Pozvání předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové k návštěvě České republiky přijal její nizozemský protějšek, profesor Geert J. M. Corstens. Součástí jeho programu bylo i přijetí na Ústavním soudu, kam jej dne 16. března 2011 kromě Ivy Brožové doprovodil i velvyslanec Nizozemského království Jan Henneman a místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

V úvodu setkání vyzdvihl Pavel Rychetský úlohu Nejvyššího soudu v nizozemském justičním systému, a to zejména s akcentem na absenci koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. Profesor Corstens jej následně informoval o aktuální situaci, tedy o připravované novelizaci ústavy a peripetiích abstraktního přezkumu norem obecnými soudy. Další odborná diskuse směřovala ke struktuře návrhů na zahájení řízení před Ústavním soudem a ke komparaci postavení soudců obecných soudů při aplikaci právního předpisu, jež subjektivně považují za rozporný s ústavou.

V závěru rozhovoru nizozemský předseda Nejvyššího informoval předsedu Ústavního soudu o dvou otázkách, které jsou v Nizozemí aktuální v souvislosti s diskusí o novém zákoně. Kdo disponuje nejvyšší legitimací k výkonu státní moci v zemi; a následně – nemůže se stát  nový systém jmenování soudců politickou záležitostí?

Předseda Ústavního soudu předestřel své stanovisko, tedy že žádná z mocí ve státě nemá mít absolutní převahu a dominanci. Naopak, jednotlivé složky by se měly navzájem doplňovat a vyvažovat, aby bylo dosaženo harmonické rovnováhy. V souvislosti s druhou otázkou pak naznal, že nezávislost soudce se odvíjí především od stálosti jeho funkce, tedy jmenování na dobu neurčitou, a proto soudce nemusí být tomu, kdo jej jmenoval, nijak zavázán. V této souvislosti vyzdvihl i význam nizozemského královského majestátu, jehož záštita je sama o sobě jednou ze záruk nezávislosti justice i státního zastupitelství.