Ústavní soud, Brno, TZ 50/14

II. senát Ústavního soudu (zpravodaj soudce Jaroslav Fenyk) rozhodl o ústavní stížnosti Petra Wolfa, která směřovala proti rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě, Vrchního soudu v Olomouci a Nejvyššího soudu v jeho trestní věci. Vlastní podstata protiprávního jednání stěžovatele je soudy spatřována především v tom, že jako jednatel právnické osoby podal Ministerstvu životního prostředí žádosti o dotace z veřejných zdrojů, které obsahovaly nepravdivé údaje.

Ústavní soud si pro posouzení ústavní stížnosti vyžádal kompletní, značně rozsáhlý trestní spis (44 svazků, přes 10 tisíc stran), vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, kdy namítal především porušení práva na spravedlivý proces, přezkoumal postup obecných soudů a obsah napadených rozhodnutí.

Senát Ústavního soudu se zaměřil zvláště na to, zda v průběhu trestního řízení bylo ze strany orgánů činných v trestním řízení dodrženo právo na spravedlivý proces, přitom přihlížel nejen k ústavním požadavkům, ale i k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Zkoumal zvláště, zda byly v trestním řízení opatřeny a provedeny všechny důkazy nezbytné pro objasnění věci a zda způsob jejich vyhledání, zajištění, provedení a hodnocení je ústavně konformní a v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

Podle názoru Ústavního soudu se obecné soudy dostatečně vypořádaly s okolnostmi podstatnými pro svá rozhodnutí. Dokazování bylo velmi podrobné a úplné. Řízení jako celek nelze považovat za protiústavní a jeho průběh i výsledek jsou ústavně konformní, proto Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je návrhem zjevně neopodstatněným a odmítl ji.

Usnesení Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 3430/13 je dostupné  zde (251 KB, PDF).

Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu