Přehled jednání Ústavního soudu pro 46. týden roku 2017

10.11.2017

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.11.2017 14:00 do: 14.11.2017 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2265/16
Jednací místnost:  Místnost 6/1
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2016, č. j. 16 Co 141/2016-140, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12. 1. 2016, č. j. 10 C 272/2014-112
Stručná charakteristika:  Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. l Listiny základních práv a svobod) Nesprávné poučení o možnosti dovolání
Označení navrhovatelů:  České aerolinie a. s.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Celkem jedenáct vedlejších účastníků se ve společném řízení před obecnými soudy domáhalo vůči stěžovatelce zaplacení částky 6.600 EUR (každý 600 EUR), jako náhrady podle čl. 5 ve spojení s čl. 7 nařízení č. 261/2004 Evropského parlamentu a rady ES, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů. Vedlejší účastníci opírali svůj nárok o skutečnost, že si u stěžovatele rezervovali let na trase Praha – Abu Dhabí – Bangkok, který byl v části z Prahy do Abu Dhabí provozovaný stěžovatelkou a v části z Abu Dhabí do Bangkoku leteckou společností Etihad Airways, přičemž druhá část letu byla zpožděna o 488 minut. Stěžovatelka v řízení před obecnými soudy namítala, že není v řízení pasivně legitimována, neboť v případě zpoždění letu nebyla provozujícím leteckým dopravcem ve smyslu čl. 2 písm. b) nařízení, když druhou část letu provozovala společnost Etihad Airways. V této souvislosti poukázala např. na některá rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora. Obvodní soud svým výše uvedeným rozsudkem žalobě všech vedlejších účastníků plně vyhověl a přiznal každému z nich částku 600 EUR. Městský soud v odvolacím řízení napadený rozsudek potvrdil. Oba soudy dovodily, že společnost Etihad Airways jednala v zastoupení stěžovatelky, která je tak povinnou osobou k náhradě škody. Přes návrh stěžovatelky obecné soudy nepoložily Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Stěžovatelka se domnívá, že měl městský soud povinnost předložit výklad nařízení Soudnímu dvoru EU, protože ten dosud otázku, zda je dopravce, který s cestujícím uzavřel smlouvu o přepravě odpovědný dle nařízení za incident, ke kterému došlo v části letu provozovaném jiným dopravcem, neřešil. Pokud tak městský soud neučinil, lze podle názoru stěžovatelky jeho postup považovat za svévolný. Uvedeným postupem mělo dojít k zásahu do základních práv a svobod stěžovatelky, jež jsou jí garantovány čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stejně tak mělo dojít k porušení čl. 48 odst. 1 Ústavy a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
od: 15.11.2017 14:00 do: 15.11.2017 15:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: Plénum
Spisová značka: Pl. ÚS 33/15
Jednací místnost:  II. poschodí, konferenční sál (m.č. 248)
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty:  návrh na zrušení ustanovení § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb.
Stručná charakteristika:  přístup k soudu
Označení navrhovatelů:   Bourke Trust a. s. (dříve PYRGHOS LEFKOS a. s.)
Typ řízení:  Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Stěžovatelka podala společně s ústavní stížností (vedenou pod sp. zn. I. ÚS 1467/13) návrh na zrušení § 235 odst. 2 a § 239 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Návrh spojený s ústavní stížností byl předložen k rozhodnutí plénu Ústavního soudu.

V insolvenční věci dlužníka Oděvního podniku, a. s., se stěžovatelka (coby věřitelka) žalobou, podanou proti České spořitelně, a. s., a JUDr. Miloslavě Horské, insolvenční správkyni dlužníka, domáhala před Krajským soudem v Brně určení, že ústní smlouva ze dne 24. 6. 2009 a 8. 1. 2010, uzavřená mezi dlužníkem a první žalovanou (potvrzená listinou nazvanou „Konfirmace obchodu na finančním trhu“), je ve vztahu k věřitelům, kteří uplatňují své právo vůči dlužníkovi, neúčinným právním úkonem. Tato žaloba byla usnesením tohoto soudu odmítnuta s odůvodněním, že stěžovatelka jako přihlášená věřitelka není osobu oprávněnou k podání žaloby, neboť podle § 239 odst. 1 insolvenčního zákona právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení odporovat pouze insolvenční správce. Toto rozhodnutí napadla stěžovatelka odvoláním. Vrchní soud v Olomouci potvrdil usnesení krajského soudu rovněž se závěrem, že stěžovatelka nemá v insolvenčním řízení postavení, které by ji opravňovalo k podání žaloby. Dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud zamítl. Předmětem ústavní stížnosti je tvrzený zásah do základních práv stěžovatelky založený na aplikaci ústavní stížností napadených ustanovení insolvenčního zákona.

Stěžovatelka tvrdí, že shora uvedená napadená ustanovení insolvenčního zákona představují zásah do jejího vlastnického práva. Poukázala na to, že nemá žádný nástroj, jak insolvenčního správce donutit k podání odpůrčí žaloby, leda prostřednictvím věřitelského výboru, ovšem i toto představuje omezení jejích práv, jež je stále velmi intenzivní, neboť tam, kde dochází k transferu práv z jednotlivce na zastupitelský orgán, dochází zákonitě k omezení práva jednotlivce. Z toho navrhovatelka vyvodila, že právo podat odpůrčí žalobu insolvenčním správcem zdaleka není rovnocenné s výkonem takového práva věřitelem, čímž dochází k omezení jeho svobodného jednání, v případě práva vedení sporu jde o omezení kompletní, a to ve vztahu k jejímu vlastnickému právu. Kromě toho napadená ustanovení dle navrhovatelky zakládají zásah do jejího práva na spravedlivý proces.