Aktuálně
Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.
Výpis aktualit
Přehled ústních jednání pro 14. týden roku 2011
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
5. 4. 2011 9:00 - 5. 4. 2011 9:10
Sp. zn.: II. ÚS 538/10
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: JUDr. J.P., advokát, zastoupený Mgr. Renatou Wachtlovou, advokátkou, se sídlem v Hořovicích
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2010, č. j. 22 Co 9/2010-140
(náhrada nákladů řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatel
byl v řízení před nalézacím soudem ustanoven právním zástupcem k
ochraně zájmů jedné ze stran. Stěžovatel po pravomocném skončení sporu
vyúčtoval náklady právního zastoupení této strany vůči státu. Vycházel
přitom z hodnoty sporu, neboť předmětem žaloby byla nemovitost. Okresní
soud v Berouně stanovil odměnu advokáta podle § 9 odst. 3 advokátní
tarifu s tím, že se nejedná o věc ocenitelnou penězi a proto je na místě
použití výše citovaného ustanovení. Odvolací soud pak pouze upravil
výši nákladů a konstatoval, že vzhledem k tomu, že hodnota nemovitostí
nebyla v tomto řízení zjišťována, nelze při určení sazby mimosmluvní
odměny vycházet z § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Tím, jak tvrdí
stěžovatel, bylo zasaženo do jeho ústavně zaručeného práva na
spravedlivý proces a do práva na ochranu vlastnictví .
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
5. 4. 2011 9:15 - 5. 4. 2011 9:25
Sp. zn.: II. ÚS 2877/10
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: K.D., zastoupený JUDr. Stanislavem Hospůdkou, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané
akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.
června 2010, č. j. 33 Cdo 2954/2008-127, a rozsudku Krajského soudu v
Ústí nad Labem ze dne 13. prosince 2007, č. j. 11 Co 662/2006-105, ve
znění opravného usnesení ze dne 22. ledna 2008, č. j. 11 Co
662/2006-108.
(ochrana spotřebitele)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatel
uzavřel v roce 1993 kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo zboží zn.
ZEPTER za cenu 2.335 DEM. Kupní cena byla splatná v šesti měsíčních
splátkách v českých korunách podle kurzovního lístku České národní
banky. Podle soudu prvního stupně uvedená kupní smlouva odporuje dobrým
mravům a je absolutně neplatná. Odvolací soud však dospěl k závěru že
předmětná kupní smlouva je určitá, srozumitelná a dobrým mravům
neodporuje. Následné dovolání bylo rozsudkem Nejvyššího soudu zamítnuto
jako nedůvodné. Stěžovatel tvrdí, že obecné soudy v řízení porušily jeho
ústavně zaručené právo na soudní ochranu.
I. senát - veřejné ústní jednání
5. 4. 2011 14:00 - 5. 4. 2011 16:00
Sp. zn.: I. ÚS 1983/09
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Obchodní společnost Tipgames, a. s., se sídlem Václavské náměstí 56/802, 110 00 Praha 1
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané
akty: Ústavní stížnost proti rozhodnutím Finančního úřadu pro Prahu 1
ze dne 5. 9. 2006, č.j. 262718/06/001514/3316, ze dne 5. 9. 2006, č.j.
265071/06/001514/6063, ze dne 25. 1. 2007, č. j. 20664/07/001514/6063,
ze dne 25. 1. 2007, č. j. 20733/07/001514/6063, ze dne 26. 2. 2007, č.
j. 60847/07/001514/6063, ze dne 13. 8. 2007, č. j.
256120/07/001514/6063, ze dne 20. 9. 2007, č. j. 286577/07/001514/6063,
ze dne 6. 11. 2007, č. j. 330242/07/001514/6063, ze dne 6. 11. 2007, č.
j. 330259/07/001514/6063, proti rozhodnutím Finančního ředitelství pro
hl. m. Prahu ze dne 15. 6. 2007, č. j. 9745/07-1300-102687, ze dne 13.
6. 2007, č. j. 9749/07-1300-102687, ze dne 19. 6. 2007, č. j.
10095/07-1300-102687, ze dne 7. 3. 2007, č. j. 3563/07-1300-102687, ze
dne 7. 3. 2007, č. j. 3559/07-1300-102687, ze dne 15. 2. 2008, č. j.
2078/08-1300-102687, ze dne 15. 2. 2008, č. j. 2077/08-1300-102687, ze
dne 15. 2. 2008, č. j. 2075/08-1300-102687, ze dne 15. 2. 2008, č. j.
2074/08-1300-102687, proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 26.
1. 2008, č. j. 5 Ca 225/2007-60, ze dne 23. 10. 2008, č. j. 11 Ca
160/2008-140, ze dne 19. 11. 2008, č. j. 9 Ca 158/2007-56, a proti
rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2009, č. j. 1 Afs
26/2009-109,
(daně)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatelka
napadla shora uvedená rozhodnutí a předeslala, že z důvodu nesprávné
aplikace právních předpisů (především) soudy, které nesprávně a
protiústavně vykládaly a aplikovaly právo, byla porušena stěžovatelčina
ústavně zaručená práva. Soudy dle stěžovatelky postupovaly s vědomým
rozporem vůči judikatuře Ústavního soudu. Předmětem řízení před
správními orgány a obecnými soudy bylo uplatnění nároku na odpočet daně z
přidané hodnoty, a to v důsledku různého výkladu důsledků novely zákona
o dani z přidané hodnoty.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
6. 4. 2011 13:30 - 6. 4. 2011 14:00
Sp. zn.: I. ÚS 2445/09
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: JUDr. J.B.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané
akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1.
2009, sp. zn. 5 Tdo 1439/2008, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci
ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 1 To 48/2007 a proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 52 T 2/2005
(trestní věc)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Obviněný
stěžovatel a JUDr. M.K. byli rozsudkem Krajského soudu v Brně uznáni
vinnými trestným činem zneužívání informací v obchodním styku ve
spolupachatelství a oba byli shodně odsouzeni k trestu odnětí svobody v
trvání pěti roků se zařazením do věznice s ostrahou. Oběma obviněným
soud uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkcí
statutárních orgánů v obchodních společnostech a družstvech s předmětem
činnosti nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej na dobu
pěti let a každému z obviněných byl podle uložen peněžitý trest ve
výměře dva miliony korun se stanoveným náhradním trestem odnětí svobody v
trvání jednoho roku. Bylo rozhodnuto i o tom, že oba musí zaplatit
společně a nerozdílně náhradu škody ve výši 41.565.822,01 Kč. Stěžovatel
i jeho spolupachatel uplatnili veškeré opravné prostředky, a to dokonce
několikrát. Neměl však úspěch ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu.
Stěžovatel
ve své ústavní stížnosti zejména tvrdí, že celé trestní řízení bylo
provázeno neustále se měnícím stanoviskem jednotlivých složek trestního
řízení o tom, zda konání obviněných je naplněním skutkové podstaty
trestného činu dle ustanovení § 128 odst. 2, odst. 4 trest. zákona či
nikoliv; dále šlo o otázky, jaká škoda komu, zda vůbec vznikla, zda ze
své činnosti měli obžalovaní nějaký prospěch či nezískali prospěch
jinému, zda jejich konání bylo konáním v souladu s platnými zákony či
nikoliv. Nakonec byl - podle stěžovatele - formalisticky převzat
vyslovený právní názor Nejvyššího soudu, místo toho, aby byla věc
posuzována materiálně dynamicky a aby Vrchní soud v Olomouci prověřil a
znovu posoudil skutky, které měl Nejvyšší soud za neprokázané. V tom
stěžovatel spatřuje – mimo jiné – i porušení svého práva na spravedlivý
proces.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
6. 4. 2011 14:00 - 6. 4. 2011 14:30
Sp. zn.: I. ÚS 2227/10
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: JUDr. M.K.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané
akty: Ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4.
2010, sp. zn. 5 Tdo 317/2010, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.
1. 2009, sp. zn. 5 Tdo 1439/2008, a proti rozsudku Vrchního soudu v
Olomouci ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 1 To 48/2007
(trestní věc)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Obviněný
stěžovatel a JUDr. J.B. byli rozsudkem Krajského soudu v Brně uznáni
vinnými trestným činem zneužívání informací v obchodním styku ve
spolupachatelství a oba byli shodně odsouzeni k trestu odnětí svobody v
trvání pěti roků se zařazením do věznice s ostrahou. Oběma obviněným
soud uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkcí
statutárních orgánů v obchodních společnostech a družstvech s předmětem
činnosti nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej na dobu
pěti let a každému z obviněných byl podle uložen peněžitý trest ve
výměře dva miliony korun se stanoveným náhradním trestem odnětí svobody v
trvání jednoho roku. Bylo rozhodnuto i o tom, že oba musí zaplatit
společně a nerozdílně náhradu škody ve výši 41.565.822,01 Kč. Stěžovatel
i jeho spolupachatel uplatnili veškeré opravné prostředky, a to dokonce
několikrát. Neměl však úspěch ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu.
Stěžovatel
ve své ústavní stížnosti zdůrazňuje, že od údajného spáchání trestného
činu do vydání pravomocného rozsudku uplynulo více než 14 let (přitom
bylo mj. třikrát trestní stíhání proti obviněným zastaveno). Stěžovatel
zdůraznil, že uvedená délka trestního řízení nebyla způsobena jakoukoli
obstrukcí z jeho strany, neboť v celém průběhu řízení s orgány činnými v
trestním řízení spolupracoval. Dále stěžovatel argumentoval porušením
dalších součástí práva na spravedlivý proces a libovolné selekci důkazů
obecnými soudy.