I. senát - veřejné vyhlášení nálezu
7. 11. 2011 10:30 - 7. 11. 2011 11:00
Sp. zn.: I. ÚS 263/11
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se
sídlem Rašínovo nábřeží 42, 128 00 Praha 2, zastoupený Mgr. Zbyňkem
Suchomelem, pracovníkem Územního pracoviště České Budějovice, Prokišova
1202/5, 371 03 České Budějovice
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 26. 10. 2010 sp. zn. 4 C 537/2009
(naplnění znaků účelové komunikace)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo vlastnit majetek garantované čl. 11 Listiny a právo na spravedlivý proces garantované čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Stěžovatel namítá, že za spravedlivý proces nemůže být považován proces, kdy se soud při svém rozhodování nevypořádal se všemi argumenty a důvody, které uvedl v řízení, přičemž jejich posouzení a zhodnocení by mohlo mít zásadní význam pro rozhodnutí v dané věci. Stěžovatel je příslušný hospodařit s majetkem České republiky, kterým je i předmětný pozemek, který tvoří manipulační plochu v areálu 120 garáží, které jsou ze všech stran obklopeny pozemkem stěžovatele. Stěžovatelův pozemek užívají vedlejší účastníci stejně jako další vlastníci garáží jako manipulační plochu. Za užívání pozemku nic neuhradili a nehradí, ačkoliv byli vyzváni k uzavření nájemní smlouvy na ideální 1/120 pozemku a k uhrazení finanční náhrady za dobu předcházející uzavření nájemní smlouvy. Okresní soud se ztotožnil s argumentací žalovaných, že je daný pozemek účelovou komunikací, vzniklou konkludentním souhlasem vlastníka. Přijal za své i strohé vyjádření příslušného silničního úřadu, že na pozemku jsou komunikace, a odmítl návrh stěžovatele na provedení důkazu místním šetřením za účasti tohoto úřadu, kde by tento vysvětlil rozpor svého stanoviska se svými předchozími, do spisu založenými stanovisky, ze kterých vyplýval pravý opak. Obecný soud prohlásil areál garáží za neuzavřený a za volně průjezdný, a to bez místního šetření a v rozporu s mapovými podklady. Soud se také nijak nevypořádal se stěžovatelem předloženým rozsudkem jiného senátu téhož soudu, který v předmětném pozemku veřejnou komunikaci neshledal.
II. senát - veřejné ústní jednání
7. 11. 2011 11:00 - 7. 11. 2011 11:30
Sp. zn.: II. ÚS 2288/11
Soudce zpravodaj: Eliška Wagnerová
Navrhovatelé: P. V., zastoupený Mgr. Danielem Chmelou, advokátem se sídlem Kounicova 13/271, Brno
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v
Brně ze dne 7. 7. 2011 sp. zn. 7 To 387/2011 a usnesení Městského soudu v
Brně ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 3 T 102/2011
(vazba)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu garantované čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, stejně jako jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 5 odst. 4 a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel spatřuje porušení svých základních práv ve skutečnosti, že napadené usnesení městského soudu, jímž bylo rozhodnuto o jeho ponechání ve vazbě, bylo přijato po neveřejném zasedání bez slyšení stěžovatele, čímž došlo k porušení čl. 5 odst. 4 Úmluvy, neboť se nemohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Krajský soud podle stěžovatele rovněž pochybil, neboť tento postup neshledal nezákonným, ale naopak jej ve svém rozhodnutí považoval za správný. Takový postup, kdy obecné soudy nerespektovaly požadavek osobního slyšení stěžovatele ve vazebních věcech je dle názoru stěžovatele v rozporu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu ve vztahu k rozhodování o omezení osobní svobody jednotlivce. Proto navrhuje, aby Ústavní soud svým nálezem usnesení krajského a městského soudu zrušil.
Plénum - veřejné vyhlášení nálezu
9. 11. 2011 8:30 - 9. 11. 2011 9:30
Sp. zn.: Pl. ÚS 25/11
Soudce zpravodaj: Miloslav Výborný
Navrhovatelé: Ministerstvo vnitra
Řízení o zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
Přezkoumávané akty: návrh na zrušení článku IV. odst. 4 věty druhé a
třetí, článku V. odst. 1 písm. b), odst. 3 a přílohy č. 2 obecně závazné
vyhlášky města Holýšov č. 1/2010 ze dne 29. března 2010 o čistotě a
ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat
na veřejných prostranstvích
(přezkum ústavnosti vyhlášky obce)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Ministerstvo vnitra se svým návrhem domáhá zrušení jednotlivých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Holýšov o čistotě a ochraně životního prostředí a omezení volného pohybu psů a jiných zvířat na veřejných prostranstvích. Podle navrhovatele napadená ustanovení vyhlášky včetně přílohy č. 2 upravují vztahy nespadající do věcné působnosti obce, a tudíž jsou rozporná s článkem 104 odst. 3 Ústavy České republiky a ustanoveními §10 a § 35 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích. Článek IV. odst. 4 věta druhá vyhlášky určuje jako prodejní místo pro stánkový prodej městskou tržnici a stanoví, že o umístění prodejního stánku rozhodne Městský úřad Holýšov. Podle navrhovatele byl tímto ustanovením fakticky zaveden zvláštní povolovací režim pro určitý druh jiného způsobu užívání veřejného prostranství. Článek V. odstavci 1 písm. b) vyhlášky zakazuje na veřejném prostranství ve vlastnictví města parkovat a odstavovat vozidla bez platné registrační značky, bez platné registrační známky o STK a kontrole emisí, nepojízdná vozidla a autovraky. Dle navrhovatele se jedná se o vztahy již upravené v jiných právních předpisech.
III. senát - veřejné vyhlášení nálezu
10. 11. 2011 9:00 - 10. 11. 2011 9:30
Sp. zn.: III. ÚS 3645/10
Soudce zpravodaj: Jiří Mucha
Navrhovatelé: B. V.
Řízení o ústavní stížnosti
Přezkoumávané akty: ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. září 2010 č. j. 8 Co 353/2010-60
(spravedlivý proces - náhrada škody)
I. poschodí, senátní místnost č. 152
Stěžovatelka se domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým jí byla uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku náhradu nákladů řízení. Stěžovatelka má za to, že tímto rozhodnutím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces zaručené ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka konstatuje, že Krajský soud v Ostravě v odůvodnění svého usnesení uvedl, že žalobkyně vzala žalobu zpět (ještě před zahájením řízení bez uvedení důvodů), aniž byl její nárok ze strany žalovaného uspokojen, a proto procesně jednoznačně zavinila zastavení řízení. Stěžovatelka uvádí, že argumentace odvolacího soudu neodpovídá skutečnosti a ani obsahu soudního spisu.