Aktuálně

Na této stránce naleznete chronologicky seřazené zprávy a oznámení Ústavního soudu, jimiž informuje širokou veřejnost i média o aktuálních rozhodnutích, připravovaných jednáních nebo jiných událostech, které souvisejí s jeho činností.

Výpis aktualit

Přehled ústních jednání pro 24. týden roku 2011

V tomto týdnu se konají 4 jednání.

Plénum - veřejné ústní jednání
14. 6. 2011 10:00
- 14. 6. 2011 15:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 29/10
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: Ministerstvo vnitra
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Přezkoumávané akty: Návrh na zrušení ustanovení čl. I a ustanovení čl. II odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Chrastava č. 5/2009, o stanovení míst, na kterých mohou být provozovány interaktivní videoloterijní terminály
sněmovna

 

Navrhovatel – Ministerstvo vnitra – podal návrh na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Chrastava. V uvedené vyhlášce stanovuje město místa, kde mohou být provozovány interaktivní videoloterijní terminály.

 

Zastupitelstvo obce je přesvědčeno, že interaktivní videoloterijní terminál splňuje definici výherního hracího přístroje dle loterijního zákona, ministerstvo naopak zastává názor, že interaktivní videoloterijní terminál nelze podřadit pod pojem výherní hrací přístroj, neboť rozhodujícími faktory pro odlišení obou pojmů jsou rozdílné technické požadavky kladené na tato zařízení. Důsledkem této úvahy je rozdílný povolovací režim – zatímco klasické výherní hrací přístroje jsou povolovány obecními úřady jen v místech vymezených obcí v obecně závazné vyhlášce, interaktivní videoloterijní terminály, byť se navenek pro hráče jeví stejně, jsou povolovány Ministerstvem financí a obec jejich umístění na svém území ovlivnit nemůže.

 

Jinými slovy, spor je veden o výklad, zda je interaktivní videoloterijní terminál výherním hracím přístrojem – pak by spadalo rozhodování o jeho umístění do kompetencí obcí – či zda interaktivní videoloterijní terminály představují inominátní loterii či jinou podobnou hru, která není explicitně vyjmenována ve výčtu uvedeném v § 2 ani v § 17 odst. 1 loterijního zákona, a kterou může ad hoc v souladu s § 50 odst. 3 loterijního zákona povolovat pouze Ministerstvo financí.

 

Ústavní soud se bude zabývat především souladem napadené vyhlášky s ústavním pořádkem a zákony, tedy tím, zda obec nevydala dotčenou vyhlášku v rozporu se svými pravomocemi. V rámci tohoto přezkumu zřejmě odpoví též na otázku, jež je mezi navrhovatelem, Ministerstvem vnitra, a městem Chrastava sporná.

 

 

III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
15. 6. 2011 8:00
- 15. 6. 2011 8:30
Sp. zn.: III. ÚS 205/11
Soudce zpravodaj: Pavel Rychetský
Navrhovatelé: společnost P.S.Trace, s.r.o., IČ: 60748974, se sídlem Brno, Vlhká 21, zastoupená JUDr. Jiřím Olivou, advokátem se sídlem v Brně, Jakubská 1
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. října 2010 č. j. 5 Cmo 364/2010-156
(Rovnost účastníků řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Stěžovatelka se domáhá zrušení uvedeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci z důvodu porušení svých základních práv na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

 

Napadeným usnesením změnil vrchní soud usnesení Krajského soudu v Brně tak, že zakázal stěžovatelce zcizit pozemek a nemovitosti prodat, směnit či darovat třetí osobě. Vrchní soud tímto způsobem rozhodl k odvolání vedlejší účastnice, jejíž návrh na vydání předběžného opatření byl uvedeným usnesením krajského soudu zamítnut. Stěžovatelka spatřuje porušení svých základních práv v tom, že vrchní soud rozhodl o vydání předběžného opatření, kterým omezil její vlastnické právo, aniž by se proti tomuto rozhodnutí mohla odvolat nebo brojit proti němu opravnými prostředky. Své návrhy a tvrzení neměla možnost stěžovatelka uplatnit ani v soudním řízení, neboť její podání jí nebyla nikdy doručena a ani o nich neměla povědomost.

 

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
15. 6. 2011 9:00
- 15. 6. 2011 9:10
Sp. zn.: II. ÚS 3647/10
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: M. D., zastoupená Mgr. Jakubem Trčkou, advokátem, se sídlem v Praze
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 6 To 333/2010 ze dne 15. července 2010
(odůvodnění vazebního důvodu podle § 67 písm. c) trestního řádu)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení označeného usnesení, jímž bylo zrušeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 a nově bylo rozhodnuto, že se nepřijímá písemný slib stěžovatelky, nepřijímá se její návrh na nahrazení účelu vazby dohledem probačního úředníka, zamítá se žádost stěžovatelky o propuštění z vazby na svobodu, a stěžovatelka se ponechává ve vazbě z předstižného důvodu. Podle stěžovatelky došlo tímto rozhodnutím k zásahu do jejích základních práv podle čl. 3 odst. 3, čl. 8, čl. 15 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

 

Stěžovatelka napadenému usnesení konkrétně vytýká, že bylo odůvodněno jejími politickými postoji, resp. tím, že udržuje korespondenční kontakt s osobami, které se podle policejního orgánu pohybují na „pravicové extrémistické scéně“. Další trvání vazby tedy bylo podle stěžovatelky popřením jejího práva na „svobodné politické myšlení“ a na svobodné šíření informací, resp. za udržování korespondenčního styku s osobami údajného určitého poltického smýšlení.

 

 

 

II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
15. 6. 2011 9:15
- 15. 6. 2011 9:25
Sp. zn.: II. ÚS 3213/10
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Navrhovatelé: Ing. M. V., zastoupený JUDr. Jaroslavem Hostinským, advokátem, se sídlem v Praze
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2010 č. j. 30 Co 192/2010-115, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 6. srpna 2009, č. j. 18 C 200/2006-88
(právo na zákonného soudce)
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce (stěžovatel) domáhal zaplacení částky 216.451 Kč s příslušenstvím, jako kompenzace základního platu během pracovní neschopnosti, a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení. Žalobce se domáhal vyplacení finanční podpory na základě vnitřního předpisu žalovaného a rozporoval výši přiznané kompenzace. Soud prvního stupně však dovodil, že žalovaný vyplatil finanční kompenzaci za dobu pracovní neschopnosti v souladu se svými interními předpisy. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno důvodně. Žalobce rovněž namítal, že jeho věc rozhodoval opakovaně senát v jiném složení. V této souvislosti odvolací soud uvedl, že pokud docházelo v průběhu řízení ke změnám ve složení senátu, jehož členové však byli rozvrhem práce řádně určeni k projednání věci, není takový postup porušením čl. 38 odst. 1 Listiny.

 

Stěžovatel spatřuje v postupu obecných soudů porušení práva na spravedlivý proces zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a porušení práva na zákonného soudce (čl. 38 Listiny). Stěžovatel poukazuje na průtahy v řízení před soudem prvního stupně, který vyhlásil rozsudek po téměř 3 letech od podání žaloby. Za stěžejní považuje porušení práva na zákonného soudce, když se v senátu, který rozhodoval věc v prvním stupni, vystřídali dva předsedové a celá řada přísedících, takže v podstatě pokaždé jednal senát v jiném složení. Smyslem ustanovení o rozvrhu práce je dle stěžovatele závazné stanovení postupu přidělování věcí jednotlivým senátům tak, aby byla zajištěna nezávislost a nestrannost soudu. Aplikace zákonných ustanovení, jak ji provedl odvolací soud, je dle názoru stěžovatele v rozporu se základními zásadami občanského soudního řízení (zásadou rychlosti a hospodárnosti, bezprostřednosti a ústnosti) a ve svém důsledku popírá právo na zákonného soudce, které mj. zahrnuje i to, že soudce i přísedící se osobně účastní celého řízení od zahájení až po vyhlášení rozhodnutí, neboť pouze tak může být garantováno, že soud přihlédne ke všem skutečnostem, které v řízení vyšly najevo.