Přehled jednání Ústavního soudu pro 48. týden roku 2016

16.11.2016

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.11.2016 08:40 do: 22.11.2016 09:00

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1224/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jan Filip CSc.
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2015 č. j. 19 Co 7/2015-142 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. listopadu 2014 č. j. 34 EXE 716/2014-125
Eventuální akcesorické návrhy: náhrada nákladů řízení
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  B. Š.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Ústavní stížností napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6, vydaným v exekuční věci vedlejšího účastníka jako oprávněného (o zaplacení 30 655 Kč s příslušenstvím), byl zamítnut návrh stěžovatelky jako povinné na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu s tím, že stěžovatelkou uplatněné námitky směřovaly do nalézacího řízení a jako takové daný důvod pro zastavení exekuce nenaplňují. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze usnesením napadeným ústavní stížností usnesení obvodního soudu potvrdil. Vyšel z toho, že exekuční titul je pravomocný a vykonatelný, a námitkami, které směřují proti postupu a výsledku nalézacího řízení, jež skončilo vydáním směnečného platebního rozkazu, se v exekučním řízení zabývat nelze. Dovolání stěžovatelky odmítl Nejvyšší soud jako nepřípustné.

Stěžovatelka obecným soudům vytýká, že jejich rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, že nerespektují judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, nesou znaky překvapivosti, resp. svévole, že odvolací soud učinil dotaz, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, aniž by ji poučil, že má na věc odlišný názor. Poukázala na to, že svůj návrh na zastavení exekuce opřela o skutečnost, že exekučního titulu bylo dosaženo trestným činem, resp. jemu na roveň postaveným amorálním zneužitím směnečného hmotného i procesního práva, jakož i o to, že exekuční titul není vykonatelný podle § 71 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení rozhodnutí obvodního soudu a městského soudu, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 22.11.2016 09:00 do: 22.11.2016 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1589/15
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Milada Tomková
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2013 č. j. MSPH 79 INS 24023/2011 – A – 39, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2013 č. j. MSPH 79 INS 24023/2011, 3 VSPH 383/2013 – A – 51 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2015 č. j. MSPH 79 INS 24023/2011, 29 NSČR 73/2013 – A – 59
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces
Označení navrhovatelů:  ZEMKA Praha, s.r.o. (v konkurzu), právně zastoupená Mgr. Adélou Nečasovou, advokátkou se sídlem Praha 1
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Městský soud, jakožto insolvenční soud, k návrhu vedlejšího účastníka vydal rozhodnutí o úpadku stěžovatelky, protože je stěžovatelka v platební neschopnosti a své závazky vůči věřitelům neplní po dobu delší než tří měsíců po lhůtě splatnosti. Zároveň prohlásil na majetek stěžovatelky konkurz. V dalších výrocích insolvenční soud ustanovil insolvenčního správce a rozhodl o dalších skutečnostech ve smyslu ustanovení § 136 odst. 2 insolvenčního zákona. O odvolání stěžovatelky rozhodl vrchní soud tak, že potvrdil usnesení městského soudu ve výroku o zjištění jejího úpadku a konstatoval, že odvolání stěžovatelky není opodstatněno. Soud druhého stupně se ztotožnil se závěrem městského soudu, že stěžovatelka (dlužník) je v úpadku, neboť v řízení bylo osvědčeno, že má více věřitelů a závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopen plnit. Nejvyšší soud stěžovatelkou podané dovolání odmítl, protože podle jeho názoru, v otázkách, jimiž stěžovatelka vymezila přípustnost dovolání, je napadené rozhodnutí souladné s judikaturou Nejvyššího soudu.

Stěžovatelka se domnívá, že obecné soudy postupovaly přepjatě formalisticky. Uvádí, že ve svém rozhodování soudy pominuly její argumentaci poukazující na skutečnost, že napadané insolvenční řízení mělo za cíl pouze znemožnit postup proti jejím dlužníkům. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu, usnesení Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 23.11.2016 09:00 do: 23.11.2016 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 913/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Tomáš Lichovník
Návrh na přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti výroku I. rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 5. 1. 2016 č. j. 11 C 115/2012-212 a usnesení téhož soudu ze dne 23. 2. 2016 č. j. 11 C 115/2012-214
Stručná charakteristika: právo na spravedlivý proces - vázanost nálezy ÚS
Označení navrhovatelů: M. R., zast. advokátkou JUDr. Ing. Šárkou Krejčířovou
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka uzavřela s vedlejší účastnicí dne 20. 10. 2008 smlouvu o propagaci reklamní plochy, na jejímž základě se vedlejší účastnice zavázala pro stěžovatelku zajistit propagaci reklamní plochy na automobilu OPEL Astra 6, jako volné reklamní plochy. Za zpracování údajů potřebných pro umístění na internetovém serveru se stěžovatelka zavázala zaplatit částku 2.390,- Kč, včetně DPH. Tuto částku se zavázala zaplatit do 31. 10. 2008. Dále se stěžovatelka zavázala zaplatit vedlejšímu účastníku smluvní pokutu ve výši 1.000,- Kč, pokud nezaplatí řádně a včas jakoukoliv platbu, vyplývající ze smlouvy. Dále se stěžovatelka zavázala zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,3% z dlužné částky denně za každý den prodlení. Stejně tak se účastníci smlouvy dohodli na částce 200,- Kč za každou odeslanou upomínku k platbě. Současně s tím se účastníci smlouvy dohodli, že pokud minimálně 30 dnů před uplynutím doby jednoho roku po uzavření smlouvy nesdělí stěžovatelka vedlejší účastnici, že nemá zájem na pokračování smlouvy, prodlužuje se platnost smlouvy vždy o další jeden rok, a to i opakovaně. Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků smlouvu neukončil, vedlejší účastnice inzerovala na svých stránkách informace o volné reklamní ploše stěžovatelky další rok. Za uvedené pak požadovala na stěžovatelce částku 1990,- Kč včetně DPH. Jelikož stěžovatelka závazek ze smlouvy nesplnila, dožadovala se vedlejší účastnice zaplacení smluvené částky žalobou, o níž rozhodl Okresní soud v Kroměříži ústavní stížností napadeným rozsudkem tak, že výrokem I. uložil stěžovatelce zaplatit částku 2.390,- Kč s úrokem z prodlení. V návaznosti na to rozhodl okresní soud ústavní stížností napadeným usnesením i o svědečném.

Stěžovatelka se domnívá, že Okresní soud v Kroměříži postupoval čistě formalisticky, když nezohlednil okolnosti případu, které mají spočívat v samotném způsobu podnikání žalobkyně, která využívá klamavé obchodní praktiky, jedná v rozporu s dobrými mravy a uvádí své klienty v omyl. Soud nezohlednil tu skutečnost, že z dostupných zdrojů není znám žádný klient žalobkyně, kterému by byla reklama na auto žalobcem skutečně zprostředkována. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení výroku I. rozsudku Okresního soudu v Kroměříži a usnesení okresního soudu, neboť se domnívá, že došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces.