III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
5. 1. 2011 8:30 - 5. 1. 2011 9:00
Sp. zn.: III. ÚS 1275/10
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: Ing. V. K. a spol.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne
11. března 2010 č. j. 30 Cdo 3996/2008-209 a rozsudku Vrchního soudu v
Olomouci ze dne 21. května 2008 č. j. 1 Co 289/2007-75.
(promlčení práva na náhradu nemajetkové újmy v penězích u neoprávněného zásahu do práva na ochranu osobnosti)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Stěžovatelé jsou pozůstalými po oběti dopravní nehody. Jelikož byla dopravní nehoda předmětem šetření v trestní věci, vyčkali s uplatněním náhrady nemajetkové újmy v penězích do ukončení řízení a označení viníka nehody. Krajský soud v Ostravě přiznal stěžovatelům náhradu nemajetkové újmy v penězích, proti čemuž se vedlejší účastník řízení o ústavní stížnosti odvolal. Vrchní soud jeho odvolání vyhověl s tím, že se jedná o nárok promlčený (v mezidobí došlo ke změně judikatury v otázce náhrady nemajetkové újmy v penězích). Nejvyšší soud pak rozhodnutí Vrchního soudu potvrdil.
Stěžovatelé se domnívají, že postupem Vrchního soudu v Olomouci a Nejvyššího soudu ČR byla zkrácena jejich základní práva a svobody zakotvené v čl. 90 věty první Ústavy ČR a zejména v čl. 36 Listiny, především co se týče zákazu retroaktivity.
Plénum - veřejné ústní jednání
5. 1. 2011 10:00 - 5. 1. 2011 15:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 57/10
Soudce zpravodaj: Stanislav Balík
Navrhovatelé: Mgr. M.B., Mgr. D.K., Ing. P. M., P.K., Ing. J.D., P.H,
A.H., S. H.a P. L., všichni zastoupeni Mgr. Vladimírem Štolem,
advokátem, se sídlem v Táboře
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v
Ústí nad Labem č. j. 15 A 92/2010-51 ze dne 8. listopadu 2010
(Volební právo)
sněmovna
Stěžovatelé se domáhají zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva města Krupka, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010. Tímto rozhodnutím mělo být zasaženo do jejich základních práv, garantovaných především čl. 21 a 22 Listiny.
Stěžovatelé poukazují na to, že se zúčastnili voleb jako kandidáti volebních stran v přesvědčení, že poskytování úplaty za hlasování není právním řádem České republiky umožněno. Byť Krajský soud prokázal, že došlo k organizovanému svážení voličů do volebních místností za účelem volby konkrétní volební strany a že voličům byla poskytována za jejich hlasování úplata, neshledal toto být důvodem pro vyslovení neplatnosti voleb. Krajský soud dále uvedl, že pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem, spočívajícím v předávání finanční odměny za příslib hlasování určitým způsobem, není jednáním, které by představovalo porušení volebního zákona. Stěžovatelé se s těmito závěry neztotožňují a domnívají se, že napadeným rozhodnutím byla porušena jejich základní práva.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
6. 1. 2011 9:00 - 6. 1. 2011 9:30
Sp. zn.: III. ÚS 1320/10
Soudce zpravodaj: Jiří Mucha
Navrhovatelé: D.S.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti výroku II a III rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2010 č. j. 20 Co 520/2009-101
(náhrada škody)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Všeobecná zdravotní pojišťovna (dále jen „VZP“) zahájila se stěžovatelkou správní řízení a platebním výměrem jí uložila povinnost uhradit dlužné pojistné. Stěžovatelka podala proti platebním výměrům odvolání. Rozhodčí orgán VZP stěžovatelce oznámil, že prodlužuje lhůtu k vydání rozhodnutí o odvolání, aby po třech letech odvolání stěžovatelky zamítnul. Stěžovatelka částku zaplatila a podala proti rozhodnutí správní žalobu. Rozhodčí orgán VZP následně zrušil své rozhodnutí i platební výměry a stěžovatelka vzala zpět správní žalobu.
Stěžovatelka uplatnila u vedlejšího účastníka nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích za vzniklou nemajetkovou újmu, což tento odmítl. Obvodní soud pro Prahu 2 však stěžovatelce vyhověl a přiznal jí náhradu újmy, včetně nákladů řízení. Městský soud v Praze, po odvolání vedlejšího účastníka, snížil náhradu újmy na polovinu a úhradu právního zastoupení před soudy obou stupňů snížil oproti částce přiznané soudem prvního stupně. Stěžovatelka se domnívá, že napadenými výroky Městského soudu bylo porušeno především její právo na spravedlivý proces a legitimní očekávání.