I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
9. 3. 2010 8:30 - 9. 3. 2010 9:00
Sp. zn.: I. ÚS 2971/09
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: Stěžovatel Roman Mašek zast. Mgr. Tomášem Ferencem, advokátem se sídlem Nádražní 58/110, Praha 5
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2009 sp. zn. 7 Tdo 362/2009, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 6. 2008 sp. zn. 10 To 34/2008, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky Liberec, ze dne 11. 2. 2008 č. j. 52 T 22/2005-2493
(právo obviněného být slyšen)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti tvrdí, že Nejvyšší soud ČR, Vrchní soud v Praze a Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, porušily ústavně zaručená práva stěžovatele, a to konkrétně čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, čl. 38 odst. 2 Listiny, který zaručuje každému právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti, a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům, čl. 40 odst. 2 Listiny, podle něhož každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vína vyslovena a čl. 8 odst. 2 Listiny, podle kterého nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
9. 3. 2010 9:00 - 9. 3. 2010 9:30
Sp. zn.: I. ÚS 1737/08
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: Stěžovatel Ing. Petr Horák zast.JUDr. Františkem Novotným, advokátem se sídlem Husova 7, 110 00 Praha 1
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. 28 Cdo 295/2008, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2007 sp. zn. 11 Co 76/2007
(ochrana legitimního očekávání)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Stěžovatel se domnívá, že rozsudkem Nejvyššího soudu a rozsudkem Městského soudu v Praze bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a legitimní očekávání stěžovatele garantované čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že napadenými rozhodnutími došlo rovněž k porušení čl. 90 Ústavy ČR, podle něhož jsou soudy povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům, a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR, podle něhož je soudce vázán při rozhodování zákonem. Stěžovatel tvrdí, že napadená rozhodnutí jsou v rozporu s jeho ústavně garantovaným právem na spravedlivý proces a v ústavní stížnosti poukázal na to, že obecné soudy nevyslovily žádnou pochybnost o tom, že se vedlejší účastnice na úkor stěžovatele bezdůvodně obohatila, pouze tvrdily, že takové bezdůvodné obohacení stěžovatel neoznačil či neprokázal jako obohacení úmyslné. Stěžovatel se naopak domnívá, že zmíněné důkazy předložil, přesto došlo k zamítnutí vzájemného návrhu na zaplacení částky 750 000 Kč s příslušenstvím. Uvedená částka mu měla být vyplacena v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví k nemovitosti v Praze.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
9. 3. 2010 9:30 - 9. 3. 2010 10:00
Sp. zn.: I. ÚS 1849/08
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: Zbyněk Horváth zast.JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem se sídlem Převrátilská 330, 390 01 Tábor
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 č. j. 1 As 32/2008-116
("součinnost správních orgánů s účastníky řízení")
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Rozsudkem Nejvyššího správního soudu byla zamítnuta stěžovatelova kasační stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze. Ten zamítnul stěžovatelovu správní žalobu proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1, kterým byla stěžovateli uložena pořádková pokuta 500,- Kč za to, že neuposlechl výzvy tohoto správního orgánu a nedostavil se k podání vysvětlení ve věci jednání, v němž správní orgán spatřoval přestupek na úseku dopravy a silničního hospodářství. Stěžovatel je přesvědčen, že napadený rozsudek nerespektuje zásadu legality výkonu veřejné moci zakotvenou v ustanovení či. 2 odst. 3 Ústavy a či. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a bylo jím zasaženo jednak do stěžovatelova práva na ochranu majetku ve smyslu ustanovení či. 11 odst. 1 Listiny.

I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
9. 3. 2010 13:30 - 9. 3. 2010 14:00
Sp. zn.: I. ÚS 1305/09
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: Tomáš Tříska zast. Mgr. Markétou Protivovou, advokátkou, se sídlem Saskova 1625, 272 01 Kladno
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 53/2009 ze dne 18. 2. 2009 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 To 66/2001 ze dne 9. 5. 2002
(výše trestu ve vztahu k délce trestního řízení )
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti argumentuje stran porušení jeho základních práv, ke kterému mělo dojít ve třech rovinách. Stěžovatel se domnívá, že byl odsouzen a uvězněn pro jednání, které ve své době a za tehdy účinného zákona nebylo trestným činem. Dále uvádí, že jeho vina byla zjištěna v rámci hlavního líčení, které nebylo započato zákonným způsobem, a že stěžovatelovo právo na osobní svobodu bylo omezeno nepodmíněným trestem odnětí svobody, který v době jeho uložení podle stěžovatele postrádal jakoukoli preventivní či korektivní funkci. Ve své ústavní stížností rovněž uvádí, že byla porušena ochrana práva na přiměřenou délku řízení, které garantuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
10. 3. 2010 8:30 - 10. 3. 2010 9:00
Sp. zn.: II. ÚS 1612/09
Soudce zpravodaj: Pavel Rychetský
Navrhovatelé: Ing. Jiří Holý
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 41 C 315/2008-22 ze dne 15. 4. 2009
(Svoboda a rovnost v důstojnosti a v právech Právo vlastnit majetek, nabývání majetku )
I. poschodí, senátní místnost č. 151

Stěžovatel byl obviněn a obžalován ze spáchání trestného činu, obžaloby však byl v plném rozsahu zproštěn, a proto požádal o náhradu nákladů vynaložených na obhajobu ve výši a dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s vyhotovením znaleckého posudku. Ministerstvo spravedlnosti uhradilo náhradu nákladů vynaložených na obhajobu, avšak žádosti o náhradu nákladů v souvislosti s vyhotovením znaleckého posudku nevyhovělo, neboť mělo zato, že nešlo o náklady účelně vynaložené. Stěžovatel proto svůj požadavek uplatnil u soudu spolu s požadavkem na přiznání příslušenství (úroků z prodlení) již ode dne následujícího po výzvě k úhradě náhrady škody. Obvodní soud pro Prahu 2 uznal nárok stěžovatele, avšak bez nároku na úhradu úroků z prodlení. Stěžovatel tvrdí, že tímto postupem mělo být zasaženo do jeho základních práv a svobod podle čl. 1, čl. 3 odst. 1, a čl. 11 odst. 4 Listiny a současně navrhuje, aby Ústavní soud zrušil i ustanovení § 15 zákona č. 82/1998 Sb., které zní: „Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.“.

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
10. 3. 2010 9:00 - 10. 3. 2010 9:30
Sp. zn.: III. ÚS 1206/09
Soudce zpravodaj: Pavel Rychetský
Navrhovatelé: Milan Škarda
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 63/2009-173 ze dne 2. března 2009, kterým byl částečně potvrzen a částečně změněn rozsudek Okresního soudu v Domažlicích č. j. 13 Nc 287/2008-128 ze dne 8. 12. 2008
(Ochrana rodičovství a rodiny Ochrana dětí a mladistvých Právo na soudní a jinou právní ochranu)

Předmětem ústavní stížnosti je rozhodování soudů o svěření nezletilé T.Š. do péče rodičů pro dobu po rozvodu. Soud prvního stupně rozhodl, že se nezletilá pro dobu po rozvodu svěřuje do výchovy matce, otci určil povinnost přispívat na výživu nezletilé a upravil rozsah styku s nezletilou. Odvolací soud rozsudek ve výrocích, jimiž se dítě svěřuje do výchovy matce a upravuje rozsah styku otce s dítětem, potvrdil, a výrok stran výše výživného změnil. Stěžovatel, který je otcem nezletilé T.Š., napadá u Ústavního soudu shora uvedená rozhodnutí s tím, že i přes dobré výchovné předpoklady obou rodičů a akceptovatelné podmínky pro střídavou výchovu soud svěřil nezletilou do výchovy matce, přičemž své rozhodnutí řádně neodůvodnil a  stěžovatelovy důkazní návrhy nebyly soudem přijaty. Stěžovatel uvádí, že tím mělo být zasaženo do jeho základních práv a svobod podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 90 Ústavy, jakož i čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatelka se svojí ústavní stížnost obrací proti shora uvedenému usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto, že věc vedená Obvodním soudem pro Prahu 5 se přikazuje Okresnímu soudu v Litoměřicích. Stěžovatelka má za to, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu přezkoumatelnosti rozhodnutí založeném na principu volného hodnocení důkazů a uvádí, že v napadeném rozhodnutí absentuje odůvodnění a není tedy patrno, kterými důkazy se soud zabýval. Stěžovatelka dále uvádí, že Vrchní soud v Praze svým rozhodnutím porušil její právo na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny.

IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
11. 3. 2010 8:45 - 11. 3. 2010 9:45
Sp. zn.: IV. ÚS 3243/09
Soudce zpravodaj: Pavel Holländer
Navrhovatelé: Antonín Hrdlička
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení rozsudků Městského soudu v Praze ze dne 21. října 2009 č. j. 18 Co 402/2009-104 a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. července 2009 č. j. 8 C 211/2009-82
(Náklady řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

Stěžovatel byl v padesátých letech dvakrát odsouzen k trestu odnětí svobody, a to pro svojí náboženskou činnost. Po roce 1989 byl soudně rehabilitován. V roce 2002 požádal stěžovatel ČSSZ o jednorázovou částku podle zákona č. 261/2001 Sb., avšak bylo mu vyhověno pouze částečně, a proto se bránil soudní cestou. Nebylo mu vyhověno. Když ale v roce 2008 požádal ČSSZ o autoremeduru, tato žádosti stěžovatele vyhověla a přiznala mu doplatek; následně tedy stěžovatel navrhl Městskému soudu v Praze zastavení řízení a požádal o náhradu nákladů řízení. Řízení sice bylo soudem zastaveno, avšak s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Stěžovatel se dle svých slov obrátil na Ministerstvo práce a sociálních věcí s žádostí o náhradu nákladů soudního řízení a následně i na soud, který jeho žalobu zamítnul pro neprokázání nákladů zastoupení. Proti tomu se stěžovatel odvolal s tím, že na výzvu soudu doložil potvrzení o úhradě. Městský soud v Praze ve svém rozsudku uznal, že stěžovatel úhradu nákladů prokázal, ale přesto napadený rozsudek potvrdil. Stěžovatel má proto povinnost uhradit náklady právního zastoupení státu. Právě ve vzniku a potvrzení této povinnosti shledává stěžovatel porušení svého práva na spravedlivý proces podle článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a porušení svého práva na soudní ochranu (dle čl. 36 odst. 1 Listiny).