II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.02.2017 09:00 do: 14.02.2017 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 4051/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 10. 2016, sp. zn. 43 Nt 86/2016, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2016, sp. zn. 44 To 466/2016
Stručná charakteristika:  Právo na zákonného soudce v trestním řízení
Označení navrhovatelů:  Bc. R. S., zast. advokátem JUDr. Tomášem Gřivnou
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

K vydání ústavní stížností napadených rozhodnutí došlo v průběhu trestního řízení, v jehož rámci bylo usnesením Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu, Služba kriminální policie a vyšetřování, Sekce organizovaného zločinu-odbor násilí, zahájeno trestní stíhání proti stěžovateli pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy. Tohoto trestného činu se měl dle orgánů činných v trestním řízení dopustit tak, že měl zjednat prostřednictvím svého spoluobviněného u dalšího spoluobviněného za úplatu fyzickou likvidaci poškozeného, s nímž měl mít obchodní spor. Stěžovatel byl následně usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 vzat do vazby, a to z důvodů dle ustanovení § 67 písm. a) a c) trestního řádu, tedy z důvodů tzv. vazby útěkové a předstižné. Otázku místní příslušnosti soudu pro rozhodování o vazbě obvodní soud ve svém rozhodnutí výslovně neřešil. Týž soud však v předmětném trestním řízení rozhodoval k návrhu státního zástupce činného při Městském státním zastupitelství v Praze již dříve o některých institutech přípravného řízení trestního, poprvé o návrhu na vydání příkazu k záznamu telekomunikačního provozu. Stěžovatel proti tomuto rozhodnutí podal stížnost, Městský soud v Praze se částečně s námitkami stěžovatele a spoluobviněných ztotožnil, napadené usnesení obvodního soudu zrušil a znovu sám rozhodl tak, že sice stěžovatele i jeho spoluobviněné vzal do vazby a nepřijal stěžovatelovy návrhy na její nahrazení slibem či zárukou důvěryhodné osoby, ovšem učinil tak toliko z důvodu dle ustanovení § 67 písm. a) trestního řádu. Městský soud v Praze se rovněž vyjádřil k námitce místní příslušnosti, již stěžovatel vznesl ve své stížnosti. Této nepřisvědčil, neboť měl za to, že konkrétní místo, kde byl čin spáchán, nebylo v době zahájení trestního řízení známo, přičemž poškozený se měl o údajné přípravě své vraždy dozvědět v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1, který byl příslušný jako soud, kde čin vyšel najevo.

Stěžovatel se svým vzetím do vazby nesouhlasí a kromě jiného tvrdí, že určení místní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo v rozporu se závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/14. Stěžovatel argumentuje stručně řečeno tak, že dle tohoto nálezu se místní příslušnost soudu pro rozhodování o úkonech přípravného řízení určuje podle stejných pravidel, podle nichž se určuje místní příslušnost soudu pro hlavní líčení, tj. podle pravidel, která obsahuje ustanovení § 18 trestního řádu, jimž však Obvodní soud pro Prahu 1 v nynější věci nevyhovuje. Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení obvodního soudu a městského soudu, neboť se domnívá, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, právo na zákonného soudce a právo nebýt zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem stanoveným zákonem.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 14.02.2017 14:00 do: 14.02.2017 14:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: I. senát
Spisová značka: I. ÚS 2904/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk Ph.D., DSc., Univ. Priv. Prof.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 5. 2016, č j. 18 Co 57/20016-171
Stručná charakteristika:  Právo na spravedlivý proces; náklady řízení
Označení navrhovatelů:  K. Š., E. Š., oba zast. advokátem Mgr. Ladislavem Hrubým
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelé se jakožto žalobci domáhali vůči žalovanému insolvenčnímu správci dlužníka úhrady částky ve výši 170 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která byla způsobena na jejich vozidle pádem stromu stojícím na pozemku dlužníka. Následně stěžovatelé vzali zpět svou žalobu co do částky 10 000 Kč a okresní soud rozhodl tak, že je žalovaný povinen jim uhradit částku ve výši 160 000,- Kč se 7,5 % úrokem z prodlení od 1. 2. 2013 do zaplacení a náklady řízení ve výši 105 653,- Kč. Rozsudek soudu prvního stupně byl následně napaden odvoláním ze strany vedlejšího účastníka. Odvolání bylo podáno původně jako blanketní, přičemž následně bylo po výzvě soudu doplněno o důvody v tom smyslu, že vedlejší účastník napadá pouze výrok I. předmětného rozsudku, a to pouze v části, v níž bylo rozhodnuto o příslušenství. Podle insolvenčního zákona totiž platí, že se v insolvenčním řízení neuspokojují úroky z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku. Dle názoru stěžovatelů odvolání bylo neprojednatelné, neboť jeho vady nebylo možno odstranit, když v něm absentovalo uvedení rozsahu, v jakém je rozhodnutí soudu prvního stupně napadáno. Krajský soud v Plzni odvolání projednal, když uzavřel, že odvolání bylo následně řádně doplněno, odůvodněno a mělo náležitosti stanovené občanským soudním řádem. Krajský soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že návrh na přiznání úroku z prodlení z částky 160 000,-Kč zamítl. Současně odvolací soud změnil výrok týkající nákladů řízení před soudem prvního stupně tak, že namísto částky ve výši 105 653 Kč byl vedlejší účastník povinen uhradit pouze částku ve výši 63 392 Kč, bylo rozhodnuto i o nákladech odvolacího řízení.

Základní námitkou stěžovatelů je skutečnost, že odvolání vedlejšího účastníka proti rozhodnutí soudu prvního stupně bylo neprojednatelné, resp. opožděné. Stěžovatelé tvrdí, že projednáním odvolání vedlejšího účastníka, které neobsahovalo ve lhůtě k podání odvolání jednu ze základních náležitostí stanovených § 205 odst. 1 občanského soudního řádu, došlo k nepřípustnému zásahu do jejich ústavně zaručených práv. Právo na spravedlivý proces bylo dle názoru stěžovatelů porušeno i postupem odvolacího soudu, který provedl změnu výše nákladů řízení před soudem prvního stupně, a to čistě matematicky, aniž by vzal v potaz podstatné okolnosti případu. Stěžovatelé se prostřednictvím ústavní stížností domáhají zrušení nákladových výroků II. a III. rozsudku odvolacího soudu.