Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled jednání Ústavního soudu pro 9. kalendářní týden roku 2019

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.02.2019 09:00 do: 26.02.2019 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: IV. senát
Spisová značka: IV. ÚS 2906/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Jaromír Jirsa
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti výroku II rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. května 2018, č. j. 56 Co 413/2017-640
Stručná charakteristika:  Výživné pro nezletilé; odůvodnění odlišného právního názoru odvolacího soudu
Označení navrhovatelů:  J. K.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatelka se v řízení před obecnými soudy domáhala zvýšení výživného pro své dvě nezletilé děti. Okresní soud v Domažlicích zvýšil měsíční výživné pro starší dceru na 5 500 Kč (z původních 3 000 Kč) a pro mladšího syna na 3 500 Kč (z původních 2 000 Kč), obojí s účinností od 1. 2. 2015 a rozhodl o nedoplatku na výživném za období 1. 2. 2015 do 30. 6. 2017 v souhrnné výši 118 300 Kč. Návrhu stěžovatelky na zvýšení výživného okresní soud vyhověl pouze částečně, neboť bylo prokázáno, že v rozporu s tvrzeními matky otec vynakládal určité výdaje ve prospěch dětí i nad rámec stanovené vyživovací povinnosti. Na druhou stranu však soud dospěl k závěru, že ač otec doložil formální náležitosti ukončení podnikání, okolnosti jeho nového zaměstnání u bývalého zaměstnance, který otcovo podnikání převzal, se běžnému pracovnímu poměru vymykají a výdělky uváděné otcem nemusejí představovat jeho reálný příjem. Nalézací soud zohlednil ještě otcovu zálibu v hazardních hrách (poker, sázky na internetu), na kterou vynakládá značné prostředky. Krajský soud v Plzni změnil k odvolání otce rozsudek okresního soudu ústavní stížností napadeným výrokem II tak, že pro nezletilou se měsíční výživné s účinností od 1. 2. 2015 do 31. 12. 2017 zvyšuje jen na částku 3 500 Kč a s účinností od 1. 1. 2018 na 4 000 Kč. Pro nezletilého krajský soud zvýšil výživné s účinností od 1. 2. 2015 na částku 3 000 Kč měsíčné. Dlužné výživné odvolací soud vypočetl na 55 700 Kč a umožnil otci splátky ve výši 1 500 Kč měsíčně. Podle krajského soudu v řízení nebylo prokázáno, že by otec účelově, bez vážného důvodu, ukončil podnikání.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že se odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí omezil pouze na rekapitulaci doložené výše příjmů otce a matky za období 1. 2. 2015 – 31. 5. 2018 a jen ve vztahu k příjmům za uvedené období rozhodl, že za přiměřené výživné považuje jím stanovené částky. Odvolací soud tak podle názoru stěžovatelky excesivním způsobem nerespektoval smysl úpravy občanského zákoníku, zejména pak jeho ustanovení § 913 a § 915 odst. 1, nezohlednil-li celkovou životní úroveň otce, jeho nákladný a rizikový „koníček“ (hazardní hry) a chování po zahájení řízení (náhlé a bezdůvodné ukončení výdělečného podnikání spojené s podhodnoceným prodejem majetku); tvrzeným příjmům neodpovídají ani výdaje otce zjištěné nalézacím soudem.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 26.02.2019 15:00 do: 26.02.2019 15:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: III. senát
Spisová značka: III. ÚS 1367/16
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 152
Soudce zpravodaj: JUDr. Radovan Suchánek Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. března 2015 č. j. 58 Co 481/2014-95
Stručná charakteristika:  právo na soudní ochranu
Označení navrhovatelů:  V. P.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel je těžce zdravotně postiženou osobou, pobírá invalidní důchod třetího stupně pro dětskou mozkovou obrnu ve spojení s praktickou slepotou, a proto je držitelem průkazu ZTP/P s nárokem na bezplatnou dopravu. V řízení před obecnými soudy byla proti stěžovateli jako povinnému nařízena exekuce na základě vykonatelného soudního rozhodnutí, kterým byla stěžovateli uložena povinnost uhradit dluh za jízdu v pražské veřejné hromadné dopravě bez platného cestovního dokladu. Stěžovatel podal návrh na zastavení exekuce, neboť namítal, že dosud neměl o vedení exekuce žádné informace, protože mu nebylo doručeno rozhodnutí o jejím nařízení a ani rozhodnutí nalézacího soudu. Navíc je exekuce vedena pro dluh, který neexistuje a nikdy nemohl vzniknout, protože je stěžovatel od roku 1994 držitelem průkazu ZTP/P a žádný cestovní doklad při jízdě hromadnou dopravou nepotřebuje. Stěžovatel má pro vzniklou situaci jediné vysvětlení, a to že byl při kontrole černý pasažér ztotožněn jako stěžovatel na základě jeho rodného listu, který v rozhodném období ztratil. Obvodní soud pro Prahu 5 návrhu na zastavení exekuce nevyhověl, neboť dospěl k závěru, že doručování všech písemností proběhlo podle platných právních předpisů a stěžovatel tak měl svoje námitky proti oprávněnosti vymáhané pohledávky uplatnit již v původním nalézacím řízení. V exekučním řízení již nelze zpětně přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu. Stěžovatel proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, nicméně  Městský soud v Praze se ztotožnil s názorem obvodního soudu a napadené usnesení potvrdil.

Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze, neboť se domnívá, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.02.2019 09:00 do: 28.02.2019 09:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 2156/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, č. j. 20 Cdo 954/2018-119.
Stručná charakteristika: právo na zákonného soudce
Označení navrhovatelů:  I. B.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

Stěžovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu, neboť se domnívá, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva, zejména právo na spravedlivý proces a právo na zákonného soudce. Porušení práva na zákonného soudce spatřuje stěžovatel ve skutečnosti, že se Nejvyšší soud napadeným usnesením odchýlil od právního názoru vysloveného v kasačním usnesení ze dne 28. 3. 2018, č. j. 20 Cdo 449/2018-97, aniž by věc předložil velkému senátu kolegia. V řízení vedeném pod sp. zn. 20 Cdo 449/2018 přitom posuzoval Nejvyšší soud věc prakticky totožnou s věcí nyní projednávanou (a šlo dokonce o věc stěžovatele), přičemž však dospěl k diametrálně odlišným závěrům.

Právní otázkou, která byla Nejvyšším soudem řešena rozdílně, bylo to, zda obecné soudy při rozhodování o zastavení exekuce mohou vycházet pouze ze zprávy exekutora o zjišťování majetku povinného, či zda musejí provést další, na zprávě exekutora nezávislé dokazování. Zatímco v nyní napadeném usnesení Nejvyšší soud aproboval postup obecných soudů, které vycházely v podstatě pouze ze zprávy exekutora, ve věci shora citované takový postup označil Nejvyšší soud za nezákonný a předešlá rozhodnutí obecných soudů z tohoto důvodu zrušil. K porušení stěžovatelova práva na spravedlivý proces pak mělo dojít v důsledku toho, že obecné soudy zamítly jeho návrh na zastavení exekuce, aniž by předtím řádně zjistily skutkový stav; za této situace pak nelze rozhodnutí Nejvyššího soudu považovat za řádně odůvodněné.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
od: 28.02.2019 13:00 do: 28.02.2019 13:30

Typ jednání: veřejné vyhlášení nálezu
Označení senátu nebo pléna: II. senát
Spisová značka: II. ÚS 819/18
Jednací místnost:  I. poschodí, senátní místnost č. 151
Soudce zpravodaj: JUDr. Kateřina Šimáčková Ph.D.
Návrh na přezkoumávané akty:  Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. prosince 2017 č. j. 3 Afs 5/2017-56 a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 2. listopadu 2016 č. j. 52 Af 24/2016-111
Stručná charakteristika:  Ochrana vlastnického práva a zadržení nadměrného odpočtu DPH
Označení navrhovatelů:  Kovové profily, spol. s r.o., se sídlem Podnikatelská 545, Praha 9 - Běchovice, zastoupené advokátkou JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D.
Typ řízení:  Řízení o ústavní stížnosti

V lednu až dubnu roku 2015 zahájil Finanční úřad pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro Prahu 9, jako místně příslušný správce daně několik daňových kontrol a postupů k odstranění pochybností vůči stěžovatelce, a to za pět po sobě jdoucích zdaňovacích období od října 2014 do února 2015. Důvodem těchto kontrolních procesů bylo podezření orgánů finanční správy stran údajného podílu stěžovatelky na tzv. „daňovém karuselu“. Následně v říjnu 2018 Finanční úřad pro Pardubický kraj, územní pracoviště v Pardubicích (dále jen „správce daně“), informoval stěžovatelku, že byl místně příslušným správcem daně dožádán k dokončení daňové kontroly, neboť ji může provádět rychleji, efektivněji a bez vynaložení neúčelných nákladů. Stěžovatelka v průběhu řízení požadovala zúžení kontroly jen na sporná plnění. V dubnu 2016 se stěžovatelka obrátila na Krajský soud v Hradci Králové – pobočku v Pardubicích s žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správce daně. Nezákonný zásah měl podle stěžovatelky spočívat ve způsobu provádění daňové kontroly, jelikož správce daně nepostupoval bez zbytečných průtahů a realizoval neúčelné úkony. Krajský soud její žalobu zamítl. V odůvodnění mimo jiné poukázal na to, že pokud má správce daně důkazy o tom, že na začátku obchodního řetězce nebyla odvedena daň z přidané hodnoty, pak je plně odůvodněna jeho rozsáhlá a časově náročná činnost v rámci provádění daňové kontroly u stěžovatelky jako subjektu, který se na obchodním řetězci podílí, přičemž není rozhodné, zda o uvedené skutečnosti věděla, či nikoliv. Následnou kasační stížnost stěžovatelky Nejvyšší správní soud rovněž zamítl.

Stěžovatelka je přesvědčena, že postup orgánů veřejné moci se vůči ní stal nepřiměřeně dlouhým a porušujícím její autonomii, a to z důvodu průtahů v dílčích krocích kontrolních procesů i v jejich celku. Stěžovatelka spatřuje v postupu orgánů veřejné moci i porušení svého práva na ochranu vlastnictví zakotveného v čl. 11 Listiny základních práv a svobod a v čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Součástí ústavně a mezinárodně chráněných práv vlastníka je právo věc užívat, resp. právo pokojně užívat svůj majetek. Provádí-li správce daně daňovou kontrolu, zákonitě tím zasahuje do práv vlastníka. Nepřiměřeně dlouhá daňová kontrola je způsobilá uvalit na daňový subjekt nepřiměřené břemeno a přivodit mu tak újmu v podobě finančních potíží. Stěžovatelka upozorňuje na to, že daňová kontrola byla ukončena více než tři roky po zahájení kontrolních procesů, a že nejméně po dobu 18 měsíců (v období do května 2015 do prosince 2016) nedošlo vůči ní ze strany orgánů veřejné moci k žádné aktivitě. Podle stěžovatelky jde o nedůvodné průtahy, které nejenže představují ohrožení jejího práva na nadměrný odpočet, ale jsou rovněž destruktivní vůči samotné majetkové podstatě stěžovatelky jako společnosti založené dle práva za účelem dosahování zisku.