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí krajského soudu i vrchního soudu, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a také zásada presumpce neviny.