II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
26. 1. 2010 13:00 - 26. 1. 2010 13:30
Sp. zn.: II. ÚS 2755/08
Soudce zpravodaj: Stanislav Balík
Navrhovatelé: T-Mobile Czech Republic, a.s.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti výroku I. usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 21. 8. 2008, čj. 69 Co 379/2008-18 o nákladech
exekuce
(spravedlivý proces, náhrada nákladů exekuce)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Podle názoru stěžovatelky bylo postupem obecných soudů dotčeno její legitimní očekávání týkající se výsledku exekučního řízení ve vztahu k jeho nákladům. Stěžovatelka zahajovala exekuční řízení za situace, kdy si mohla být jista, že náklady exekuce ponese jen ve velmi výjimečné situaci. Mohla se tedy spolehnout na to, že jejich úhrada bude uložena povinnému, a to i v případě, že by byl nemajetný. Exekuční řízení bylo zahájeno v roce 2005 za platnosti právní úpravy, dle které byl oprávněný povinen hradit případné náklady exekuce pouze tehdy, pokud zastavení exekuce zavinil. V projednávané věci však bylo stěžovatelce jako oprávněné uloženo uhradit náklady exekuce ve výši 4 165,- Kč, aniž by její zavinění na zastavení exekuce bylo zkoumáno. Takové posouzení již nová právní úprava nevyžaduje a ukládá oprávněnému hradit náklady exekuce vždy, když končí exekuční řízení usnesením o jeho zastavení pro nedostatek majetku povinného. Stěžovatelka zdůraznila, že retroaktivně vyvozeným důsledkům se nemohla jakkoli vyhnout a domnívá se, že rozhodnutím soudu bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
27. 1. 2010 9:00 - 27. 1. 2010 10:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 16/09
Soudce zpravodaj: Pavel Rychetský
Navrhovatelé: TV PRODUCTS CZ s.r.o. se sídlem Praha 1, Rybná 669/04
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Přezkoumávané akty: Návrh stěžovatele na zrušení části ustanovení § 76g a § 220 odst. 3 o. s. ř. ve znění pozdějších předpisů
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Na stěžovatelku byla u Městského soudu v Praze podána žaloba na ochranu proti porušování práv z ochranných známek a proti nekalé soutěži s návrhem na nařízení předběžného opatření. Návrh na nařízení předběžného opatření byl nejprve soudem prvního stupně zamítnut. Žalobce podal následně proti tomuto usnesení odvolání k Vrchnímu soudu v Praze, které stěžovateli jako straně žalované doručeno nebylo. Odvolací soud změnil usnesení městského soudu a návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl v celém rozsahu. Toto usnesení soudu druhého stupně bylo stěžovatelce řádně doručeno jako pravomocné rozhodnutí bez možnosti podání řádného nebo mimořádného opravného prostředku a stalo se vykonatelným dnem jeho doručení stěžovatelce, která je jím vázána doposud. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti kritizuje skutečnost, že v důsledku jejího vyloučení z druhého stupně posouzení věci (odvolacího řízení) ve věci návrhu na vydání předběžného opatření jí nebyla poskytnuta možnost obrany proti tvrzením žalobců a rozhodnutím soudu. Stěžovatelka je přesvědčena, že ustanovení § 76g občanského soudního řádu, podle něhož se žalovaný nedozví o zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na předběžné opatření a o možnosti podání odvolání ze strany žalobců, má za následek popření zásady rovnosti účastníků řízení v neprospěch žalovaného. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti navrhuje zrušení § 76g a §220 odst.3 občanského soudního řádu a tvrdí, že citovaná ustanovení zákona jsou v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 96 odst. 1 Ústavy. Senát Ústavního soudu postoupil návrh stěžovatelky k rozhodnutí plénu Ústavního soudu v červnu 2009.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
27. 1. 2010 10:00 - 27. 1. 2010 10:30
Sp. zn.: II. ÚS 1174/09
Soudce zpravodaj: Dagmar Lastovecká
Navrhovatelé: František Kroščen
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti rozsudku Vrchního soudu v
Praze ze dne 1. 8. 2006 sp. zn. 1 Co 99/2006 a usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 12. 2. 2009 sp. zn. 30 Cdo 736/2007
(právo na zachování lidské důstojnosti a princip rovnosti, zákaz diskriminace )
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatel napadá svojí ústavní stížností rozsudek Vrchního soudu v Praze a usnesení Nejvyššího soudu ČR a namítá, že napadenými rozhodnutími a v řízení jim předcházejícím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a přístup k soudu, garantovaný např. čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. U rozhodnutí soudů I. a II. stupně napadá především porušení práva na řádné odůvodnění rozhodnutí, čímž byla podle stěžovatele porušena garance spravedlivého procesu. Stěžovatel navštívil v roce 2001 restaurační zařízení, v němž byla součástí interiéru provozovny socha třímající v ruce baseballovou pálku s výrazným nápisem „Na cikány...“ Jako příslušník romského etnika je přesvědčen, že takové jednání ze strany majitele naplňuje skutkovou podstatu tzv. obtěžování (harrassment) definovaného směrnicí Rady č. 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. Tato definice obtěžování již byla přejata do některých českých právních předpisů a je považováno za diskriminaci. Městský soud v Praze došel k závěru, že k obtěžování nedošlo, a že baseballová pálka s nápisem nevytvářela pro romské návštěvníky zastrašující, nepřátelské, zahanbující, ponižující nebo urážející prostředí a nedošlo tedy k diskriminaci stěžovatele pro rasu, barvu pleti, sociální původ ani z jiných důvodů. Soudy, které rozhodovaly v opravném prostředku podle stěžovatele pouze odkazovaly na rozhodnutí soudu nižšího.
II. senát - veřejné ústní jednání
27. 1. 2010 13:30 - 27. 1. 2010 15:00
Sp. zn.: II. ÚS 2806/08
Soudce zpravodaj: Jiří Nykodým
Řízení o ústavní stížnosti
Ústavní stížnost Ing. Jana Ledviny proti usnesení Nejvyššího soudu,
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové a rozsudku Okresního soudu v
Rychnově nad Kněžnou
(prostorové odposlechy)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozsudků Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a Krajského soudu v Hradci Králové, v nichž byl shledán vinným trestnými činy zneužívání pravomocí veřejného činitele a přijímání úplatku, za což mu byl uložen úhrnný peněžitý trest ve výši Kč 100.000, Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání 1 roku a dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkcí v orgánech veřejné moci spojených s rozhodování o právech a povinnostech třetích osob na dobu 5-ti let. Stěžovatel je přesvědčen, že některé důkazy v trestním řízení byly provedeny a opatřovány způsobem, který porušuje základní práva garantovaná Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. Konkrétně se jedná o porušení práva na spravedlivý proces a ochranu soukromí. Stěžovatel uvádí, že získané odposlechy jeho telefonů a kancelářských prostor nepřinesly žádné nové poznatky a provedení těchto operativně technických metod mělo sloužit především k opatření podkladů a poznatků dodatečně odůvodňujících stíhání pachatele. Tímto postupem došlo podle stěžovatele k zásahům do práv a svobod, které jsou chráněny v čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a dále pak v čl. 7, v čl. 10 odst. 2 a v čl. 13 Listiny a rovněž v čl. 17 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a v čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, jakož i v čl. 48 odst. 1 Listiny základních práv EU.
I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
27. 1. 2010 13:30 - 27. 1. 2010 14:00
Sp. zn.: I. ÚS 2570/09
Soudce zpravodaj: Vojen Güttler
Navrhovatelé: FINAR, spol. s r.o., Vrázova 2243/7, Praha 5
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 8. 2009, č. j. Ncd 275/2009-205
(delegace jinému soudu)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Stěžovatelka – společnost FINAR, spol. s r.o. – navrhuje ve své stížnosti zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž bylo rozhodnuto o delegaci její věci jinému soudu, čímž dle jejího názoru porušil vrchní soud její právo na spravedlivý proces. Návrh na delegaci jí totiž nepředložil k vyjádření, ač se měla právo jako účastník řízení k návrhu vyjádřit. V této souvislosti v ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že již od únoru 2009 má v obchodním rejstříku uvedenu novou adresu svého sídla a doručoval-li jí Obvodní soud pro Prahu 5 návrh na delegaci jinam, porušil tím její procesní práva. Nadto má stěžovatelka zato, že usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž byla věc přikázána Okresnímu soudu v Litoměřicích, je z ústavněprávního hlediska neodůvodněno, a to zvláště vzhledem k tomu, že delegací dochází k prolomení jejího ústavního práva na zákonného soudce.
II. senát - veřejné vyhlášení nálezu
28. 1. 2010 9:30 - 28. 1. 2010 10:00
Sp. zn.: II. ÚS 1812/09
Soudce zpravodaj: Stanislav Balík
Navrhovatelé: Čermáková Klára, zastoupená matkou Janou Čermákovou
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. května
2009 č. j. 31 Co 217/2009-45 a usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne
3. dubna č. j. 55 Nc 5139/2008-36
(spravedlivý proces)
I. poschodí, senátní místnost č. 151
Stěžovatelka žádá o zrušení usnesení Okresního soudu v Kladně a Krajského soudu v Praze, které jí uložili povinnost uhradit exekutore náhradu exekučního řízení, navzdory tomu, že zastavení exekuce nezavinila. Její otec dlouhodobě neplatil výživné a nedodržoval ani výroky soudů o splacení dluhu na výživném, ani stanovené měsíční splátky. Z toho důvodu se stěžovatelka obrátila na soud, který zahájil exekuci majetku otce stěžovatelky. V průběhu exekučního řízení ale otec zemřel a exekuce byla Okresním soudem v Kladně zastavena. Zároveň soud rozhodl, že stěžovatelka má uhradit částku 4.165 Kč. Odvolací soud usnesení okresního soudu potvrdil s odůvodněním, že v případě zastavení exekuce hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zavinil. Úmrtí povinného je důvodem pro zastavením exekuce, které oprávněný z procesního hlediska nezavinil, avšak důsledky vzniklé z této situace se nemohou dotýkat soudního exekutora, jemuž vzniklo právo na náhradu nákladů exekuce. Odvolací soud v napadeném usnesení konstatuje, že jsem zastavení exekuce nezavinila, neboť exekuce byla zastavena v důsledku úmrtí otce stěžovatelky, povinného, který tak ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Stěžovatelka se domnívá, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její právo na spravedlivý proces a spravedlivé rozhodnutí, které by bylo v jejím zájmu jako nezletilé, protože obecné soudu rozhodly zcela v rozporu s platnou právní úpravou, což je postup v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Odmítá se smířit s uložením povinnosti hradit náklady exekuce, když navíc studuje na střední škole a nemá žádný vlastní příjem v výjimkou sirotčího důchodu ve výši 5,253,- Kč měsíčně.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
28. 1. 2010 10:30 - 28. 1. 2010 11:00
Sp. zn.: III. ÚS 456/09
Soudce zpravodaj: Vladimír Kůrka
Navrhovatelé: Ing. Ladislav Kovařík
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku NSS sp. zn. 7 Ao 1/2008 ze dne 3. 12. 2008
(opatření obecné povahy a ústavněprávní přezkum)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Stěžovatel se u Nejvyššího správního soudu (NSS) domáhal zrušení územního plánu obce Strážný, který byl schválen usnesením zastupitelstva obce Strážný. Tímto rozhodnutím došlo ke změně způsobu využití pozemků stěžovatele. Z pozemků určených k zástavbě se staly pozemky ostatní, určené k zeleni, na kterých je výstavba omezena či vyloučena. Stěžovatel se zamítavým rozhodnutím NSS ve své ústavní stížnosti nesouhlasí a namítá, že pozemky určené k výstavbě, jež byly změnou územního plánu dotčeny, nabyl za účelem podnikání a má s nimi „určitý podnikatelský záměr“. Důsledkem změny územního plánu je podle něj podstatné omezení resp. znemožnění jeho podnikatelské činnosti na těchto pozemcích, čímž dochází k zásahu do jeho vlastnického práva. Uvedeným postupem došlo podle stěžovatele k porušení práva na spravedlivý proces dle ustanovení čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, stejně jako k porušení dalších základních práv stěžovatele.
