IV. senát - veřejné vyhlášení nálezu
24. 7. 2012 15:30 - 24. 7. 2012 16:00
Sp. zn.: IV. ÚS 3846/11
Soudce zpravodaj: Vlasta Formánková
Navrhovatelé: Tomáš Divina, zastoupený Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem se sídlem Praha 2, Na Slupi 15
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Obvodního soudu pro
Prahu 2 ze dne 4. května 2011 č. j. 12 C 246/2010-68 a rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2011 č. j. 58 Co 331/2011-92
(porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatel požaduje zrušení uvedených rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že těmito rozhodnutími bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu dle čl. 36 odst. 3 Listiny. Stěžovatel se žalobou domáhal po žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti zaplacení částky 183 286,- Kč s příslušenstvím jako náhrady způsobené mu v důsledku trestního stíhání. Následně byl rozsudkem Vrchního soudu v Praze stěžovatel vznesené obžaloby zproštěn dle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu. Žalovaná částka představovala náklady, které stěžovatel měl vynaložit za své právní zastoupení v průběhu trestního řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem napadeným ústavní stížností rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Soud prvního stupně své zamítavé rozhodnutí odůvodnil tím, že i když žalobou uplatněný nárok je co do svého základu po právu, z důvodu, že stěžovatel v průběhu trestního řízení nepodal striktně vyžadovaný řádný opravný prostředek proti usnesení o zahájení trestního stíhání, tedy stížnost ve smyslu ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "zákon č. 82/1998 Sb."), v důsledku čehož nesplnil zákonnou podmínku pro uplatnění nároku proti státu spočívající ve využití všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje. Stěžovatel spatřuje porušení svých základních práv ve zcela formalistické aplikaci ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. ve věci rozhodujícími soudy, které ve svých rozhodnutích nerespektovaly názorový posun rozhodovací praxe Ústavního soudu vztahující se k uvedené problematice.
I. senát - veřejné ústní jednání
25. 7. 2012 13:30 - 25. 7. 2012 15:00
Sp. zn.: I. ÚS 988/12
Soudce zpravodaj: Ivana Janů
Navrhovatelé: GRATO, s.r.o, zast. advokátkou Mgr. Ivanou Sládkovou, Janáčkovo nábř. 51/39, Praha 5
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 12.1.2012, sp.zn. 134 EC 641/2010
(vymáhání dlužného jízdného a náklady řízení )
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení výroku II. uvedeného rozsudku okresního soudu, neboť má za to, že jím bylo porušeno její právo na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, právo na právní pomoc před soudem dle čl. 37 odst. 2 Listiny, jakož i zásada vyjádřená v čl. 90 Ústavy ČR, podle níž jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.
Stěžovatelka je podnikatelkou zabývající se nákupem a následným vymáháním pohledávek, vzniklých z nezaplaceného jízdného při jízdě v MHD provozované Dopravním podnikem Ostrava a. s. Stěžovatelka se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala u obecných soudů přisouzení pohledávky 1008 Kč, a dále 300 Kč na soudním poplatku a 7920 Kč na odměně za zastupování. Okresní soud v Ostravě žalobě stěžovatelky ve věci samé zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 1008 Kč s příslušenstvím. Výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit stěžovatelce částku 300 Kč na náhradě nákladů řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil tak, že stěžovatelka byla v řízení úspěšná, a proto má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Podle obecného soudu u podnikatelů, kteří se specializují na hromadné vymáhání pohledávek, je právní zastoupení účelné pouze tehdy, pokud nastanou okolnosti, které zjevně vybočují z obvyklého průběhu řízení daného typu, tedy typového řízení, v němž žalobce vymáhá dlužné jízdné a přirážku k němu. V souzené věci žádná mimořádná okolnost nenastala. Stěžovatelka své nároky uplatňuje vzorovým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž mění jen identifikační údaje žalované strany, datum jízdy bez platného jízdního dokladu a linku MHD, číslo dohody uzavřené s cestujícím, celkovou výši dluhu a počátek prodlení Vyplňování takových návrhů je ryze rutinní činnost, která nevyžaduje žádné odborné znalosti. Již tyto skutečnosti odůvodňují závěr o neúčelnosti právního zastoupení stěžovatelky. Stěžovatelka v žádné fázi řízení nepotřebovala pomoc advokáta, přesto se nechala zastoupit a požadovala náhradu nákladů s tím spojených. S ohledem na to, že náklady právního zastoupení nejsou účelně vynaloženými, zavázal soud žalovaného pouze k úhradě částky 300 Kč, jež představuje zaplacený soudní poplatek.