Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled ústních jednání pro 21. týden roku 2011

V tomto týdnu se konají 3 jednání.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
24. 5. 2011 14:00 - 24. 5. 2011 14:30
Sp. zn.: III. ÚS 3616/10
Soudce zpravodaj: Vladimír Kůrka
Navrhovatelé: Anna Jedličková
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudkům Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 2010 č. j. 10 Co 192/2010-199 a Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 10. 2009 č. j. 16 C 151/2009-148
(okamžité zrušení pracovního poměru - spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
 
Stěžovatelka podala žalobu na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru jejím zaměstnavatelem je neplatné. Okresní soud jí nevyhověl. Důvod skončení pracovního poměru byl podle soudu dán, neboť stěžovatelka nenastoupila k výkonu práce v provozovně zaměstnavatele v Plzni poté, co byla zrušena provozovna v Prostějově, kde pracovala dosud. Oprávnění určit jí jiné místo pracoviště bylo podle soudu prvního stupně založeno tím, že jako místo výkonu práce byly sjednány „provozovny společnosti na území ČR“. Krajský soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. V napadených rozhodnutích však stěžovatelka shledává porušení řady svých základních práv.

 
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
24. 5. 2011 15:30 - 24. 5. 2011 16:00
Sp. zn.: I. ÚS 3571/10
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Hana Slejska
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 1. 2010, č. j. 13 C 145/2009-53, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 5. 2010, č. j. 13 C 145/2009-96, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2010, č. j. 18 Co 251/2010-125, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti těchto rozhodnutí a s návrhem na nařízení předběžného opatření proti insolvenčnímu správci úpadce – Pražské stavební bytové družstvo
(vyklizení garážového stání)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
 
Obecné soudy rozhodovaly o žalobě na vyklizení nebytové jednotky – garážového stání, podané s odůvodněním, že vlastníkem této jednotky, kterou užívá stěžovatelka bez právního důvodu, je Pražské stavební bytové družstvo (nyní v úpadku). Stěžovatelka s žalobou nesouhlasila s poukazem na to, že za předmětný nebytový prostor řádně zaplatila a žalobce se zavázal převést vlastnické právo k této garáži na stěžovatelku; svoji povinnost však nesplnil. Obvodní soud ani Městský soud však argumentaci stěžovatelky neakceptoval s tím, že insolvenční správce mohl požadovat vrácení předmětu výpůjčky a když svého práva využil, pozbyla stěžovatelka právní titul věc užívat. Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že rozsudky obou soudů porušují její základní práva zaručená ústavním pořádkem, konkrétně právo na ochranu jejího legitimního očekávání nabytí majetku a dále právo na soudní ochranu.
 
 
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
24. 5. 2011 16:00 - 24. 5. 2011 16:30
Sp. zn.: I. ÚS 3486/10
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Jaroslav Vosáhlo
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 3. 2010, č.j. 17 Co 21/2010-86, a proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 3. 11. 2009, č.j. 10 C 103/2009-44
(neplatnost rozhodnutí členské schůze Mysliveckého sdružení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
 
Stěžovatel se u obecných soudů domáhal zrušení rozhodnutí členské schůze Mysliveckého sdružení Jestřebnice, kterým mu bylo uloženo opatření – dočasné omezení lovu. Stěžovatel uvádí, že členská schůze - namísto toho, aby jen vzala na vědomí trest - projednávala celou věc a nakonec hlasovala plným počtem členů o udělení trestu. Z toho je podle stěžovatele zřejmé, že o udělení trestu bylo rozhodnuto nejen výborem, ale bezprostředně na to i členskou schůzí jako orgánem v daném případě nepříslušným, který má plnit funkci orgánu odvolacího. Jelikož mu nalézací, odvolací ani Nejvyšší soud v uplatnění jeho tvrzených práv nepřisvědčily, obrátil se stěžovatel na Ústavní soud s tím, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces.