Přehled ústních jednání pro 41. týden roku 2010

08.10.2010

V tomto týdnu se konají 3 jednání.

 Plénum - veřejné ústní jednání
14. 10. 2010 9:30
- follow 14. 10. 2010 12:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 28/09
Soudce zpravodaj: Dagmar Lastovecká
Navrhovatelé: Ministerstvo vnitra ČR
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Přezkoumávané akty: návrh na zrušení čl. 3 odst. 1 obecně závazné

vyhlášky města Břeclav č. 5/2008, k zabezpečení místních záležitostí

veřejného pořádku při provozování hostinských činností v obytné zástavbě

města
(návrh na zrušení čl. 3 odst. 1 obecně závazné vyhlášky města

Břeclav č. 5/2008, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku

při provozování hostinských činností v obytné zástavbě města)
sněmovna

 

Ministerstvo

vnitra podalo návrh na zrušení ustanovení článku 3 odst. 1 obecně

závazné vyhlášky města Břeclav č. 5/2008, k zabezpečení místních

záležitostí veřejného pořádku při provozování hostinských činností v

obytné zástavbě města Zastupitelstvo města Břeclavi schválilo na svém

zasedání konaném dne 19. listopadu 2008 vydání obecně závazné vyhlášky

č. 5/2008. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva města vyplývá, že vydání

vyhlášky bylo schváleno 25 přítomnými členy z celkového počtu 27 členů

zastupitelstva, tedy nadpoloviční většinou všech členů Zastupitelstva

města Břeclavi. V souladu se zákonem byla vyhláška vyvěšena na úřední

desce Městského úřadu Břeclav a následně nabyla účinnosti dnem 1. ledna

2009. Ani po jednání s Ministerstvem vnitra obec obecně závaznou

vyhlášku nezrušila.

 

Ministerstvo vnitra spatřuje ve znění ustanovení čl. 3 odst. 1 vyhlášky rozpor se zákonem.

Toto ustanovení zní „ V obytné zástavbě města se stanovuje konec provozní doby hostinských

provozoven takto:

a) ve dnech předcházejících dnu pracovního klidu na 24.00 hodin,

b) v ostatních dnech na 22.00 hodin,

přičemž počátek provozní doby je každý den nejdříve v 6.00 hodin. ".

 

Obce

nemají dle názoru Ministerstva vnitra možnost regulovat provozní dobu

pohostinství, neboť se jedná o upravování rozsahu podnikatelských

aktivit, byť se zde udává jako cíl ochrana veřejného pořádku. Takové

omezování podnikání naráží dle Ministerstva vnitra na základní právo,

zaručené článkem 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Provozování hostinské činnosti samo o sobě není podle navrhovatele

činností, která by narušovala veřejný pořádek. Pokud k narušování

veřejného pořádku v souvislosti s požíváním alkoholických nápojů

dochází, mají obce k dispozici jiné prostředky na jeho ochranu,

například ustanovení § 47 odst. 1 písmena b) - d) zákona č. 200/1990

Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. U opatření plošného

charakteru (vztahuje se k veškeré obytné zástavbě města) lze mít podle

Ministerstva vnitra pochybnosti o jeho přiměřenosti, neboť právní

regulace, kterou obsahuje článek 3 odst. 1 vyhlášky koliduje se

základním právem, zaručeným článkem 26 odst. 1 ve spojení s odstavcem 2

Listiny.

 

 

Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
14. 10. 2010 14:00
- 14. 10. 2010 15:00
Sp. zn.: Pl. ÚS 39/08
Soudce zpravodaj: Jiří Mucha
Navrhovatelé: skupina senátorů Senátu Parlamentu České republiky
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu

Přezkoumávané akty: návrh na zrušení bodů 1, 2, 3, 29, 30, 31, 32, 33,

34, 35, 36, 38, 41, 42 a 49 čl. I, bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl.

II, bodů 2 a 3 čl. III, jakož i čl. IV zákona č. 314/2008 Sb., kterým se

mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní

správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a

soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní

řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení

ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění

pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění

pozdějších předpisů, a dále na zrušení slov „ministerstvu nebo“ v § 68

odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b) a na zrušení § 100a zákona č. 6/2002

Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., in eventum

na zrušení: v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a

státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a

soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb.,

nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č.

192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č.

349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č.

221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č.

267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného

pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb. v §

15 odst. 1 slova „místopředsedů“, v § 15 odst. 2 slova

„místopředsedové“, v § 23 odst. 1 slova „místopředsedů“, § 102, § 103

odst. 1 a 2, § 104 odst. 1 a 2, § 105 odst. 1 a 2, § 105a, § 108 odst.

2, v § 119 odst. 2 slov „místopředsedové Nejvyššího soudu“, v § 121

odst. 2 slova „místopředsedové“, v § 168 slova „místopředsedy“, dále v

zákoně č. 314/2008 Sb. v čl. II bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11, dále §

13 odst. 3 a § 13a v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve

znění zákona č. 314/2008 Sb. a v souvislosti s tím čl. IV v zákoně č.

314/2008 Sb., a dále slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68

odst. 2 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 314/2002 Sb. a

na zrušení § 100a téhož zákona, in eventum na zrušení slova

„místopředsedů“ v § 15 odst. 1, § 23 odst. 1 a v § 102 odst. 2, slova

„místopředsedové“ v § 15 odst. 2 a v § 121 odst. 2, slova

„místopředsedy“ v § 102 odst. 1 a v § 168 a slova „místopředsedové

Nejvyššího soudu v § 119 odst. 2, dále slov „ministerstvu nebo“ v § 68

odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b), dále § 100a, § 102 odst. 2, § 103

odst. 2, § 104 odst. 2, § 105 odst. 2, § 105a, § 108 odst. 2 zákona č.

6/2002 Sb., ve znění zákona č. 314/2008 Sb.; dále ustanovení § 13 odst. 3

a § 13a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č.

314/2008 Sb. a ustanovení bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II části

první zákona č. 314/2008 Sb.
I. poschodí, senátní místnost č. 151

 

Skupina

17 senátorů podala Ústavnímu soudu návrh na přezkoumání zákona č.

314/2008 Sb., kterým se  mění i  zákon o soudech a soudcích. Senátoři ve

svém podání zpochybňují ústavnost řady institutů, například možnosti

dočasného přidělení soudce na stáž k ministerstvu spravedlnosti, délku

funkčního období předsedů soudů a možnosti jejich opakovaného mandátu.

Další stížnostní body návrhu jsou zaměřeny na možnost zvýšení počtu

místopředsedů u Nejvyššího soudu a upozorňují na  odlišnou délku

funkčních období předsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu.

Senátoři rovněž zpochybnili legislativní proces při schvalování

napadené novely zákona. Toto veřejné vyhlášení nálezu navazuje na

veřejné ústní jednání, které se konalo 6. října 2010.

 

 

enter site III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
15. 10. 2010 10:00
- 15. 10. 2010 10:30
Sp. zn.: III. ÚS 1840/10
Soudce zpravodaj: Jan Musil
Navrhovatelé: Obec Oplot
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 4. 2010 č. j. 18 Co 237/2009-336
(právo na spravedlivý proces, rozhodnutí o nákladech řízení)
I. poschodí, senátní místnost č. 152

 

V ústavní

stížnosti stěžovatelka Krajskému soudu v Plzni vytýká, že porušil její

ústavně zaručená práva tím, že změnil výrok pod bodem II.

rozsudku Okresního soudu Plzeň – jih týkající se náhrady nákladů řízení

před soudem prvního stupně, ačkoli právní posouzení celé věci provedené

soudem prvního stupně potvrdil. Odvolací soud podle stěžovatelky neměl

žádné důvody pro své rozhodnutí o snížení náhrady nákladů řízení, které

byly stěžovatelce přiznány. Uvedené rozhodnutí je podle stěžovatelky

v rozporu s principy spravedlnosti a nese známky svévole. Odůvodnění,

proč odvolací soud povinnost žalobce nahradit náklady

řízení stěžovatelce snížil o jednu polovinu, je podle stěžovatelky zcela

obecné, bez jakéhokoliv objasnění okolností, důkazů a myšlenkových

postupů, které soud k takovému rozhodnutí vedly. V ústavní stížnosti

stěžovatelka podrobně popisuje důvody, které mají podpořit její názor,

že odvolací soud o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně

rozhodl nesprávně. Napadené rozhodnutí je tak podle stěžovatelky

nezákonné a protiústavní.

 

Stěžovatelka

se domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ve výroku pod bodem

II., a to pro porušení článku 11 a článku 36 odst. 1 Listiny základních

práv a svobod, jakož i článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a

základních svobod. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň – jih byla zamítnuta

žaloba, kterou se žalobce po žalované (v řízení před Ústavním soudem

„stěžovatelka“) domáhal zaplacení částky 68 123,- Kč (výrok pod bodem

I.), žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve

výši 149 668,- Kč (výrok pod bodem II.) a dále byla žalobci uložena

povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši 220,- Kč (výrok pod

bodem III.).